Podrobné vyhledávání v článcích

Přestože během kvartéru byla naše pohoří převážně modelována periglaciálními procesy, jež po sobě zanechaly rozsáhlý soubor specifických tvarů reliéfu, je jim věnována menší pozornost než reliktům horského pleistocenního zalednění. Cílem předkládaného textu je představit hlavní periglaciální tvary vyskytující se v našich nejvyšších pohořích a charakterizovat jejich morfologii, vývoj, paleoenvironmentální význam a důvody, proč tyto unikátní formy reliéfu chránit.

Sokol stěhovavý patří k nejatraktivnějším druhům, kterými se Jeseníky mohou pochlubit. Nebylo tomu tak ale vždy. Kvůli nadměrnému používání herbicidu DDT v zemědělství i z důvodu pronásledování ze strany holubářů, sokolníků a myslivců zmizel sokol v 2. polovině 20. století nejen z Jeseníků, ale prakticky ze všech lokalit v České republice. Novodobé hnízdění sokola v Jeseníkách se datuje od roku 2001 a od té doby jeho zdejší populace i v blízkém okolí1 roste. Tak jako při návratu sokola do přírody sehrál důležitou roli člověk, i do posilování jesenické populace se člověk nadále zapojuje – pravidelným monitoringem, smysluplnou úpravou hnízdišť a jejich ochranou. Jeseníky se svým okolím jsou tak dnes jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí v naší republice.

Popisované území se nachází v Moravskoslezském kraji v okrese Opava na rozhraní katastru obcí Kozmice a Dolní Benešov. Jedná se o území jednoho z posledních zbytků ucelenějších nivních luk, které zůstalo nezoráno, na rozdíl od jiných úseků původně významného lužního komplexu v rozsáhlé údolní nivě řeky Opavy. Ani tomuto území se však nevyhnula meliorační opatření z 60.–80. let 20. století. Výsledkem bylo narovnání toku a vytvoření husté sítě odvodňovacích kanálů a v potrubí vedených přivaděčů, velké škody pak způsobilo i používání herbicidů. Článek je o projektu a o lidech, kteří se s tím nehodlali smířit.

Přírodní prostředí NPR Rejvíz tvoří pestrá škála vodou podmíněných biotopů od rašelinných jezírek v různé fázi zazemnění, přes vrchoviště, přechodová rašeliniště, slatinné a podmáčené louky po rašelinné březiny, pralesovité blatkové bory, rašelinné a podmáčené smrčiny nebo prameništní olšiny, nechybí ani arondované kulturní smrčiny. Rejvízská rezervace je hnízdištěm jeřába popelavého, čápa černého, kulíška nejmenšího, v drobných tocích žije mihule potoční, vranka pruhoploutvá a pstruh potoční, v rašeliništích roste blatnice bahenní, kyhanka sivolistá, rojovník bahenní, ve vrbových křovinách korálice trojklanná, na loukách ostřice plstnatoplodá, o. odchylná, o. blešní, hadilka obecná nebo nedávno popsaný prstnatec plamatý Averyanův.

Hlinité jeskyně tvoří nejsouvislejší známou část nižšího, tzv. středního patra Javoříčských jeskyní. Na rozdíl od horní úrovně chodeb, tedy vlastních Javoříčských jeskyní a později objevených jeskyní Míru, nebyla Hlinitým jeskyním doposud věnována náležitá pozornost. Tato úroveň horizontálních chodeb leží asi o 25 metrů níže než velké, krápníky vyzdobené prostory, částečně zpřístupněné veřejnosti. Hlinité jeskyně byly objeveny přesně před sedmdesáti lety a od objevení vždy byly tak trochu stranou zájmu. Nelze se divit. Lze se do nich jen obtížně a namáhavě dostat úzkými puklinovými propastmi z horního patra Javoříčských jeskyní nebo těsnými plazivkami s periodicky zaplavovaným průlezem zvaným Vanička z jeskyně Ve stráni.

Chráněná krajinná oblast Hrubého Jeseníku. Ano, tak se měla původně dnešní CHKO Jeseníky jmenovat. Nakonec však byl název změněn. Změnil se nejenom název, ale mění se i jesenická příroda a krajina a také přístup člověka k ní. Rovněž samotná ochrana přírody zastoupená správou CHKO prodělala několik změn, které však jen odrážely celospolečenské změny ve společnosti. Není bez zajímavosti, že autorem koncepce vyhlášení CHKO Jeseníky – a vlastně i autorem hranic – je sochař a malíř Vilém Kocych. Tehdy byla ochrana přírody hodně o pocitovém vnímání. Ne že by lidé neznali přírodovědné a biologické hodnoty oblasti, ale např. z oboru zoologie stačila v důvodové zprávě k vyhlášení CHKO jedna věta: „V živočišných druzích nejvýznamnější skupinu tvoří bohatství lovné zvěře.“

Tak trochu poprázdninové přemítání o lidech, horách a o tom, co se děje kolem nás.

Jak se žije lidem a přírodě v antropocénu
Anthropocene. A very short introduction
Ellis E. C.
Oxford University Press Oxford 2018. 208 str. ISBN 978-0-19-879298-7. Internetové knihkupectví Amazon nabízí brožovanou publikaci za 10,75 USD.

Gerža M. (2019): Orchideje Orlických hor a podhůří.
Eva Kučerová, Vydavatelství SEN, Hlinné