Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 4/2020 — 30. 8. 2020 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf

Společná cesta ochrany přírody a cestovního ruchu

– realita, nebo utopie?

Autor: Tomáš Peckert, Pavel Hruška, Michal Souček

Jedinečná kulturní krajina s vysokou hodnotou pro odpočinek, zážitky i poznávání přírody a společné historie
Chráněná krajinná oblast Český les vznikla před 15 lety v území, které v souvislosti s existencí železné opony bylo na dlouhá desetiletí uzavřeno veřejnosti. Se změnou politické situace nastal zásadní zlom ve vývoji do té doby marginalizovaného pohraničí. Jako vhodná cesta, jak oživit ekonomický potenciál Tachovska a Domažlicka, se jevil cestovní ruch navázaný na propagaci zachovalé přírody a jedinečné krajiny. Z tohoto důvodu měla od počátku u samospráv velkou podporu myšlenka na vznik chráněné krajinné oblasti. Již v době finalizace příprav podkladů pro vznik CHKO se objevily snahy o koncepční řešení potenciálních konfliktů mezi ochranou přírody a rozvojem cestovního ruchu. Proto nechal Plzeňský kraj, Odbor ochrany přírody, zpracovat podklad k plánu péče o CHKO shrnující základní limity, principy a zásady, jak rozvíjet cestovní ruch v souladu se zájmy ochrany přírody. V té době to byl vizionářský počin a Správa CHKO s ním dodnes pracuje. Odkaz na tento koncept umožňuje dlouhodobě konzistentní přístup orgánu ochrany přírody i předvídatelnost pro aktéry v cestovním ruchu.

Obr. 1: Mapa vymezení zájmového území. Vypracoval Michal Souček

Koncepční dokument je zásadní zejména z pohledu využívání krajiny. CHKO Český les je specifická tím, že spolu s cennými lokalitami, koncentrovanými zejména v jeho jižní části, je významnou hodnotou unikátní opuštěná krajina s více než šedesáti zaniklými obcemi a velkým množstvím poměrně dobře zachovalých stop po průmyslových provozech i historickém hospodaření v krajině. Celkový počet identifikovaných zaniklých objektů se vyšplhal až číslu 150. Významnou hodnotu nejen z pohledu cestovního ruchu představuje tzv. klidový režim území, jehož značná část není přístupná motorovým vozidlům.

Od počátku je základním východiskem pro rozvoj cestovního ruchu v CHKO Český les předpoklad, že prostor pro rozvoj tvrdé infrastruktury je ve stávajících sídlech. Většina sídel navíc zůstala vně CHKO, aby ve svém rozvoji nebyla limitována ochranou přírody. CHKO pak představuje primárně území, které vhodnou interpretací a měkkou návštěvnickou infrastrukturou bude vytvářet atraktivní prostor pro pohyb a rekreaci návštěvníků. S postupujícím poznáním oblasti a sílícím tlakem na její využití vznikla potřeba stanovit jasná pravidla pro práci s jádrovým územím a jeho hodnotami v cestovním ruchu, navázat na původní rámcový koncept a vytvořit srozumitelnou detailní strategii, jak využívat přírodní potenciál Českého lesa při zachování jeho hodnot. 

Tato potřeba vznikla ve stejném okamžiku, kdy Ministerstvo životního prostředí přišlo s myšlenkou zpracování Koncepce práce s návštěvnickou infrastrukturou, která je nově povinnou přílohou plánů péče o CHKO. Obsahový rámec těchto koncepcí je primárně zaměřen na zpracování interpretačního plánu CHKO a související aspekty pohybu a usměrnění návštěvníků. Zpracovaná koncepce pro Český les jde dále a neomezuje se pouze na definici limitů ochrany přírody a interpretaci přírodních hodnot. Proaktivně řeší i související problematiku potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, možnosti rozvoje infrastruktury, dopravní obslužnosti a marketingu. Nezohledňuje pouze zájmy ochrany přírody, ale snaží se zároveň nabízet vhodná řešení pro aktéry v cestovním ruchu. Záměr na zpracování koncepce udržitelného rozvoje cestovního ruchu pro Český les byl připraven jako přeshraniční projekt a byl finančně podpořen v rámci spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014–2020. Koncepce byla zpracována v rámci přeshraniční spolupráce, protože řada projektů na podporu a rozvoj cestovního ruchu vzniká v rámci česko-bavorské spolupráce a protože jádrové území Českého lesa je zároveň významným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu na bavorské straně. Hlavním partnerem a nositelem projektu byla Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, která byla zároveň zpracovatelem původní rámcové strategie. Dalšími partnery byl Plzeňský kraj, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Hochschule Weihenstephan Triesdorf a vláda Horní Falce. Řešeným územím je CHKO Český les a přilehlé naturparky v Bavorsku (Nördlicher Oberpfälzer Wald, Oberpfälzer Wald a Oberer Bayerischer Wald). Koncepce se však neomezuje pouze na vlastní chráněná území, ale z pohledu dostupné infrastruktury, logistiky nástupních míst a marketingu pracuje s širším územím.

Obr. 2: Ukázka možné interpretace dat mobilních operátorů z pohledu počtu
a původu návštěvníků v území. 
Vypracoval Michal Souček

Ochrana přírody partnerem pro udržitelný cestovní ruch
Hodnotná území z pohledu ochrany přírody jsou většinou atraktivní i pro turisty a návštěvníky a tím i pro subjekty aktivní v cestovním ruchu (obr. 2). Tento ekonomický aspekt je zároveň jedním z argumentů pro obhajobu finančních prostředků vynakládaných na podporu ochrany přírody. Dříve či později tak dochází ke konfliktu mezi ochranou přírody a cestovním ruchem. Jednou z cest, jak předcházet negativním dopadům cestovního ruchu, je aktivní účast ochrany přírody na přípravě koncepčních dokumentů a strategií, které lze následně uplatňovat například v procesu územního plánování. Na to navazuje vlastní práce ochrany přírody s návštěvníky v území formou vhodného usměrnění, vzdělávání a výchovy. V první řadě je nezbytné, aby ochrana přírody měla jasně definované prioritní zájmy (předměty ochrany) a byla schopna je srozumitelně komunikovat s partnery v území. Podstatným pilířem zpracované koncepce byla detailní analýza přírodních hodnot zájmového území a vyhodnocení potenciálních rizik ze strany cestovního ruchu. Protože se jedná o přeshraniční území, bylo navíc nutné v prvním kroku stanovit jednotný přístup k hodnotám, jehož součástí bylo i sjednocení legislativních pojmů. Jakýmsi výstupem nad rámec projektu je i srovnávací tabulka kategorií zvláštní ochrany přírody na obou stranách hranice. Podstatné je, že v rámci vyhodnocování potenciálních rizik byly vždy hodnoceny možné negativní dopady na konkrétní předměty ochrany v dotčené lokalitě.

Obr. 3: Mapa znázorňující nejcennější kategorie
přírodních hodnot společně s vymezením turisticky
atraktivních oblastí. Vypracoval Michal Souček

Český les je specifický velkým množstvím relativně dobře zachovalých pozůstatků po bývalém osídlení, které zaniklo vlivem poválečného historického vývoje. Tento fenomén spolu s rozsáhlými klidovými oblastmi bez negativních vlivů současné civilizace je vnímán jako významná hodnota z pohledu ochrany přírody i turistického marketingu. Síť zaniklých vesnic tvoří základní kostru vymezeného systému ekologické stability v rámci CHKO a představuje ostrůvky přírody, která není pod tlakem současného lesního a zemědělského hospodaření. Řada původních vesnic má dnes charakter polopřirozených suťových nebo lužních lesů s množstvím doupných stromů a mrtvého dřeva a významnou příměsí dřevin, které se v hospodářském lese nevyskytují. Opuštěné návesní rybníčky a další vodní díla slouží jako útočiště obojživelníků a vodních bezobratlých nebo jsou z nich dnes hodnotné mokřady, ovocné stromy jsou potravním zdrojem pro mnohé živočichy, v rozpadlých sklepech nacházejí útočiště netopýři. Na druhou stranu fenomén zaniklých vsí je opakovaně zmiňován jako hlavní marketingová atraktivita pro cestovní ruch v Českém lese. Součástí projektu bylo detailní zpracování a vyhodnocení potenciálu zaniklých sídel a výrob pro toto využití. Jednotlivá sídla byla kategorizována z hlediska významnosti, a tedy i priority z pohledu jejich interpretace, a následně ještě posouzena z pohledu potenciální kolize se zájmy ochrany přírody. Obecně platná dohoda je, že zcela zaniklá sídla nejsou považována za stávající sídelní útvary a jejich interpretací se rozumí vhodné zpřístupnění, připomenutí nebo oživení lehkou návštěvnickou infrastrukturou, landartovými aktivitami a podobně. Významným počinem v souvislosti s interpretací a zviditelněním zaniklého osídlení v pohraničí je obnova nebo spíše vytvoření skanzenu pod širým nebem v bývalé obci Lučina (Grafenried). Jedná se o celkem unikátní záležitost, kdy v rámci iniciativity několika nadšenců byly odkryty kompletní základy velkého množství budov včetně kostela, fary, pivovaru, hostince. Jde o případ lokality, kde byly objektivní důvody upřednostnit pohled oživení historie a zvýšení turistické návštěvnosti před ochranou přírody. Zároveň se jedná o lokalitu, která je jednoznačně lépe dostupná z bavorské strany hranice a návaznou infrastrukturu i marketing tomu přizpůsobit.

Foto 2: Komentovaná exkurze pod vedením lesníka AOPK ČR,
RP Správa CHKO Český les. Foto Markéta Kašparová

Zpřístupnit, ale nezničit…
Velkou výzvou a zároveň citlivým tématem je otázka dopravní obslužnosti celého území. Tomuto tématu byla v průběhu celého projektu věnována velká pozornost. Z pohledu ochrany přírody je stávající klidový režim s vyloučením automobilové dopravy v rozsáhlých lokalitách považován za podstatný. Z pohledu cestovního ruchu je tato hodnota na jednu stranu rovněž akceptována jako významná pro marketing, ale na druhou stranu je vyvíjen poměrně silný tlak na zpřístupňování dalších lokalit pro auta. Hlavním argumentem je, že pokud chceme nabízet zajímavá území Českého lesa návštěvníkům, tak se tam musí také dostat. Cílem projektu bylo nabídnout alternativní řešení dopravní obslužnosti cílových míst, aniž by musela být zásadně rozšířena automobilová doprava. Za nejvýznamnější alternativu je považována veřejná autobusová doprava. Tato varianta se osvědčila v řešení zpřístupnění vrcholu Čerchova, kde již několik let funguje. Bylo navrženo několik nových autobusových linek do jádrových oblastí, jmenovitě Zlatý Potok a vrchol Havranu na Tachovsku, a snaha o provázání obce Rybník na české straně s bavorským Schönsee. Tyto varianty již byly projednány s poskytovateli veřejné dopravy na české straně území. Prudký rozvoj elektromobility navíc v současnosti úplně změnil zažité představy o dosažitelných vzdálenostech pro pěší a cyklisty. Na území Českého lesa se již objevují první půjčovny elektrokol a nabíjecí stanice. S tímto fenoménem je potřeba do budoucna pracovat.

Velkou roli v zpřístupnění řady lokalit má také vhodný marketing. Většina jádrových území CHKO je velmi dobře přístupná z bavorské strany. Bohužel návštěvníci často o těchto možnostech nemají dostatek informací. V koncepci je velký důraz kladen právě na vhodnou komunikační a marketingovou strategii. 
Na druhou stranu bylo vytipováno několik menších území, která zatím nejsou turisticky využívána, protože prostě nejsou atraktivní. Mohla by proto i do budoucna zůstat jako jakási refugia klidu pro velké živočichy. V tomto směru však dochází k silnému střetu zájmů ochrany přírody a rozvoje turistiky v oblasti Čerchova, který je tradičním turistickým cílem a každoročně stoupá jeho návštěvnost, ale zároveň je to přírodovědně velice cenné území s výskytem citlivých druhů jako tetřev, jeřábek nebo rys.

O jasná pravidla je zájem
Přibližně ve stejné době, kdy se začal rozjíždět projekt na zpracování koncepce pro Český les, inicioval Svazek obcí Domažlicko vytvoření územní studie pro oblast Čerchova s názvem „Rozvojová studie pro vrchol Čerchova, Malinovou horu a Sádek“. V širším území Čerchova, který je významným turistickým cílem nejen z Čech, ale i z Bavorska, dochází k velké kumulaci turistických aktivit v zimním i letním období. Na relativně malém prostoru je poměrně složité balancovat zájmy ochrany přírody a turismu. O to důležitější je zachovat dodržování pravidel v dlouhodobém horizontu. Zpracovatel koncepce od začátku intenzivně komunikoval s ochranou přírody a zapracoval veškeré její požadavky. Výstupy studie byly následně v plném rozsahu zapracovány i do celkové koncepce. Konkrétním realizovaným výstupem dlouhodobé koncepční spolupráce ochrany přírody a udržitelného rozvoje cestovního ruchu je vzájemná spolupráce AOPK ČR s městem Domažlice na řešení stabilizace návštěvnické infrastruktury na vrcholu Čerchova.

Jak to vidí návštěvník
Důležitým východiskem pro plánování jakékoliv strategie je dobrá znalost o stávajících i potenciálních návštěvnících území. Vzhledem ke skutečnosti, že doposud nebyl proveden žádný komplexní průzkum, existovaly pouze lokální a částečné odhady o návštěvnosti Českého lesa. Pro získání alespoň základních údajů o způsobu pohybu, počtu a preferencí návštěvníků v území bylo použito několik nezávislých zdrojů. Byla využita data mobilních operátorů, automatické sčítače rozmístěné rovnoměrně ve všech částech území, data od provozovatelů služeb v cestovním ruchu (ubytovatelé, restaurace a občerstvení, muzea, galerie, památky aj.), dotazníková šetření přímo v terénu a na veletrzích cestovního ruchu a dále mobilní a webové aplikace (strava.com). Jejich vzájemným porovnáním a provázáním vznikl poměrně obsáhlý a vypovídající datový zdroj.

Tato data se stala významným podkladem pro úvahy o zpřístupňování jednotlivých částí území a usměrňování návštěvníků v souladu se zásadami ochrany přírodních hodnot a rozvoje cestovního ruchu včetně optimalizace dopravních řešení. Po vyhodnocení všech dat byl vytvořen rámcový model návštěvnosti a kvalifikované odhady o počtech návštěvníků v jednotlivých lokalitách v území. Z pohledu návštěvníků je území Českého lesa ceněno zejména jako klidné území se spoustou atraktivit a hlavně nepřetížené turismem. 

Dohoda je důležitá
Předpokladem pro to, aby koncepce byla životaschopná a byla využívána v praxi, je intenzivní komunikace a spolupráce na její tvorbě s dotčenými subjekty. Aby komunikace nebyla pouze jednostranná, je potřeba partnery přesvědčit o smysluplnosti projektu. Hlavními argumenty ochrany přírody je snaha být předvídatelný a srozumitelný, podílet se aktivně na interpretaci přírodních hodnot, ale také ochota hledat řešení a tam, kde to lze, i ochota přistoupit na kompromis. Průběžná komunikace v rámci realizace koncepce probíhala formou pravidelných workshopů k jednotlivým tématům, individuálními konzultacemi s jednotlivými aktéry i vytvořením expertní skupiny, která sestávala z nejvýznamnějších hráčů v území. Protože komunikace ze strany bavorských partnerů nebyla na bavorské straně dostatečně intenzivní, byli v blízkém příhraničí zahrnuti do komunikace i bavorští partneři. Jednalo se o subjekty, které se intenzivně podílejí na realizaci přeshraničních projektů. S přeshraniční komunikací výrazně napomohlo česko-bavorské Centrum Bavaria Bohemia v Schönsee, které zprostředkovalo a poskytlo prostor pro řadu podnětných jednání. V rámci komunikace byla snaha obsáhnout co nejširší okruh potenciálních aktérů. Kromě samospráv a významných vlastníků a správců lesa to byly místní akční skupiny, spolky, muzea, poskytovatelé služeb, myslivci. Přestože existuje jakási obecná shoda na hodnotách a způsobech využívání území, komunikace některých dílčích témat nebyla vždy úplně jednoduchá. Jednoznačně nejsložitější je hledání společného přístupu k zajištění dopravní obslužnosti a zpřístupnění území. Obsah vytvořené koncepce lze vnímat jako nepsanou dohodu mezi ochranou přírody a cestovním ruchem na způsobech využívání území.

Hlavní výstupy vytvořené koncepce byly představeny na závěrečné slavnostní konferenci v Schönsee. Podstatné je, že na této konferenci bylo deklarováno, že aktéři v území chtějí s výstupy dále pracovat. Prvním krokem k realizaci je vznik oblastní destinace Český les. Rovněž nositel projektu deklaroval ochotu aktivně se podílet na realizaci některých aktivit vyplývajících z koncepce a dále dopracovat celou koncepci do podoby územní studie.