Podrobné vyhledávání v článcích

Labyrint Poseidon se nachází v Teplických skalách, které společně s Adršpašskými skalami tvoří unikátní geomorfologický fenomén, ojedinělý i v rámci pískovcových skalních měst české křídové tabule. Výjimečnost a krása Teplických skal, zachycená ve filmu Poseidon podzemní labyrint, je umocněna nejen nádhernými dynamickými snímky z ptačí perspektivy, ale i pohledem jeskyňáře – podzemního horolezce. Na vlastním filmu se vedle speleologů a horolezců podíleli vědečtí pracovníci různých oborů, výkonní sportovci a samozřejmě i nadšení filmaři.

MVDr. Přemysl Rabas je od letošního roku ředitelem Zoo Dvůr Králové. Šestnáct let působil ve funkci ředitele Podkrušnohorského zooparku v Chomutově, organizoval či se podílel na řadě záchranných a inventarizačních projektů doma i v zahraničí. Jako poslanec Poslanecké sněmovny ČR působil v letech 2006–2010 ve Výboru pro životní prostředí.

Národní park Losinij ostrov (Losí ostrov) se nachází na severovýchodním okraji Moskvy, která se díky tomu řadí k několika málo evropským hlavním městům, která mají na svém správním území národní park. Jeho jihozápadní okraj leží pouhých 8 km od Kremlu. Poloha parku samozřejmě předurčuje problémy, s nimiž se ochrana přírody musí potýkat, a přestože chrání cenné biotopy a druhy, jeho budoucnost nemusí být růžová.

Šesté číslo, kterým právě listujete, završuje dvacátý ročník od obnovení vydávání samostatného časopisu Ochrana přírodyv roce 1992. První číslo vyšlo již v roce 1946. Tento údaj pravidelně uvádíme v tiráži z úcty k tradici periodika a na znamení toho, že se hlásíme k jeho programovému odkazu.

Příběh obnovy Novodvorské aleje v Moravském krasu je jedinečným příkladem pozitivního vztahu lidí k místu, kde žijí. Díky úsilí nadšených dobrovolníků a spojením sil několika organizací se podařilo ji vrátit do krajiny v celé její kráse.

Pohled veřejnosti na komiksové příběhy se v průběhu let značně měnil a obrázkové příběhy s textem v „bublinách“ nyní zažívají novou vlnu zájmu. Hlavním smyslem komiksu byla a stále je zábava, i z toho důvodu býval dříve často odsuzován jako nehodnotný z hlediska vzdělávací funkce. V dnešní době je nabídka příběhů mnohem pestřejší a komiksy přesahují svoje původní poslání bavit čtenáře. V době narůstající záplavy informací a zrychlujícího se způsobu života se stávají ideálním prostředkem vzdělávání i v oblasti environmentální výchovy. Navíc se nevzdávají své vtipné a zábavné formy.

Nálezová databáze ochrany přírody, ND OP (pro bližší informace viz Ochrana přírody2/2011, 3/2010, 6/2008), georeferencovaná a trvale aktualizovaná databáze dat o výskytu všech druhů rostlin, živočichů i hub na území (nejen) České republiky, je dnes již široce známým a využívaným nástrojem pro praxi mnoha subjektů ochrany přírody i dalších smluvních partnerů. Na podzim 2012, kdy databáze překročila symbolickou hranici počtu 10 milionů dat, došlo i ke skutečnému naplnění záměru veřejného zpřístupnění interpretovaného obsahu databáze – tedy ke zveřejnění přehledů rozšíření všech druhů, jak je aktuálně zaznamenáno v ND OP, v síťových kartogramech (nebo méně přesně v síťových mapách či faunistických/floristických „čtvercích“) na tzv. kartách druhů, jejichž podobu článek krátce představuje.

Na území České republiky je v současné době potvrzen výskyt 21 druhů obojživelníků. Všechny jsou bohužel, byť různou měrou, určitým způsobem ohrožené. Protože základním předpokladem pro úspěšnou ochranu je dobrá znalost jejich recentního rozšíření, organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR již pátým rokem celoplošné mapování. Přestože ještě není u konce, je už dnes možné některá ze získaných dat vyhodnotit. Co naznačují první dosažené výsledky? Dochází k úbytku, nebo naopak k šíření druhů? Jaké jsou hlavní důvody těchto trendů? Na tyto a další otázky odpovídá tento článek.

Chřástal polní (Crex crex) často obývá hospodářsky využívané lokality a může se tak snadno dostat do konfliktu se způsobem hospodaření, zároveň se jedná o druh migrující a nestálý, který není zcela striktně vázán ke konkrétním lokalitám a je do určité míry schopen využít okamžitou nabídku nejvhodnějších biotopů. Vzhledem k uvedeným specifikům je potřeba zabývat se jeho hnízdními biotopy, ale je nutné vyhnout se příliš přísnému posuzování, co je v daném případě zásah do přirozeného vývoje a co je jeho biotop. Proto je třeba brát v úvahu potenciál dané lokality v širším kontextu. Tento přístup je základem metodických listů Posuzování zásahů ovlivňujících populaci chřástala polního (Crex crex) na území ČR, které jsou založeny na posuzování zásahu do biotopu a populace chřástala v rámci většího, biotopově jednotného celku.