Podrobné vyhledávání v článcích

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Skalní města Broumovska patřila až do poloviny 20. století mezi naše nejvýznamnější území, v nichž sokol pravidelně hnízdil.

Doc. Dr. Ing. Tomáš Vrška se na brněnském oddělení ekologie lesa VÚKOZ, v.v.i., zabývá výzkumem dynamiky přirozených lesů, managementem lesů ve zvláště chráněných územích a přírodě blízkým lesnickým hospodařením. Stejnou problematiku přednáší na Lesnické a dřevařské fakultě MENDELU v Brně.

Stejně jako v jiných koutech naší planety patří i ve Spojených státech k zdaleka nejohroženějším biotopům mokřady. Od začátku 19. století se jejich celková rozloha na území dnešních USA bez Aljašky a Havajských ostrovů snížila o více než polovinu. Proto je dnešní putování význačnými chráněnými územími světa věnováno vůbec největší severoamerické bažině, porostlé vysokou vegetací (swamp).

Vyhlášením roku 2011 Mezinárodním rokem lesů připomíná Valné shromáždění OSN nesporný význam tohoto základního typu prostředí nejen pro fungování přírodních procesů, ale i pro zlepšování kvality života lidí na Zemi. Při této příležitosti vydalo hned několik mezinárodních institucí souhrnné zprávy hodnotících současný stav lesů a jejich výhled do budoucna (FAO 2010, 2011, EUROSTAT 2011, Flemming et al. 2011, Forest Europe/UNECE/FAO 2011, Secretariat of the Convention on Biological Diversity 2011). Jejich hlavní zjištění představujeme v následujících řádcích.

Součástí exotické dovolené bývá i nákup suvenýrů. Nezřídka se však stává, že si cestovatel přiveze úlovek, s nímž může mít potíže. Důvod je prostý. Zakoupený suvenýr byl vyroben z ohroženého rostlinného či živočišného druhu. Pro státy, které přistoupily k úmluvě CITES o obchodování s ohroženými druhy, však platí různá omezení a zákazy dovozu těchto suvenýrů. Přemýšlejte tedy nad tím, co v daleké cizině nakupujete.

Vydra říční (Lutra lutra) patří v ČR k silně ohroženým zvláště chráněným živočichům, chráněna je i evropskou legislativou. Zároveň však patří k tzv. konfliktním druhům, neboť může způsobovat značné škody, zejména v rybničním hospodaření. Z tohoto důvodu byl v roce 2009 zahájen Program péče pro vydru říční v ČR, který se snaží řešit ochranu vydry komplexně včetně konfliktu se zájmy rybářů. Jeho realizace je plánována na 10 let. Nedílnou součástí programu jak z hlediska sledování stavu populace, tak z hlediska hodnocení účinnosti realizovaných opatření je i detailní monitoring druhu včetně sběru a analýz uhynulých jedinců.

V roce 2000 byl zahájen projekt mapování biotopů ČR. Hlavním smyslem bylo vytvoření odborného podkladu pro navrhování evropsky významných lokalit (EVL) pro přírodní stanoviště v soustavě Natura 2000. Mapování probíhalo do roku 2004 (v roce 2005 byly některé dílčí problémy řešeny v rámci tzv. rektifikací) a jeho výsledkem je vrstva mapování biotopů ČR (dále jen VMB), která přináší celoplošnou informaci o výskytu a stavu přírodních biotopů na území naší republiky (podrobněji viz Härtel et al. 2009) a její současné využití je podstatně širší než původní účel. Data z VMB jsou využívaná zejména pracovníky veřejné správy, řadou komerčních subjektů (např. pro zpracování odborných posudků a publikací) a studenty vysokých škol. VMB je významným zdrojem nejen údajů o aktuální vegetaci ale také pramenem floristických dat, která se převádí do Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP); zapsáno bylo již několik milionů údajů.

Ochrana přírody a krajiny a ochrana kulturních památek má v České republice nejen dlouhou, ale i společnou tradici. V posledních dvaceti letech však, zjevně i v důsledku institucionálního rozdělení státní památkové péče a státní ochrany přírody, dochází k nedostatečné vzájemné informovanosti a v některých lokalitách i k názorovým střetům. Ve snaze těmto problémům předcházet a spolupracovat při zachování a rozvoji našeho přírodního a kulturního dědictví uzavřely Národní památkový ústav a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v roce 2011 smlouvu o vzájemné spolupráci.