Podrobné vyhledávání v článcích

Českosaského Švýcarska je tvořena především křídovými pískovci, které byly vlivem eroze sníženy až o několik stovek metrů. Na začátku byla pískovcová deska, v jejímž podloží byly staré horniny porušené množstvím zlomů. Vlivem oživení podložních zlomů v průběhu saxonské tektoniky došlo k tektonickému porušení pískovcové desky. To se projevilo zejména vytvořením komplikované sítě puklin, vzniklé v závislosti na zlomové stavbě podloží. Typickým výsledkem tohoto procesu jsou kvádrové pískovce. Tektonický režim oblasti spolu s erozními činiteli utvářely fenomén krajiny labských pískovců. Typickými útvary takovéto krajiny jsou vysoké skalní stěny, skalní brány a branky, ale také hluboké rokle, soutěsky a kaňony. Údolí Labe je díky svému specifickému vývoji a geologické stavbě rizikové ke vznikání skalních řícení. Opakovaný výskyt skalních řícení je přirozený geologický proces, který na jedné straně zdejší krajinu obohacuje o její rozmanitost, na stranu druhou přestavuje velké ohrožení bezpečnosti obyvatel a návštěvníků.

Příroda nezná hranice. Okřídlené úsloví nabylo ještě většího významu po pádu železné opony na přelomu 80. a 90. let 20. století.

Ve dnech 23. a 24. července 2015 navštívil Českou republiku ministr životního prostředí Gruzie pan Gigla Agulašvili. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ministrovi představila rozvojové projekty, které řešila a řeší společně se Správou Krkonošského národního parku.

Na úpatí Velkého Blaníku bylo na počátku července slavnostně otevřeno návštěvnické středisko Dům přírody Blaníku. Dřevěná roubenka na začátku naučné stezky S rytířem na Blaník představuje návštěvníkům přírodu CHKO Blaník i blanickou legendu. Investorem a provozovatelem Domu přírody Blaníku je Český svaz ochránců přírody Vlašim.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pořádá jako vědecký orgán CITES za podpory Ministerstva životního prostředí od roku 2010 pravidelné semináře, zaměřené na nejrůznější otázky související s naplňováním Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) v České republice. Zúčastňují se jich nejen zamě stnanci státní ochrany přírody, kteří se uvedenou problematikou zabývají, ale i pracovníci botanických a zoologických zahrad, Státní veterinární správy a akademických pracovišť. Ve dnech 10.–11. června 2015 se v Bohuslavicích u Telče uskutečnil v pořadí již 6. ročník akce, tentokrát pod názvem Lovem k ochraně?, který se zaměřil na vztah mezi lovem a ochranou přírody.

Pesticidy, přesněji řečeno přípravky na hubení ekonomicky a epidemiologicky závažných organismů (škůdců, dále jen přípravky), jsou v současné době pro intenzivní zemědělskou produkci nepostradatelné a jsou používány v rozsáhlé míře. Jedná se o chemické látky, které mají negativní účinky nejen na cílový škodlivý organismus, ale často i na zdraví člověka, necílových živočichů a/nebo rostlin, případně na životní prostředí vůbec. Jakým způsobem se vlastně posuzují tyto negativní účinky a co se dělá pro to, aby tyto dopady byly co nejmenší? A jak to vypadá u skupiny organismů, která je v současné době v souvislosti s používáním pesticidů diskutována nejvíce, tj. u včel a hmyzích opylovačů obecně?

Krásná, rozmanitá a křehká, taková je naše modrá planeta. A to jak na povrchu, tak i v podzemí. Svět jeskynních prostor má navíc tu přednost, že je více chráněn před vnějšími vlivy. I přesto docházelo v dřívějších dobách mnohdy k necitlivým zásahům do ekosystémů pod povrchem. V současnosti jsou jeskyně chráněny zákonem a snahou co nejvíce eliminovat negativní vlivy. Většina jeskyní je v péči odborných institucí či profesionálních nebo amatérských speleologických sdružení. Některé unikátní jeskyně však zůstávají pod přísným dohledem jen několika specialistů, a to z důvodu minimálního narušení výjimečně citlivého prostředí. Patří mezi ně i jeskyně Movile v Rumunsku.

Správa NP Šumava realizuje environmentální výchovu ve čtyřech střediscích environmentální výchovy – ve Vimperku, v Kašperských Horách, ve Stožci a od letošního května také na Horské Kvildě. Jak se podařilo vybudovat tuto jedinečnou činnost, kterou ročně vyhledá okolo 8 000 účastníků? V článku představím aktivity pracovníků Správy NP Šumava, díky kterým se potvrzuje motto středisek environmentální výchovy, že „Národní park Šumava je tou nejlepší učebnou pod širým nebem“.