Podrobné vyhledávání v článcích

Cestou k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu v přírodně cenných oblastech je dlouhodobá koncepční spolupráce mezi ochranou přírody, samosprávami a aktéry v cestovním ruchu. Základním předpokladem k úspěchu je srozumitelné definování priorit ochrany přírody a konzistentní přístup k uplatňování principů jejich ochrany. Významnou hodnotou Českého lesa je jedinečná kulturně historická krajina vzniklá vysídlením obyvatelstva a následnou „konzervací za železnou oponou“. Velkou výzvou je spojení ochrany přírody s citlivým využitím v cestovním ruchu.

Nálezová databáze ochrany přírody spravovaná Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR je se svými téměř 27 miliony údaji nejobsáhlejší databází nálezů organismů v ČR a svým objemem dat může směle konkurovat obdobným databázím v zahraničí. Prostým přepočtem počtu nálezů na plochu našeho státu pak můžeme zjistit, že na každý km² připadá průměrně 340 nálezů. Při bližším zkoumání ale zcela logicky zjistíme v rozložení dat obrovské rozdíly. Vedle lokalit s tisíci nálezy je i řada „bílých“ míst, kde zkrátka jakékoliv údaje chybí.

K 50. výročí CHKO si Žďárské vrchy nadělily dům přírody. V pořadí deváté návštěvnické středisko typu domu přírody v České republice vzniklo v obci Krátká u Sněžného rekonstrukcí dvou historických objektů z poloviny 18. století. Představuje krajinu před příchodem člověka a její postupné osidlování až po současnou tvář Žďárských vrchů. Ke vzniku domu přírody ve vesnické památkové rezervaci Krátká nakonec pomohla i shoda náhod.

Nepůvodní patogeny lesních dřevin stále více ovlivňují přírodu a krajinu ČR. Mezi nejvýznamnější invazní druhy se zásadním dopadem na složení, strukturu, fungování a biodiverzitu invadovaných lesních biotopů ČR, které se v nedávné době rozšířily na území ČR, patří např. voskovička jasanová či plíseň olšová. Plísně (r. Phytophthora) patří k nejvíce nebezpečným invazním organismům vůbec. Ve svém životním cyklu jsou vázány na vodu, což znamená, že primárně by jimi měla být ohrožena stanoviště s dostatkem vody. Nedávný výzkum však ukázal, že náchylná jsou i mezofilní lesní společenstva. A důkazem toho je jiný druh rodu Phytophthora – plíseň buková, která se šíří v biotopech bučin a stává se pro ně potenciálním vážným rizikem.

Od roku 2016 probíhá v jeskyních Moravského krasu epigrafický výzkum, na kterém se podílí Správa jeskyní České republiky, Univerzita Palackého v Olomouci a Ústav jaderné fyziky AVČR Praha. Již v loňském roce ukázaly překvapivé výsledky radiokarbonové analýzy některých uhlíkových kresebných stop v Kateřinské jeskyni pravěké stáří (cca 6300 let). Informoval o tom článek v OP 5/2019. Během podrobné dokumentace těchto objektů byly nalezeny další zajímavé skupiny čar a obrazců. Analýza jedné z nich určila ještě větší stáří, více než 7000 let.

V červnu t. r. byl Krajský úřad Jihomoravského kraje („krajský úřad“) Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR („AOPK ČR“) požádán o vydání souhlasu dle § 54 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů („ZOPK“), k vypouštění jedinců kriticky ohroženého druhu sysla obecného, odchovaných v lidské péči v rámci realizovaného záchranného programu, a to na lokalitu Břeclav-Ladná. Požadovaný souhlas byl vydán ve lhůtě co možná nejkratší, přesto nescházelo mnoho a pověstné úřední soukolí by dotčená zvířata na lokalitu letos nepropustilo. Sdílením rozboru této kauzy bych ráda přispěla k debatě o možném zjednodušení úřední praxe v obdobných případech.

Pěnovcová ložiska a jejich reliéfové formy patří navzdory relativně malému plošnému rozsahu většiny lokalit k mimořádně významným a cenným objektům celé řady vědních disciplín od paleontologie přes malakozoologii, botaniku až po geomorfologii a kvartérní geologii jako celek. Tomu odpovídá i pozornost, kterou těmto lokalitám věnuje ochrana přírody, a proto jak u nás, tak na Slovensku, ale i v mnoha dalších zemích jsou pěnovcová ložiska zákonem chráněná, ať již jako součást větších územních celků, nebo objektem přímé ochrany v úrovni přírodních rezervací nebo přírodních památek.

Po upuštění od tradičního hospodaření ve volné krajině a její zvýšené eutrofizace došlo ke snížení biodiverzity lučních porostů mimo jiné i vlivem zvýšené expanze trav. Tento efekt se projevil i v chráněných územích, kde často došlo k masivní expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Snížená frekvence seče je aplikována nejen z nedostatku finančních prostředků orgánů ochrany přírody, ale také jako podpora zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Takže paradoxně opatření na podporu ohrožených druhů často vedla k degradaci chráněných území. Tento trend by mohlo zvrátit využití kokrhele luštince (Rhinanthus alectorolophus) při managementu bezlesí.

Málo je míst, kde člověk násilně nespoutal přírodu a ponechal jí svobodu a přirozenost. Meandrující řeka Svratka na pomezí Čech a Moravy v CHKO Žďárské vrchy je oním magickým koutem, kde při jarním tání voda zaplavuje okolní louky, které v létě hýří pestrou paletou barev kvetoucích rostlin a v chladných podzimních dnech se halí do tajemného mlžného závoje.

Letos je tomu 50 let, kdy byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Výročí je vždy příležitostí pro ohlédnutí a zavzpomínání, ale také pro hodnocení let minulých a zamyšlení nad dalším směrováním. Začněme tedy tím, co bylo důvodem vzniku CHKO.