Podrobné vyhledávání v článcích

AOPK ČR, Správa CHKO Kokořínsko obdržela první neověřené informace o spatření vlka v oblasti rezervace Břehyně-Pecopala již před dvěma lety. V posledních měsících však intenzita informací o pravděpodobném výskytu vlků zejména v okolí rybníka Břehyně vylučovala záměnu se psy či migrujícím jedincem.

Pestrost životních forem a prostředí jakoby se v Bolívii utrhla z řetězu. Sahá od amazonských nížin po andské velehory, z dusného pralesa po dechberoucí punu. Nedostupnost mnoha unikátních oblastí zůstává skvělým nástrojem jejich ochrany. Zatím. Návštěvnost sice stoupá, ale poutníka trochu překvapí, že v řídkých příbytcích chladného altiplana zcela chybí izolace i topení. Navíc k charakteru krajiny patří prašné silnice průjezdné jen terénními vozy, a to pouze po část roku. Bolívie však nespoléhá jen na tuto přirozenou ochranu a o národní parky, rezervace a další chráněná území pečuje. Stačí nahlédnout na stránky SERNAP – Servicio Nacional de Areas Protegidas.

Koncem dubna byl ministrem životního prostředí ČR Richardem Brabcem odvolán z funkce ředitele Národního parku Šumava Jiří Mánek. Nový konkurz na místo ředitele by měl být vyhlášen do jednoho roku. Dočasným ředitelem byl pověřen vedoucí Chráněné krajinné oblasti Šumava Pavel Hubený.

Vlk, stejně jako další velké šelmy (rys, medvěd), byl v minulých staletích v Čechách a na Moravě krutě pronásledován a nakonec úplně vyhuben. Nejdéle se udržel v horách severovýchodní Moravy. Poslední původní „beskydský“ vlk byl podle historických údajů uloven v roce 1914 nedaleko obce Hrčava, kde má pomníček. Díky přísnější ochraně velkých šelem v Evropě v posledních desetiletích se po rysech a medvědech začali také vlci přirozeně vracet do původních území. Novodobý výskyt vlků na Moravě byl poprvé prokázán v roce 1994 v obci Bílá v CHKO Beskydy. Od té doby se tyto šelmy v oblasti Beskyd vyskytují pravidelně, i když na rozdíl od rysů stále poměrně vzácně. Při svých toulkách se mohou dostat i do podhorské krajiny, kde jejich výskyt lidé nepředpokládají. Vlk je totiž velmi přizpůsobivý – jeho původní prostředí tvořila široká škála biotopů od arktické tundry, přes lesy všeho druhu, po stepi a lesostepi v jižní Evropě.

Hodnotící zprávy pro přírodní stanoviště podle směrnice o stanovištích, podávané členskými státy EU v šestiletých cyklech, shrnuly výsledky aktualizace mapování biotopů, jedné z nejrozsáhlejších odborných aktivit ochrany přírody. Je možné je považovat za shrnující zprávu o jejich stavu z hlediska ochrany (jak zní i právní pojem ze směrnice). Tento stav je vyhodnocen na základě komplexních dat, která považujeme za zajímavé přiblížit alespoň touto stručnou formou.

V roce 2013 bylo dokončeno vyhodnocení záchranného programu matizny bahenní. Záchranný program byl schválen v roce 2000, a patří tak mezi nejstarší záchranné programy u nás. Aktivity na podporu a záchranu matizny bahenní však začaly již daleko dříve. Nebýt Dr. Slavíka, který předpokládal vyhynutí druhu na poslední lokalitě v ČR, a proto sebral z posledních plodících jedinců v 80. letech nažky a založil kultivaci druhu, neměli bychom už pravděpodobně co zachraňovat.

Rybník Kojetín je součástí stejnojmenné přírodní památky vyhlášené v roce 1999 o celkové rozloze 12,2ha v k.ú. Cholenice, okres Jičín, v západní části Královéhradeckého kraje. Je velmi cenným biotopem zejména pro vodní ptactvo a obojživelníky v intenzivně zemědělsky využívané krajině Polabí. Zároveň je součástí ptačí oblasti soustavy NATURA 2000, SPA Rožďalovické rybníky (CZ20211010), vyhlášené pro ochranu motáka pochopa a jeřába popelavého.

Vlastní rybník je nyní majetkem státu s příslušností hospodaření pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a na základě nájemní smlouvy jej rybářsky obhospodařuje Rybářství Chlumec nad Cidlinou a.s.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se jako znalecký ústav v oborech ochrana přírody a ekonomika dlouhodobě věnuje vývoji v oblasti oceňování vybraných složek přírody a krajiny. Vedle metodiky oceňování dřevin rostoucích mimo les je pozornost věnována oceňování biotopů a v poslední době byly zahájeny práce i na oceňování zvláště chráněných druhů organismů. Tento článek je věnován metodice oceňování dřevin rostoucích mimo les, která je v tomto směru nejdále a je prakticky využívána. AOPK ČR metodiku na konci roku 2013 vydala v aktualizované verzi.