Podrobné vyhledávání v článcích

Ústecký kraj– Na začátku roku 2010 podalo Město Terezín žádost na projekt Obnova zeleně na náměstí ČSA v Terezíně do 14. výzvy Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Cílem projektu byla obnova liniové výsadby dřevin kolem centrálního náměstí. Jednalo se o historickou dvouřadou lipovou alej s charakteristickým typem řezu, která byla již ve špatném zdravotním stavu. Statika stromů byla narušená a stav stromů ohrožoval provozní bezpečnost na náměstí. Mělo dojít k pokácení 63 lip a k výsadbě nových stromů.

V dávných dobách, kdy se ještě veřejnoprávní vysílání výrazně odlišovalo od programu komerčních stanic, uváděla Česká televize dokumentární řadu Zjizvená tvář země. Působivá kamera, doprovázená hudbou České filharmonie, představovala krajinu České republiky, která dostala od lidí nemilosrdně zabrat. IUCN, který si tehdy říkal Světový svaz ochrany přírody, organizoval ve stejné době seminář o přírodě vojenských výcvikových prostorů střední Evropy.

Starší pracovníci AOPK ČR si jistě ještě pamatují drobnější šedovlasou paní. S energií, vyzařující z jiskrných očí za silnými skly brýlí, vyřizovala jejich zahraniční cesty. Všichni byli nadšeni jejím perfektním zajišťováním výjezdů, méně možná už nesmlouvanými urgencemi včasného dodání cestovních zpráv, a to bez ohledu na postavení cestovatele.

Již dvě desítky let představuje koncepční rámec péče o přírodu a krajinu ochrana biologické rozmanitosti, doplněná udržitelným využíváním jejích složek. Sjednáním Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) se stala součástí mezinárodního, byť „měkkého“, tedy nevymahatelného práva. Protože samotné pojetí biologické rozmanitosti je takříkajíc všeobjímající a stejně tak různorodé zůstávají postupy, jak o ni rozumným způsobem pečovat, nebývá úplně jednoduché sestavit aktuální přehled o jejím stavu, změnách a vývojových trendech v určité zemi a kontinentu a v celosvětovém měřítku.

Příroda je nekonečný zdroj poukazů, netušených souvislostí a smyslu, který nelze nahradit ničím, co vytvoří člověk.

Projekt s názvem Vybudování české vědecké stanice v Antarktidě vznikl v roce 1999 a byl finančně podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Jeho cílem bylo vytvořit v Antarktidě vědeckou a technicko-logistickou bázi pro realizaci českých vědeckých programů. Vzhledem k významu polárních oblastí pro zachování rovnováhy planetárního systému Země a se zřetelem ke stupni jejich potenciálního ohrožení změnami podnebí je výzkum Antarktidy a Arktidy považován za jednu z vědeckých priorit současnosti.

Součástí desetiletého sledování vlivu pastvy na xerotermní trávníky na území Prahy bylo mimo jiné vyhodnocení, do jaké míry má období pastvy vliv na omezování expanzivního ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a také dřevin, které zarůstají chráněná území (podrobněji viz Dostálek & Frantík 2007, 2008). Článek přináší závěry tohoto sledování.

Koniklec otevřený (Pulsatilla patens (L.) Mill.) je díky svým časně rozkvétajícím, dekorativním květům poměrně známý druh, populární u veřejnosti i odborníků. Jeho lokalitám je věnována značná pozornost a všechny populace jsou pravidelně monitorovány, neboť druh je uveden v příloze II směrnice o stanovištích a vyhlašují se pro něj evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Ani legislativní ochrana, ani management a ochrana stanovišť však nezabránily jeho ústupu z našich nalezišť během druhé poloviny 20. století. Změny v krajině byly natolik výrazné, že se počty lokalit i jedinců výrazně snížily. Podobný vývoj byl rovněž zaznamenán v ostatních evropských zemích.

Existuje známé známé, protože jsou věci, o kterých víme, že o nich víme. Existuje známé neznámé: víme totiž, že o některých věcech nevíme. Ale je i neznámé neznámé: nevíme, co nevíme.

Donald Rumsfeld před útokem na Irák

V roce 2011 se pracovníkům Správy jeskyní ČR, oddělení péče o jeskyně, podařilo vypátrat místo uložení velmi významného historického dokumentu, který byl více než sto let považován za ztracený či zničený. Jedná se o vůbec první mapu jeskynního systému Výpustek z roku 1807, kterou na příkaz majitelů pozemků Lichtenštejnů nakreslil dvorní inženýr Antonín Lola.