Podrobné vyhledávání v článcích

Je s podivem, jak dlouho museli zájemci o populační ekologii čekat na původní českou příručku, která by čtenářům uceleně představila zmiňovaný rychle se rozvíjející obor. Nicméně toto očekávání se určitě vyplatilo. V roce 2005 vyšla v nakladatelství Academia zdařilá publikace Vojtěcha Jarošíka Růst a regulace populací, zabývající se vybranými aspekty demekologie. Mezeru v dostupné, naší mateřštinou psané literatuře pak více než úspěšně vyplnila nedávno vydaná učebnice olomouckého vědce a pedagoga Emila Tkadlece.

Zemědělské krajiny Evropy se vyznačují velkou rozmanitostí rostlin a živočichů, která byla po staletí spoluvytvářena lidským hospodařením. Publikace Grasslands in Europe of high nature value (Louky Evropy s vysokou přírodní hodnotou) poskytuje jedinečný přehled lučních ekosystémů jakožto součásti těchto krajin. Dvacet čtyři příkladů lučních oblastí z celé Evropy, doplněných o řadu fotografií, určitě osloví jak odborníky, tak ostatní zájemce o přírodu a krajinu, vlastníky půdy i politiky. Přehledně uspořádané a názorné úvodní kapitoly zároveň obsahují mnohé inspirativní myšlenky, jež mohou přispět k lepší ochraně evropských luk.

Přestože s necelými třemi sty tisíci čtverečními kilometry se Ekvádor řadí mezi nejmenší jihoamerické země, jeho přírodní poměry patří mezi nejpestřejší na zeměkouli. Najdeme tu více než 20 000 druhů rostlin (pro srovnání – v celé Severní Americe je jich okolo 17 000). Patnácti stům ptačích druhů může konkurovat pouze nesrovnatelně větší Brazílie a Kolumbie, která je z hlediska počtu druhů na jednotku plochy vůbec nejbohatší zemí světa.

Vrcholná globální reprezentace si uvědomila vážnost hrozby důsledku změny klimatu už před téměř 20 lety. V rámci Summitu Země, Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro v roce 1992, byla uzavřena Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC). Její signatáři – a v současné době je to více než 180 zemí – se zavázali „zabránit antropogenně vyvolané nepříznivé změně klimatu“.

Ochrana přírody na území dnešní České republiky se vyvíjí od první poloviny 19. století. Prvními explicitními ochránci přírody byli šlechtičtí majitelé panství, po roce 1918 můžeme sledovat počátky státní ochrany přírody. Už v době Rakousko-Uherska, především však v první Československé republice se k majitelům panství a státu začínají připojovat první neziskové organizace – povětšinou turistické či okrašlovací spolky.

Na okraji města Vyškova na jižní Moravě se nachází ZOO PARK, který je zaměřen na chov domestikovaných zvířat. Nemůže se sice honosit velkou rozlohou, ale návštěvníkům nabízí seznámení s domácími zvířaty z celého světa. Základní myšlenkou vyškovské zoo je chov zdomácnělých druhů zvířat a jejich představení veřejnosti. Návštěvníci se setkají nejen s běžnými druhy evropských domestikantů, ale také se vzácnými a již málo častými plemeny.

Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2010známou kukačku obecnou (Cuculus canorus), a to hned z několika důvodů. Nepřeslechnutelný hlas kukaččích samečků patří bezesporu k nejznámějším zvukovým projevům nejen ptáků, ale i všech volně žijících živočichů. Za kukačkou nemusíme podnikat žádné dlouhé výlety. Protože nemá vyhraněné nároky na prostředí, najdeme ji nejen v nížinných světlých lesích, ale i v jehličnatých porostech na horách, otevřené krajině s rozptýlenou zelení ve středních polohách, v rákosinách či ve velkých parcích a na hřbitovech v Praze.

Při osobním setkání vás upoutá jeho kultivovaný projev a široký rozhled nejen v oboru ochrany přírody, který se mu stal celoživotním povoláním a posláním zároveň. Čerstvý osmdesátník RNDr. Jan Čeřovský, CSc. (narozeniny oslavil 2. února) vykročil na dráhu profesionálního ochránce přírody před více než šedesáti lety.

Biodiverzita Madagaskaru je zcela unikátní, stejně zásadní je však i její ohrožení. Bez nadsázky platí, že Madagaskar je testem naší civilizace, zda je schopna zabránit zničení zbytků primárních ekosystémů na světě, a mnohé nasvědčuje tomu, že to nedokáže. K vážným rizikům patří skutečnost, že Madagaskar je přes značné surovinové bohatství třetí nejchudší zemí světa s velkým podílem primitivních forem obživy.