Podrobné vyhledávání v článcích

Zvláště chráněný druh netopýra dlouhouchého(Plecotus austriacus) se podobá běžnému netopýru ušatému (P. auritus); odlišuje se zejména zašpičatělým čenichem, převládajícím šedým zbarvením, tmavě pigmentovanými ušními víčky a kratším palcem s malým drápem. Těžiště jeho evropského rozšíření leží v jižnější části kontinentu, severní hranice běží nížinami severního Německa a Polska, dále se vyskytuje až do Střední Asie. V ČR se s ním setkáme především v nížinách (Polabí, jižní Morava), jednotlivě se však objevuje prakticky všude do středních poloh mimo lesnaté oblasti. Patří k druhům takřka jednoznačně vázáným na lidská sídla, letní kolonie (10–40 jedinců, obvykle kolem 20 jedinců) sídlí na půdách budov v hřebenech střech, skulinách mezi trámy a zdí apod. Také při zimování dává přednost sklepům budov (často velmi malým s proměnlivou teplotou) a zimuje patrně i ve skulinách zdí a štěrbinách skal. Ve větších podzemních prostorách většinou volně visí na stěnách, nebo se jen mělce ukrývá ve štěrbinách; teplota se v těchto místech pohybuje od 2 do 9 ºC. V jeho potravě převažuje hmyz chytaný v letu (zejména noční motýli a dvoukřídlí).

Pomíjivá krása: v odtrhávající se kapce se zrcadlí výzdoba stropu Koněpruských jeskyní.

Salmův Výpustek, veřejnosti nepřístupná část jeskynního systému Výpustek, se zachovalou krápníkovou výzdobou

Počátky studia jeskynní fauny bezobratlých spadají na území dneš­ní ČR do období na přelomu 19. a 20. století, kdy se o první biospeleologické průzkumy moravských jeskyní zasloužili především Jindřich Wankel a Karel Absolon.

„Čínské přísloví říká, že jeden obraz vydá za mnoho slov…“, připomíná v doslovu Václav Cílek a plně tak vystihuje obrazovou publikaci, kterou vydalo nakladatelství KANT-Karel Kerlický v roce 2007 a vytiskla tiskárna Protisk České Budějovice, s. r. o.

Z brašovské aragonitové jeskyně (ZAJ) leží v katastru obce Teplice nad Bečvou v areálu místních lázní. Od roku 2003 jsou součástí Národní přírodní památky Zbrašovské aragonitové jeskyně.

Krasová území patří k nejzajímavějším lokalitám, a to jak z pohledu živé, tak i neživé přírody. Hodnotu území zvyšují jeskyně a další podzemní a povrchové krasové jevy. Jeskynní sedimenty uchovávají paleontologické a archeologické nálezy, takže zde lze dobře studovat vývoj života v dávné minulosti.

Skalní stěny se k sobě přibližují, chodba se stále více zužuje, protáhnu se jen taktak bokem, copak já, ale jak ta moje výprava, stihnou to za mnou? Ale jedině tudy vede cesta ven, a proč mám ksakru na sobě tu nejlepší bílou košili a teď si ji roztrhám o stěny… „Píp, píp, píp, pííííííp!!!!!“ Ještě v polospánku si uvědomuju: „Aha, to je zas ten můj ‚průvodcovský sen’, co se mi čas od času opakuje, nic nového, ale taky nic příjemného…“