Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Z naší přírody

Český kras – půlstoletí pod ochranou CHKO

Z naší přírody

autoři: Jindřich Prach, Josef Mottl, Vojen Ložek, Lucie Hrůzová, Jaroslav Veselý, Tomáš Urban, František Pojer

Český kras – půlstoletí pod ochranou CHKO

V roce 2022 uplyne půlstoletí od vyhlášení pestré vápencové krajiny za Prahou za chráněnou krajinnou oblast. Český kras je učebnicí změn přírody od moří s trilobity před skoro půl miliardou let po současné zarůstání krajiny a ubývání vzácných druhů. Oproti horským a odlehlým chráněným územím je příroda a krajina Českého krasu spoluvytvářena lidmi po mnoho tisíc let a bylo by chybné představovat si pod ochranou „přírody“ přírodu bez lidí, hospodářů i návštěvníků. Půlstoletí překotných změn společenských i změn krajiny a přírody ukážeme na příkladu tohoto krásného, dynamického a zároveň v lecčems stabilního území. Stabilního v tom, jaké fenomény se dosud podařilo pod hlavičkou CHKO udržet, zejména prostřednictvím obnovy a náhrady tradičního hospodaření.

Ochrana přírody 2/2022 21. 4. 2022 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Ohlédnutí za Mezinárodním rokem jeskyní a krasu

Z naší přírody

Autor: Karel Drbal

Ohlédnutí za Mezinárodním rokem jeskyní a krasu

Nedávno uplynulý rok byl vyhlášen Mezinárodní speleologickou unií (UIS) Mezinárodním rokem jeskyní a krasu (IYCK). Motto této iniciativy zní „Poznávat, rozumět a chránit“. Možná hned v úvodu je vhodné si uvědomit, že krasová krajina zaujímá odhadem asi 20 % zemského povrchu, že krasové zvodně poskytují asi 10 % světové pitné vody a že ročně 150 milionů turistů navštíví jeskyně a přispívá tím do národních ekonomik. Jen tato čísla jsou dostatečným argumentem pro vyhlášení Mezinárodního roku jeskyní a krasu.

Ochrana přírody 1/2022 26. 2. 2022 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Národní přírodní rezervace  Jizerskohorské bučiny

Z naší přírody

Autor: Jan Plesník, Jiří Hušek, František Pelc

Národní přírodní rezervace  Jizerskohorské bučiny

Ochrana vzácných přírodních památek není otázkou sentimentality, nýbrž povinné úcty.

Karel Čapek: Prosba o milost (1928)

Názor, že se národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny stala v létě 2021 v médiích nejčastěji skloňovaným zvláště chráněným územím, nebude daleko od pravdy. Čtenářům jistě neuniklo, že byla jako vůbec první přírodní lokalita z České republiky zapsána na vysoce prestižní Seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO, Plesník & Hušek 2021). Protože jsme v předcházejících sděleních podali jen stručnou charakteristiku zmiňované NPR a pozornost věnovali spíše samotné nominaci a jejímu vlastnímu schválení (Plesník & Hušek 2020, Plesník 2020), je nanejvýš vhodné představit uvedenou mimořádnou plochu nejen z hlediska péče o přírodní a krajinné dědictví poněkud podrobněji. 

Ochrana přírody 6/2021 17. 12. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Slavná lázeňská města Evropy  jako světové dědictví

Z naší přírody

Autor: Karel  Kuča, Věra Kučová, Jindřich Horáček

Slavná lázeňská města Evropy  jako světové dědictví

V červenci 2021 bylo na Seznam světového dědictví UNESCO zapsáno jako nová světová památka 11 lázeňských měst v sedmi evropských státech s názvem Slavná lázeňská města Evropy (Great Spa Towns of Europe). V České republice jsou to Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, v Rakousku Baden (Baden bei Wien), v Německu Bad Ems, Bad Kissingen a Baden-Baden, v Belgii Spa, v Itálii Montecatini Terme, ve Francii Vichy a ve Velké Británii Bath. Těžiště všech těchto měst tvoří lázeňská centra a čtvrtě, jež se vyvíjely okolo minerálních pramenů. Jejich nedílnou součástí je množství parkových ploch a zejména přilehlá, esteticky upravená lázeňská krajina, jejíž využívání bylo a je součástí léčebné kúry. V Karlových Varech a Mariánských Lázních je nové světové dědictví také součástí chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, jejíž ochranný režim bude využíván pro funkci tzv. nárazníkové zóny, a i proto je důležité představit české části nové světové památky i v tomto časopise.

Ochrana přírody 6/2021 17. 12. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Mladečské jeskyně – 110 let od zpřístupnění

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Mladečské jeskyně – 110 let od zpřístupnění

Podzemní prostory pod vrchem Třesín byly využívány lidmi už v pravěku. Znovu objeveny byly v první polovině 19. století. Dlouhá desetiletí pak podléhaly devastaci během četných neorganizovaných návštěv. Význam jeskyní ocenili badatelé až po archeologických výzkumech Josefa Szombathyho v letech 1881–1883. Vchod do podzemí byl pak zabezpečen a roku 1911 byly Mladečské jeskyně oficiálně zpřístupněny veřejnosti.

Ochrana přírody 6/2021 17. 12. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Dešťová past

Z naší přírody

Autor: Jaroslav Záhora

Dešťová past

Patří už víceméně do širokého povědomí veřejnosti, že stav a kvalita půd a půdního prostředí přímo souvisí se schopností zadržovat vodu v krajině. S postupující klimatickou změnou se v našich podmínkách stále zřetelněji projevuje i změna v rozložení srážek, kdy epizody prudkých až extrémních srážek střídají dlouhé a opakované periody sucha, které tak ve střední Evropě začíná mít chronický charakter. Sušší rok může přitom ve stejné krajině způsobit současně jak nadprůměrnou úrodu obilí, tak o několik set metrů dál usychání lesa (1).

Ochrana přírody 5/2021 28. 10. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Půda plná predátorů

Z naší přírody

Autor: Ivan H. Tuf, Ondřej Machač

Půda plná predátorů

Půdní prostředí je obydleno velmi širokou škálou různých organismů s nejrůznějšími potravními strategiemi. Zejména u těch středně velkých a velkých druhů půdní fauny je velmi často v kolonce „potravní strategie“ uvedeno – predátor. Role predátorů v ekosystémech jsou samozřejmě dlouho známy a široce studovány, stejně tak i jejich vztah k ostatním organismům v potravních sítích. Půda je ale přece jenom prostředí výrazně odlišné od lesa nebo africké savany a způsob, jakým tady predátoři fungují, má svoje specifika. Ta mimo jiné mohou pomoci vysvětlit i jejich druhovou pestrost a současně schopnost vyskytovat se vcelku bez větších komplikací vedle sebe ve stejném prostoru. Jakou roli tedy mají predátoři a predace v půdním systému?

Ochrana přírody 5/2021 28. 10. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Půdní houby

Z naší přírody

Autor: Alena Nováková

Mikroedafon představuje velice významnou a nezbytnou složku všech půd. Zahrnuje mikroskopické živočichy, v povrchové vrstvě půdy se nacházejí autotrofní organismy (řasy a cyanobakterie), chemoautotrofní organismy (některé archea a bakterie) a hlavně heterotrofní organismy (bakterie včetně aktinobakterií a houby). Heterotrofní houby a bakterie představují ekologickou skupinu dekompozitorů, která má obrovský význam v koloběhu uhlíku a dalších prvků v přírodě. Jejich rozkladná činnost v půdě je pro život na Zemi zásadní, účastní se rozkladu mrtvé organické hmoty rostlinného, živočišného i mikrobiálního původu a jejich činností vznikají humusové látky, které jsou nezbytné pro úrodnost půd. Postupným rozkladem těchto komponent jsou do půdy uvolňovány chemické prvky potřebné pro růst rostlin.

Ochrana přírody 5/2021 28. 10. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Půda jako hotspot biodiverzity  aneb ráj drobných půdních členovců

Z naší přírody

Autor: Ladislav Miko

Pokud bychom měli jmenovat příklady opravdu druhově bohatých ekosystémů, s největší pravděpodobností zazní tropické korálové útesy, případně některé druhy tropických deštných či galériových lesů. Každopádně jde o ekosystémy, za kterými se musíme vypravit daleko za hranice nejenom vlasti, ale i našeho kontinentu. Přesto lze i v našich podmínkách najít ekosystém, který si v druhovém bohatství s uvedenými příklady nijak nezadá a který z pohledu biodiverzity tak trochu uniká pozornosti – patrně proto, že tisíce druhů, které ho obývají, lze jen zřídka možno rozpoznat pouhým okem a většinou jsou mikroskopických rozměrů. Tímto hotspotem „za humny“ je zdravá a dobře fungující půda, v našich podmínkách nejlépe půda listnatých nebo smíšených lesů. Výskyt určitých druhů, celkové druhové bohatství i abundance půdních organismů je současně skvělým indikátorem stavu půdního prostředí a zprostředkovaně často i nadzemního ekosystému, který na dané půdě najdeme.

Ochrana přírody 5/2021 28. 10. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Poodří po třiceti letech

Z naší přírody

Autor: Radim Jarošek

Poodří po třiceti letech

Dne 7. května 1975 byl podán pracovníky Okresního vlastivědného muzea v Novém Jičíně návrh na vy­hlášení chráněné krajinné oblasti Poodří. Do doby, než se záměr stal skutečností, uběhlo 16 let zpracovávání odborných podkladů, a především dlouhé řady často nelehkých jednání. K vyhlášení CHKO Poodří došlo v květnu 1991. V roce 2021 si tak připomínáme kulaté výročí jejího vzniku. Není jednoduché shrnout toto třicetiletí do 14 000 znaků. Tak uvidíme…

Ochrana přírody 4/2021 26. 8. 2021 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf