50 let naučné stezky Medník
Naučná stezka na Medníku není nejstarší, jak se často tvrdí. Přesnější by bylo říkat „nejstarší novodobá“, protože nejstarší doloženou naučnou stezku na našem území zřídil amatérský přírodovědec Rudolf Kögler již ve 40. letech na Krásnolipsku. To však nic nemění na tom, že právě stezka na Medníku je „pramatkou“ všech dalších naučných stezek u nás. Letos je tomu právě 50. let, kdy tato stezka vznikla.
Ochrana přírody 2/2015 — 3. 6. 2015 — Fotografie z obálky — Tištěná verze článku v pdf
Obsah ročníku 2014
Ochrana přírody 1/2015 — 4. 5. 2015 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Neznámá tvář Prahy. Příroda a rostlinstvo
Kubíková J., Kříž J., Hrouda L., Skalická A.
Dokořán 2014, Praha, 270 str., 24 barevných
tabulí, geologická mapa a mapa ZCHÚ
na předsádce.
Ochrana přírody 1/2015 — 4. 5. 2015 — Recenze — Tištěná verze článku v pdf
AOPK ČR – organizační struktura platná k 1. 1. 2015
Ochrana přírody 1/2015 — 4. 5. 2015 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny 11/2015-1/2016
přehled vybraných aktualit za období listopad 2014 – leden 2015, přehled vybrané judikatury za období červenec 2014 – leden 2015
Ochrana přírody 1/2015 — 4. 5. 2015 — Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf
Výsledky soutěže časopisu Ochrana přírody
Vážení čtenáři, jak jsme vám slíbili v prvním čísle loňského ročníku, na konci roku redakční rada časopisu vybrala nejkvalitnější příspěvek a nejkrásnější fotografii uplynulého ročníku. Nejvíce zaujal text Obtížný návrat vlků do ČR autorů Dany Bartošové a Miroslava Kutala (3/2014, str. 34). Nejkrásnější fotografií byl zvolen snímek Františka Pelce k článku NP Tsavo (1/2014, str. 30–31). Autoři krom běžného honoráře získají navíc finanční ocenění 2 500 Kč (F. Pelc věnuje veškeré honoráře ve prospěch ochrany přírody v Africe). Věříme, že i na konci letošního roku budeme hlasovat o řadě zajímavých příspěvků a krásných fotografií.
Ochrana přírody 1/2015 — 4. 5. 2015 — Zprávy, aktuality, oznámení — Tištěná verze článku v pdf
Jindřišským údolím
Na dolním toku Hamerského potoka, východně od Jindřichova Hradce, se nachází krajinářsky i přírodně velmi zajímavá lokalita – Jindřišské údolí.
Ochrana přírody 1/2015 — 4. 5. 2015 — Fotografie z obálky — Tištěná verze článku v pdf
Rezervace Ol Pejeta:
Necelých tři sta kilometrů severně od Nairobi, na severozápadním úpatí působivého horského masívu Mt. Kenya (5 199 m. n. m.), se nachází významná zemědělská oblast Laikipia. Hostí několik rozsáhlých farem, v nichž se nejenže daří početným stádům hovězího dobytka, ale které se současně mohou pochlubit překvapivě vysokou druhovou bohatostí a početností východoafrické fauny. Když se zeptáte keňských ochránců přírody, kde je v jejich zemi největší šance pozorovat velmi vzácného psa hyenovitého (Lycaon pictus), odpoví bez váhání: „Kde jinde než v Laikipii?“
Ochrana přírody 1/2015 — 4. 5. 2015 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Jihokorejský Pchjongčchang:
Jméno, které činovníci Mezinárodního olympijského výboru s náležitou pompou vyřkli v červenci 2011 v jihoafrickém Durbanu, většině sportovních fanoušků po celém světě nic neříkalo. Jihokorejský Pchjongčchang, který bude v únoru 2018 hostit v pořadí již XXIII. zimní olympijské hry, se netěší věhlasu, kterým se může pochlubit Svatý Mořic, Grenoble či Sapporo. A to není jediným letoviskem, jako kupř. Špindlerův Mlýn nebo Davos, ale okresem v provincii Kangwon asi 180 km východně od Soulu.
Ochrana přírody 1/2015 — 4. 5. 2015 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Eroze vyvolaná nadměrnou návštěvností pískovcových skalních měst – PP Tiské stěny
Pískovcová skalní města jsou specifickým a významným fenoménem krajiny České republiky. Vyskytují se i jinde ve světě, ale u nás jsou zastoupena v neobvyklém množství a ve značné bohatosti forem, tvarů a stadií vývoje. Skalní města se utvářela v oblasti České křídové pánve (pás od Drážďan po SZ Moravu), jež vznikla v důsledku zaplavení severovýchodní části Českého masivu mořem před 95 miliony let, v druhohorním období zvaném cenoman. Po ústupu moře začaly na vyvýšené skalní masivy působit intenzivní erozní síly (déšť, mráz, voda, chemické zvětrávání). Síly, které v průběhu statisíců až milionů let vytvořily ze souvislých pískovcových masívů jednotlivé věže, rokle či sloupy, způsobují i postupný zánik těchto skalních měst. V současné době k těmto erozním procesům přispívá i antropogenní činnost, konkrétně vysoký počet turistů.
Ochrana přírody 1/2015 — 4. 5. 2015 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf