Podrobné vyhledávání v článcích

Negativní vliv invazních druhů je všeobecně známým a často citovaným problémem. Přestože roční náklady spojené s regulací a odstraňováním následků negativního působení invazních druhů jsou v zemích Evropské unie odhadovány na 12 mld. eur, v Evropě dosud chybí jednotná metodická i legislativní strategie boje s těmito organismy. Především z tohoto důvodu vytvořilo několik evropských i regionálních institucí seznamy či databáze nepůvodních a invazních druhů, sloužících ke sdílení informací mezi zúčastněnými subjekty. O jedné z nich pojednává následující text. Jde o projekt NOBANIS (North European and Baltic Network on Invasive Alien Species), do kterého se zapojila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

V pestré krajině České republiky lze najít desítky nepravidelně roztroušených krasových oblastí. Některá karbonátová tělesa byla téměř po celé období své existence obnažena na povrchu a nepřetržitě podléhala krasovým procesům. Jiná prodělala mnohem složitější geologický vývoj. To je případ několika izolovaných krasových oblastí Západních Sudet, které tu tvoří nevelké čočky a ostrůvky. V krasu povodí řeky Kamenice a na Železnobrodsku se nacházejí jediné veřejnosti zpřístupněné jeskyně v severních Čechách, Bozkovské dolomitové jeskyně, které jsou národní přírodní památkou. Podzemní systém ukrývá nejen největší jezero se statickou hladinou v České republice, ale zároveň je naší nejdelší jeskyní, která se v dolomitech vytvořila.

Vážení čtenáři, příznivci ochrany přírody,

dostáváte do rukou výtisk, v němž se „snoubí“ dva stěžejní články, a to příspěvky o zpřístupněných Bozkovských dolomitových jeskyních a ke dvacátému výročí znovuobnovení vydávání samostatného časopisu Ochrana přírody. Není to tak úplně náhoda. Správa a aktivní péče o veřejnosti zpřístupněné jeskyně se již v roce 1991 stala přímou součástí státní ochrany přírody a Správa jeskyní České republiky je od roku 2006 také spoluvydavatelem tohoto časopisu.

Již ve 14. století byl na soutoku Robečského a Bobřího potoka vybudován rybník, který v době plného napuštění konkuroval svou velikostí známějšímu Velkému rybníku (dnešní Máchovo jezero). Se stoupajícím zájmem o využití zemědělské půdy (zde zejména pro dobytkářství) byla hladina postupně snižována a plocha rybníka se ustálila na současných 80 ha během zimního období. Tradiční je na rybníku snížení hladiny na letní období o 30 cm, což se projevuje zmenšením zátopy na plochu cca 60 ha. To pak během léta umožnilo sklízet jinak velmi podmáčené louky v okolí.

K vděčným a také častým cílům návštěvníků Českého středohoří patřím právem vrch Bořeň, který je výraznou krajinnou dominantou průmyslového a paradoxně také lázeňského města Bílina. Výhodou tohoto atraktivního výletního místa je snadný přístup. Pěší turista se na Bořeň dostane po značené cestě od železniční zastávky Bílina–Kyselka. Další možností je příjezd motorovým vozidlem k bořeňské turistické chatě asfaltovou lesní cestou od silnice I. třídy Most–Teplice.

Severní Morava– V roce 2012 se po dlouhých desetiletích objevily na loukách v okolí turistické chaty Švýcárna v národní přírodní rezervaci Praděd v Jeseníkách krávy, které symbolizují návrat k tradičnímu způsobu hospodaření.