Podrobné vyhledávání v článcích

Téměř kontinuální zmenšování populace hvozdíku písečného českého (Dianthus arenariussubsp. bohemicus)od počátku 20. století dospělo koncem 90. let do stavu, kdy bylo v národní přírodní památce (NPP) Kleneč přibližně 200 starých trsů hvozdíku písečného českého, na druhé uměle založené lokalitě Na Kamenici u Kyškovic se dochoval jediný trs z výsadby z roku 1987 a nové semenáčky nebyly ani na jedné lokalitě pozorovány. Udržení endemického hvozdíku v české květeně se tak zdálo přinejmenším nejisté. V roce 1999 se však podařilo uskutečnit nebývalý managementový zásah – masivní mechanizované stržení drnu v NPP Kleneč (více viz článek v Ochraně přírody, 61:208-212). Tento zásah znamenal zlom v ochraně tohoto druhu. Hvozdík se na obnaženou písčinu začal spontánně šířit a cesta k záchraně tohoto druhu se otevřela.

Šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) je epixylický mech rostoucí na vlhké tlející dřevní hmotě v určitém stadiu rozkladu. Roste na zetlelých padlých kmenech i drobných úlomcích dřeva, ztrouchnivělých pařezech i větvích většinou smrků či jedlí, méně často i některých listnatých dřevin.

Národní přírodní rezervace (NPR) Velký a Malý Tisý patří mezi nejvýznamnější rybniční rezervace v Čechách, známé především z ornitologického hlediska, a jistě není třeba ji podrobně představovat. Jako státní přírodní rezervace byla vyhlášena v červnu 1957 na ploše 615 ha. Nachází se zde soustava 14 rybníků, z nichž největší je Velký Tisý s 221 ha vodní plochy. Členité pobřeží Velkého Tisého s mnoha ostrovy a poloostrovy, návaznost břehů na okolní mokré louky a množství menších vodních ploch umožnily vytvoření mimořádně bohaté mokřadní lokality s rozlehlými litorálními porosty a množstvím rostlinných i živočišných druhů.

V roce 2010 uplyne již 60 let od objevu a 51 let od zpřístupnění části Koněpruských jeskyní – největšího známého jeskynního systému v Čechách. Pro jeho unikátnost bylo území s jeskyněmi v roce 1972 vyhlášeno chráněným přírodním výtvorem Zlatý kůň (dnes kategorie národní přírodní památka). V současné době jsou jeskyně v péči odborné organizace Ministerstva životního prostředí – Správy jeskyní ČR, která zajišťuje jak turistický provoz, tak ochranu jeskyně.

Spallanzaniho jeskyněvznikla v suchomastských vápencích, místy červenavě zbarvenými. Vyniká vysokými klenutými stropy. Pravý bok v pozadí tvoří odpadlé desky, nad nimi průlez do Janiny jeskyně.

Pěnitka bílá(Mucilago crustacea), organismus na rozhraní mezi rostlinnou a živočišnou říší. Často ji ještě nalezneme v různých přehledech hub, dnes je však již řazena mezi živočichy, a to měňavkovce: říše měňavkovci (Amoebozoa) → kmen hlenky (Mycetozoa) → třída vlastní hlenky (Myxomycetes) → řád vápenatkotvaré (Physarales) → čeleď dvojblankovité (Didymiaceae). Výskyty v areálu NPP Zlatý kůň jsou pozorovány již v květnu v listnatém lese s převahou buků. Pěnitka tvoří povlaky (některé pokrývají plochu o průměru i 30 cm) jak na zetlelém dřevě a loňských listech, tak na živých rostlinách včetně břečťanu a kmínků semenáčků buků. Výskyt mnoha jedinců umožňuje pozorovat je v různých fázích životního cyklu. Podle toho mají také rozdílný vzhled i barvu – bílou, bledě žlutou, béžovou a černou v době uvolňování výtrusů.

Koniklec luční český je nejnápadnějším druhem xerotermních trávníků v okolí Koněpruských jeskyní (Pulsatilla pratensissubsp. bohemica), nazývaný též koniklec luční nebo koniklec luční načernalý (Pulsatilla pratensis subsp.nigricans (L.) Mill.)Je řazen do kategorie silně ohrožených druhů červeného seznamu (C2) a chráněn zákonem jako silně ohrožený druh.

V rámci návrhů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pro velkoplošnou ochranu území z hlediska zajištění ochrany evropsky významných lokalit (EVL) soustavy Natura 2000 z roku 2008 patří území v oblasti soutoku Moravy a Dyje k prioritám. Navrhovaná Chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok zahrnuje údolní nivy řeky Dyje od obce Nové Mlýny po proudu a řeky Moravy od Hodonína po proudu až po jejich soutok, v celkové rozloze 13 937,57 ha.