Podrobné vyhledávání v článcích

Kras a jeskyně – tyto pojmy neodmyslitelně patří k sobě. V Českém krasu ale přibývalo známých jeskyní velmi pomalu, byla na ně soustředěna mnohem menší pozornost badatelů a objevitelů než například v Moravském krasu. I samotné označení Český kras se prosazovalo pomalu a klopotně. Příspěvek velmi stručně shrnuje rozvoj poznání jeskyní v této krasové oblasti. Český kras není jedinečný velikostí či délkou jeskyní, ale mimořádně dlouhodobým vývojem krasu, složitými speleogenetickými procesy a mezinárodně významnými paleontologickými a archeologickými nálezy v jeskynních sedimentech.

V loňském roce vyhlásila Česká společnost entomologická poprvé Hmyz roku, za který byl vybrán kriticky ohrožený jasoň dymnivkový. Důvodů k tomu bylo více, šlo jak o popularizaci entomologie, tak o přitažení pozornosti k tomuto elegantnímu a přitom vzácnému deštníkovému druhu. Zároveň byla vydána výzva, aby po něm veřejnost pátrala a přispěla k poznání aktuálního stavu jeho populací. A protože v Moravském krasu žila a žije jedna z nich, dlouhodobě spíše opomíjená, přinášíme v článku výsledky jejího aktivního čtyřletého monitoringu. A je potěšující, že jsou to výsledky převážně pozitivní.

V roce 2022 uplyne půlstoletí od vyhlášení pestré vápencové krajiny za Prahou za chráněnou krajinnou oblast. Český kras je učebnicí změn přírody od moří s trilobity před skoro půl miliardou let po současné zarůstání krajiny a ubývání vzácných druhů. Oproti horským a odlehlým chráněným územím je příroda a krajina Českého krasu spoluvytvářena lidmi po mnoho tisíc let a bylo by chybné představovat si pod ochranou „přírody“ přírodu bez lidí, hospodářů i návštěvníků. Půlstoletí překotných změn společenských i změn krajiny a přírody ukážeme na příkladu tohoto krásného, dynamického a zároveň v lecčems stabilního území. Stabilního v tom, jaké fenomény se dosud podařilo pod hlavičkou CHKO udržet, zejména prostřednictvím obnovy a náhrady tradičního hospodaření.

Vážení čtenáři, milí kolegové,

když jsem po ukončení studií v roce 1962 nastoupil jako technik polesí v Českém lese, ani ve snu mě nenapadlo, že po krátké době skončím ve stejné funkci na Berounsku na hranicích mezi Českým krasem a Křivoklátskem. Po dvou letech praktického působení na polesí jsem byl přijat do funkce úředníka pro státní péči o lesy na tehdejším Okresním národním výboru v Berouně. K výkonu funkce patřila i státní správa myslivosti a v té době sílil tlak na zlepšení péče o přírodu státní přírodní rezervace Koda, kde byla uznaná bažantnice. Podařilo se mi, i přes určitý odpor vedení tehdejšího lesního závodu, prosadit zrušení bažantnice. Tato drobnost mi později pomohla k získání místa na Středisku státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje s úkolem připravovat k vyhlášení CHKO Český kras a později i Křivoklátsko. A tím to začalo! S Českým krasem jsem se „oženil“ a Křivoklátsko mě přitahovalo natolik, že jsem se podílel na vymezení hranic budoucí CHKO a mnoha rezervací.

European Red List of Birds
BirdLife International
Publications Office of the European Union Luxembourg 2021. 51 str. ISBN 978-92-76-41039-3

Česká Wikipedie charakterizuje Richarda Erskinea Frerea Leakeyho (1944–2022) jako keňského politika a paleontologa. Anglická přidává ještě ochránce přírody. To je již přesnější, ale ani tak to zdaleka nevystihuje šíři jeho zájmů a pestrost životního příběhu.

Čtenářům Ochrany přírody jistě uvízly v paměti působivé snímky přibližující nesporný půvab přírody a krajiny České republiky. Autorem mnohých z nich byl vnímavý, v nejlepším slova smyslu profesionální fotograf Karel Gregor. 

Na AOPK ČR pracuje celá řada osobností, které se celý život věnují vybranému oboru, jenž aktivně spoluutvářejí. Mezi přední z nich patří bezesporu Ing. Tomáš Just, který se u nás nejvýznamněji zasloužil o založení a etablování oboru revitalizací a renaturací vodních toků. Svou rozsáhlou publikační a přednáškovou činností ovlivnil již několik generací vodohospodářů, plánovačů, tvůrců a ochránců přírody a krajiny.