Fotografie z obálky

Ochrana přírody 5/2010 — 27. 10. 2010 — Fotografie z obálky

Bobr evropský

Autor: Foto Josef Korbel

Bobr evropský(Castor fiber, Linnaeus, 1758) – původně se vyskytoval v lesích téměř celé Eurasie, do konce 19. století však byl vyhuben v drtivé části Evropy a do 20. století se zde udržel jen v několika málo ostrůvkovitě rozmístěných populacích. V českých zemích byli bobři vyhlazeni prakticky již v polovině 18. století, a i když se poté konaly pokusy s odchovem bobrů v zajetí a jejich návratem do volné přírody, neměly dlouhého trvání (ve druhé polovině 19. století byli u nás bobři znovu vybiti). Do České republiky se vrátili na přelomu 80. a 90. let 20. století, a to díky záchranným programům, v rámci nichž probíhalo vysazování bobrů z posledních zbytkových populací do vhodných biotopů u nás (např. Litovelské Pomoraví) i v jiných státech Evropy (např. Rakousko).

Bobři žijí v rodinách tvořených párem dospělců a jejich několika různě starými mláďaty, která opouštějí rodiče až po dosažení pohlavní zralosti. Bobří rodina obývá nory, jež si hloubí ve vysokých hlinitých březích. Neobsahuje-li teritorium takové břehy, staví si tzv. „hrady“ (hromady větví i jiného materiálu) a noru buduje v nich. Vstupy do nor jsou vždy zatopeny vodou – je-li vodoteč obývaná bobry příliš mělká, bobři staví hráze a hladinu vody tím zvyšují. Během vegetační sezony se živí převážně různými bylinami, v podzimních, popř. zimních či časně jarních měsících potom kácejí dřeviny. Ze silnějších větví a kmínků pokácených dřevin konzumují kůru a lýko, slabší větvičky spotřebují celé. Jde o jednoho z mála živočichů, kteří svojí činností výrazně pozměňují své okolí, a tím přispívají ke vzrůstu biodiverzity (tvorba osluněných mikrolokalit, přísun odumřelého dřeva, apod.).