Podrobné vyhledávání v článcích

V CHKO Třeboňsko se nachází rozsáhlá plocha rašelinišť, tzv. blat. Začala vznikat ve sníženinách terénu již před více než 12 000 lety. Jejich rašelina je dodnes využívána k lázeňství a k výrobě zahradních substrátů. V minulosti bylo hlavním důvodem k těžbě rašeliny borkování – ruční výroba cihliček na topení. Po zaniknutí tohoto způsobu hospodaření začala rašeliniště regenerovat, a vznikla tak pestrá mozaika různých rašelinných biotopů od bezlesí až po zapojený les podle stáří porostu a výšky hladiny podpovrchové vody. Od roku 1993 jsou „Třeboňská rašeliniště“ zapsána na Seznamu mokřadů mezinárodního významu Ramsarské úmluvy.

Jednotlivé útvary mají velikost do jednoho centimetru. Tento typ výzdoby je považován za velmi vzácný a nachází se na prohlídkové trase i ve veřejnosti nepřístupných částech jeskyně Na Turoldu.

Kubátová-Hiršová (2014) nedávno výstižně přiblížila často rozporuplné názory na možný vliv neonikotinoidů na hmyzí opylovače. Autorka mj. zdůrazňuje, že Evropská komise přijala v březnu 2013 dvouletý zákaz používání zmiňovaných insekticidů na území členských států EU, který vstoupil v platnost 1. prosince 2013. Opatření se ale nevztahuje na situace, kdy je zemědělci aplikují jinak než mořením osiva, granulátem do půdy či postřikem na list u jarních obilovin, nebo na plodiny, které včely za normálních okolností příliš nelákají, kupř. na ozimé obilniny, cukrovou řepu, chmel či brambory. Zákaz navíc nezahrnuje neonikotinoidy acetamiprid a thiakloprid, které působí podobným způsobem jako zmíněné zakázané látky a mohou je proto nahradit. Mezitím ale místy notně vzrušená debata na toto nejen odborně, ale i politicky ožehavé téma pokračuje, podpořena novými zjištěními.

V roce 2012 zahájila Správa jeskyní České republiky (SJČR) práce na projektu v rámci rozvojové pomoci Gruzii. Projekt reagoval na výzvu gruzínské Agentury chráněných území (APA). Na základě memoranda podepsaného ministrem životního prostředí České republiky při návštěvě Gruzie vypracovala APA dokument „Zvýšení efektivnosti řízení Jeskynní chráněné oblasti Imereti“. Tento dokument byl postoupen Správě jeskyní České republiky k projednání a realizaci pomoci gruzínské straně. Projekt tedy reagoval na přímou potřebu cílové skupiny.

Prvního ledna letošního roku byl v Bádensku­‑Würtembersku vyhlášen již 15. národní park v Německu. Se svým podílem 39% procent patří Bádensko-Würtembersko u našich sousedů k lesnatějším oblastem. Zároveň se jedná o zemi, kde je vysoký podíl obecních a soukromých lesů (38 % obecní a městské lesy, dalších 37% je v rukou 260 000 (!) soukromých vlastníků a zbylých 24 % je v rukou spolkového státu BW), ale i velká tradice soukromého vlastnictví a šetrného, konzervativního a pilného hospodaření. I proto se apelu na nutnost úspor a dodržování přísného režimu, který v rámci evropské krize zastává kancléřka Merkelová, říká poněkud posměšně „přístup švábské hospodyňky“. Tam, kde má tento pojem své kořeny se poslední tři roky intenzivně diskutovalo o nutnosti, smyslu a možnostech, jak vyhlásit národní park (NP).

Během vzmachu pronásledování nevítaných potravních konkurentů byl v roce 1926 člověkem zabit poslední puštík bělavý (Strix uralensis) na české straně Šumavy. Stalo se tak přesto, že jeho hlavní kořistí jsou myši. Tak jsme na dlouhou dobu přišli o druhou největší evropskou sovu, již potkal stejný osud jako předtím i rysa, medvěda a vlka. Může se puštík bělavý do střední Evropy ještě vrátit?

Hmyz se na poštovních známkách začal objevovat později než náměty s velkými zvířaty či rostlinami. První známka s broukem byla vydána v Chile roku 1948. Jedná se o vyobrazení roháče Chiasognathus granti Stephens, 1831. Námět roháče zaujal i u nás, a proto na první naší známce s výjevem brouka je rytina roháče obecného Lucanus cervus(Linnaeus, 1758). Známka vyšla v roce 1955 v rámci série zvířena. V Československu byly následně vydány ještě další dvě kolekce výlučně s brouky. Jedná se o sérii šesti známek z roku 1962 a čtyř známek z roku 1992. Počty známek s tématikou brouků jdou celosvětově do stovek. Na známkách jsou vyobrazeny často druhy barevně atraktivní, notoricky známé v příslušném regionu nebo tvarově bizarní. Často jsou ztvárněni např. tesaříci (Cerambycidae) nebo slunéčka (Coccinellidae). Jeskynní brouci jsou na poštovních známkách zcela výjimeční. Do současné doby jich bylo na oficiálních známkách zachyceno pouze pět druhů. Bude určitě zajímavé přiblížit je podrobněji.

Směrnice o stanovištích ukládá členským státům EU každých šest let podávat hodnotící zprávy o stavu z hlediska ochrany jednotlivých biotopů a druhů. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) proto podrobně monitoruje a sleduje i evropsky významné druhy bezcévných a cévnatých rostlin. Jejich monitoring přináší nové poznatky jak o biologii, tak o ekologii druhů, ale nadále jsou objevovány i četné nové lokality. Rokem 2012 se uzavřelo druhé hodnotící období (Chobot 2013), a tak se nabízí možnost porovnat velikost areálu, počet lokalit, velikost a trend bezcévných a cévnatých druhů za první (2001–2006) a druhé (2007–2012) hodnotící období. První graf ukazuje u obou skupin velmi mírné zlepšení, ale podrobný rozbor výsledků odhalí, že žádný velký optimismus vlastně není na místě.