Lejsek bělokrký

Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) patří k typickým ptačím druhům lužních lesů Litovelského Pomoraví.
Ochrana přírody 5/2010 — 27. 10. 2010 — Fotografie z obálky
Bobr evropský

Bobr evropský(Castor fiber, Linnaeus, 1758) – původně se vyskytoval v lesích téměř celé Eurasie, do konce 19. století však byl vyhuben v drtivé části Evropy a do 20. století se zde udržel jen v několika málo ostrůvkovitě rozmístěných populacích. V českých zemích byli bobři vyhlazeni prakticky již v polovině 18. století, a i když se poté konaly pokusy s odchovem bobrů v zajetí a jejich návratem do volné přírody, neměly dlouhého trvání (ve druhé polovině 19. století byli u nás bobři znovu vybiti). Do České republiky se vrátili na přelomu 80. a 90. let 20. století, a to díky záchranným programům, v rámci nichž probíhalo vysazování bobrů z posledních zbytkových populací do vhodných biotopů u nás (např. Litovelské Pomoraví) i v jiných státech Evropy (např. Rakousko).
Ochrana přírody 5/2010 — 27. 10. 2010 — Fotografie z obálky
Ramena řeky Moravy

Zvláštností je velké množství plaveného dřeva, a to i velkých kmenů vytvářejících v toku často výrazné akumulace. Zkušenosti z řady každoročních menších či větších povodní ukazují, že v přirozeném toku nemusí znamenat nebezpečí pro níže položené stavby typu mostů či jezů. Síla proudu povodňové vody je v lužním lese eliminována možností rozlivu. Naopak kmeny stromů ve vodě významně ovlivňují reliéf dna a boční či hloubkovou erozi.
Ochrana přírody 5/2010 — 27. 10. 2010 — Fotografie z obálky
Povodně v podhůří Jizerských hor

Liberecký kraj– Lokální extrémní srážky počátkem srpna 2010 způsobily v Libereckém kraji povodně s velkými škodami především v severním podhůří Jizerských hor. Těžce postižena byla města Frýdlant a Raspenava a další obce ležící dále po toku Smědé. Mnozí obyvatelé těchto obcí trpce sledovali, jak rozvodněný tok ničí jejich majetek, často v těsné blízkosti zregulovaného toku, a mnozí budou muset řešit zásadní otázku, zda by v těchto nivách měly být obnoveny poškozené či zničené stavby.
Migrace velkých savců nezná hranic
Praha– Ve dnech 8.–9. dubna 2010 se v Praze uskutečnil workshop k migraci velkých savců – Large mammals migration workshop, jehož se zúčastnilo na 33 odborníků z pěti středoevropských států zabývajících se problematikou migračních koridorů.
Knihovna AOPK ČR v novém
Praha– Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v srpnu znovu otevřela odbornou knihovnu, která společně se Sbírkou listin Ústředního seznamu ochrany přírody a dalšími pracovišti organizace sídlí od 19. července 2010 v nových prostorách v Praze na Chodově.
Stav a výhled světové biodiverzity: cíl OSN nebyl naplněn
Rok 2010 nebyl vyhlášen Valným shromážděním OSN Mezinárodním rokem biodiverzity náhodou. Již v roce 2002 se vrcholní představitelé členských zemí OSN na Světovém summitu o udržitelném rozvoji (WSSD) v Johannesburgu slavnostně zavázali do roku 2010 významně snížit rozsah a rychlost úbytku biologické rozmanitosti, a to v celosvětovém měřítku, v jednotlivých částech světa i v rámci států, a přispět tak k omezení chudoby. Bezesporu značně ambiciózní a obtížně vyhodnotitelný cíl evropským politikům však nestačil. Rozhodli se, že nejen v Evropské unii, ale na celém šířeji pojatém kontinentě včetně zemí bývalého Sovětského svazu úbytek biodiverzity rovnou zastaví.
Nová aplikace pro výdej údajů o území pro účely pořizování ÚAP
Praha– AOPK ČR uvedla v srpnu 2010 do provozu novou aplikaci, sloužící pro automatické poskytování údajů o území dle zákona 183/2006 Sb. (stavební zákon) pro účely pořizování územně analytických podkladů (ÚAP). Aplikace vznikla na základě potřeby automatizovat průběžné poskytování aktualizovaných dat příslušným subjektům veřejné správy (krajské úřady, obecní úřady s rozšířenou působností, újezdní úřady, Ministerstvo obrany ČR) a zajistit při vysoké náročnosti této agendy zákonné povinnosti včetně kvality poskytovaných údajů.
Ze světa ochrany přírody
Přízemní ozon, tedy ozon vyskytující se v troposféře (část atmosféry až do výšky 9–18 km nad zemským povrchem), může ve vyšších koncentracích vyvolávat zejména u starších lidí dýchací potíže a nemoci oběhové soustavy, protože omezuje fotosyntézu, poškozuje vegetaci a snižuje sklizeň zemědělských plodin. Nejčastěji vzniká reakcí oxidů dusíku (NOx) s těkavými organickými látkami při intenzivním působení slunečního světla. Samotný ozon v nejnižší vrstvě ovzduší navíc působí jako významný skleníkový plyn. Látky, z nichž se troposférický ozon vytváří, pocházejí mj. ze spalování fosilních paliv.
O Zemi a lidech

Chcete-li čtenáři rozumným způsobem přiblížit globální problémy související se životním prostředím, máte dvě možnosti. Promyšleně sestavíte kolektiv autorů zaměřených na jednotlivé otázky, přemluvíte je, aby si na psaní našli čas, a seženete odborně a jazykově zdatného redaktora, který se z rozdílných příspěvků pokusí sestavit alespoň trochu čtivou publikaci. Druhým řešením je oslovit polyhistora (což je dnes již bez nadsázky kriticky ohrožený druh) a přesvědčit jej, aby se této nezáviděníhodné úlohy ujal.