Podrobné vyhledávání v článcích

Po dvou kladně přijatých publikacích Voda v České republice (2006) a Krajina v České republice (2007) vydalo nakladatelství Consult Praha další užitečnou a reprezentativní knihu, tentokrát věnovanou půdám v České republice.

Titulní fotografie: Srdcová chodba je příkladem neobvyklé a vzácné modelace srdcovitého profilu.

Předmětem ochrany národní přírodní památky Na Špičáku je rozsáhlý komplex zachovalých, přírodě blízkých jedlových bučin a javořin se zastoupením smrku ve vrcholové partii masivu Špičáku. Jedná se o reprezentativní ukázku původních druhově pestrých lesních společenstev Českomoravské vrchoviny. V lesním porostu převládá buk lesní (Fagus sylvatica) s vtroušeným tisem červeným (Taxus baccata). Dalšími dřevinami jsou borovice lesní (Pinus syslvestris), modřín opadavý (Larix decidua), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides) a na vrcholových skalách i jalovec obecný (Juniperus communis).

Tis červený(Taxus baccata) patří mezi nemnoho dřevin, které jsou naší legislativou zařazeny mezi druhy zvláště chráněné, a to v kategorii silně ohrožený druh. Původně se vyskytoval v severní Africe, jihozápadní Asii i po většině Evropy na stinných stanovištích v kyprých humózních půdách. Roste velmi pomalu a dožívá se velmi vysokého věku (podle některých pramenů až přes tisíc let). Z našich dřevin má nejtěžší dřevo, které bylo v minulosti využíváno k výrobě velmi kvalitních luků a kuší, ale také luxusního nábytku. Zásadní vliv na omezení areálu výskytu a jeho značnou fragmentaci mělo, vedle přímého využití dřeva, také holosečné hospodaření v lesích. Bohatší populace tisu červeného se tak zachovaly většinou jen v těžko přístupných terénech.

Autoři si kladou za cíl seznámit čtenáře s novým institutem v rámci stavebního zákona, jehož účelem je standardizace a povinnost poskytování relevantních informací odpovědnými subjekty jako podkladů pro tvorbu územně-plánovací dokumentace (ÚPD). Důraz je kladen na výčet informací poskytovaných v rámci ochrany přírody, které se tak stávají nedílnou součástí ÚPD, a problémy při plnění této povinnosti ze strany poskytovatele.

Za co mohou taxonomové

Pokud jsou některé druhy rostlin či skupiny v květeně ČR taxonomicky obtížné, potom u živočichů, a hmyzu zvláště, je situace nesrovnatelně komplikovanější. Důvodem je několikanásobně větší druhová bohatost živočichů, v mnoha ohledech i obtížnost jejich studia a v neposlední řadě nízká atraktivita některých skupin. To způsobuje, že některé skupiny živočichů jsou jen velmi málo studovány.

Kroužkování jako základní metoda výzkumu ptačí migrace

Když v roce 1899 označil dánský středoškolský profesor H. C. Mortensen pár špačků lehkými hliníkovými kroužky se svou adresou a unikátním číselným kódem jistě netušil, že tato metoda výzkumu přetrvá v podstatě v nezměněné podobě více než 100 let a navíc se široce rozšíří po celém světě. První národní kroužkovací centrály (profesionální pracoviště koordinující kroužkování a vědecky zhodnocující jeho výsledky) začaly vznikat krátce po Mortensenových pionýrských krocích; do roku 1930 již existovaly téměř ve všech evropských zemích a kroužkování se rozšířilo i mimo evropský kontinent.

Plány péče o chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou zásadním koncepčním dokumentem ochrany přírody a krajiny. Jejich tvorba je zakotvena v § 38 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění: („Plán péče… je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany… slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.“)

Výstavky (někdy také nazývané „výstavce“) jsou podle Lesnického naučného slovníku (Poleno et al. 1994) stromy, ponechané záměrně na porostní ploše po mýtní těžbě. Důvodem může být semenná obnova porostu, produkce jakostních sortimentů, estetické hledisko nebo zájmy ochrany přírody. Ponecháváním výstavků z důvodu ochrany přírody se budeme zabývat v dalším textu.