Podrobné vyhledávání v článcích

Správa národního parku České Švýcarsko připravila pro návštěvníky regionu Labských pískovců k padesátému výročí CHKO Labské pískovce hru, během níž si budou moci účastníci projít některé části tohoto chráněného území a poznávat jeho přírodní i kulturní zajímavosti. Záměrem hry je motivovat účastníky k návštěvě tohoto území, které je již 50 let právem chráněnou oblastí, ale zároveň zaměřit jejich pozornost i na jiná místa, než je rok od roku více navštěvovaná centrální oblast území Národního parku České Švýcarsko s turistickými cíli, jako jsou Pravčická brána, soutěsky Kamenice a Jetřichovické vyhlídky.

Během posledních třiceti let se zaplnilo jedno z dosud prázdných míst na archeologické mapě Evropy – oblast Českého Švýcarska, kde tak dávné osídlení nikdo neočekával. Více než dvacet let systematického výzkumu ukazuje, že tento skalnatý a zdánlivě pustý region byl atraktivní pouze pro určitý typ prehistorických populací, a to pro poslední lovecké a rybářské komunity staršího holocénu před 11–7,5 tisíci lety. A protože náš výzkum měl od počátku týmový a interdisciplinární charakter, mohli jsme lidské osídlení sledovat v kontextu měnící se krajiny, vegetace a fauny.

V prvním letošním čísle vyšel názor Jeňýka Hofmeistera „Jak převzít svůj díl zodpovědnosti za ochranu biologického dědictví planety? Nejlépe celý“. Považujeme za nutné reagovat na něj nejen proto, že se jedná o důležité a v ČR zatím překvapivě téměř nediskutované téma. Ale také proto, že autor vychází ze zjevně mylných informací, respektive nevychází ze skutečnosti, podložené exaktními daty.

V uplynulých třiceti letech účinnosti zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se Ústavní soud nejednou zabýval v rámci své judikatury k zákonům z oblasti práva životního prostředí také ochranou přírody a krajiny. Shrňme proto pro vývoj ochrany přírody a krajiny některá významná témata, kterých se rozhodování Ústavního soudu týkalo.

Dne 1. června 1992 nabyl účinnosti zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V letošním roce si tedy připomínáme 30 let od přijetí tohoto nejvýznamnějšího právního předpisu pro ochranu přírody. Dovolte, abychom z pozice přímého spolutvůrce původní verze zákona a pozice současné legislativní právničky ministerstva životního prostředí připomenuli některé souvislosti vzniku této právní normy a zhodnotili její aktuální stav.

Vandalismus se bohužel nevyhýbá ani národním parkům a nejinak tomu je i v Českém Švýcarsku. Nedisciplinovaní návštěvníci ryjí do skal různé vzkazy a nápisy. Vandalové také zbytečně ničí infrastrukturu nebo turistické instalace, jako informační cedule a rozcestníky, nebo malují na všechny možné plochy, včetně skal. Posledním obzvláště dobře viditelným příkladem je série graffiti, které neznámý „umělec“ vytvořil na několika místech ve Hřensku a také přímo v Národním parku České Švýcarsko. Běžnému návštěvníkovi byl nejviditelnější podivný nápis, který vznikl na skalní stěně u turistické stezky vedoucí soutěskou řeky Kamenice.

Labské pískovce, do kterých regionálně patří i České Švýcarsko, jsou krajinou, která se geologicky utvářela miliony let, a současně s geologickou složkou se vyvíjela i její složka živá. Tato krajiny byla původně pokryta, až na extrémní prostředí skal, celá lesem, jehož podoba a rozsah byly přímo určovány přírodními podmínkami. Později se však na utváření její podoby začal stále více podílet člověk, a jeho vliv byl a je jedním z nejsilnějších faktorů, který iniciuje v čase velké změny. Pokud vliv člověka oslabuje, je pak přírodními procesy stírán a příroda si bere své území zase zpět. Takové změny je možné číst i v historickém kontextu. Chceme-li se dozvědět více o přírodě, která nás obklopuje, a lépe ji pochopit, je třeba se zaměřit na dějiny novodobé, a to je zejména poslední století, bohaté na zásadní historické události. Změny iniciované politickou situací, socioekonomickými faktory i stavem společnosti se do značné míry odrážejí ve struktuře krajiny a stavu přírodních hodnot. Tyto změny lze dnes již pokročilými geoinformačními metodami analyticky hodnotit. Taková zjištění pak mohou být nástrojem pro hodnocení přírodních struktur a lze je používat při odborném plánování využití krajiny či pracovat s nimi v ochraně přírody.

Když v roce 2010 vydával geomorfolog P. Migoň v nakladatelství Springer monografii „Geomorphological landscapes of the World“, tak se mezi krajinami evropského významu objevilo i Českosaské Švýcarsko, a to nejenom pro své krásy, ale i jako místo, kde vznikala významná kontinentální odnož evropského romantismu, jehož druhou tváří je poněkud jinak pojatý romantismus anglický. Pokud se na krajinu České republiky budeme dívat evropskýma očima, tak narazíme jen na několik málo míst a žádné z nich nebude tak malebné a rozsáhlé jako Českosaské (či z pohledu od severu Saskočeské) Švýcarsko.

Dovolte nám, abychom se, již jako pamětníci, stručně ohlédli za uplynulou dobou a pokusili se zhodnotit, jak se činnost Správy CHKO, dnes Správy národního parku České Švýcarsko (dále jen Správy), odrazila na tváři přírodya krajiny tohoto unikátního území. Jednotlivé, z našeho pohledu důležité události či milníky v historii ochrany Labských pískovců, resp. Českosaského Švýcarska, jsme se pokusili sestavit do časově uspořádaného přehledu (box 1).

Vážení a milí čtenáři, kolegyně a kolegové, chráněná krajinná oblast Labské pískovce slaví krásných kulatých 50 let od svého založení v roce 1972. Musím přiznat, že již patřím mezi pamětníky, neboť po dostudování v roce

1991 jsem ihned nastoupil na Správu CHKO Labské pískovce a celý můj profesní život je spjat s Labskými pískovci. Dovolte mi proto ohlédnout se do minulosti a vyslovit přání do budoucna.