Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 4/2008 — 19. 8. 2008 — Zaměřeno na veřejnost

Hledání cesty ze Suchého žlebu na dno Macochy

Autor: Jan Flek

Vody, mizející v jeskynním systému Sloupsko-šošůvských jeskyní u Sloupu a jeskyni Rasovně na Holštejnsku, přes další jeskynní prostory – zejména Amatérskou jeskyni – protékají propastí Macochou, aby se Punkevními jeskyněmi dostaly jako říčka Punkva na povrch v Pustém žlebu. Již prof. Jindřich Wankel vyslovil domněnku o souvislosti Pustého žlebu s Macochou a tato domněnka byla podpořena pozorováním průvanu v Trámové (Kuchařově) jeskyni na dně Macochy.

V roce 1909 se jeskynní sekce Klubu přírodovědeckého v Brně pod vedením prof. Karla Absolona zaměřila na území v okolí vývěru Punkvy. Po nezdarech v několika menších jeskyňkách se obrátila pozornost členů k otvoru asi 1,5 m vysokému a 90 cm širokému u jeskyně označené červeně natřeným křížem, údajně kdysi dávno obydlené poustevníkem. Ačkoli jeskyně byla známá dřívějším badatelům, nevěnovali jí větší pozornost. Amatérský speleolog Martin Kříž ji popsal ve svém Průvodci z roku 1883.

Dne 26. září 1909 se podařilo členům sekce proniknout do kanálkovité, prudce se svažující chodby. Prof. Absolon si tehdy poznamenal: „První den a o týden později i druhý den pracovní nevedl k výsledku, v třetí den pracovní otvor byl konečně uvolněn, balvany uvolněny, takže jsem se mohl opatrně proplaziti mezi zbylou balvanitou ssutí a sjeti po laně dolů: druhý kolega Jeschek, mne následoval. Byli jsme v nevlídné prostoře, dno volná směs balvanů. Prodíráme se a slézáme níž a níže mezi kolossy kamennými; v tom zaleskne se hladina vodní – jsme tedy přece u Punkvy! Jest to ale zase jen nepřekonatelný syfon! Zpět! Hledáme další pokračování, hledáme další průvan, který se nám stratil. Ve výši je opravdu otvor, pomáhám koll. Jeschovi nahoru, on razí cestu, plazíme se kanálem – v tom již k nám doléhá dutá ozvěna, s radostným úžasem nahlížíme do velkých prostor.“ Přední dóm, jak se dnes tato prostora nazývá, má délku 62 m, dosahuje šířky 25 m. Ještě ten den se objevitelé dostali až do široké, sedimentem naplněné chodby, ukončené bahnitým sifonem se stropním korytem.

Na jaře 1910 začala Společnost pro zachování jeskynních krás Moravského krasu se zpřístupňováním jeskyně úpravami přístupových cest a instalací elektrického osvětlení. V této době se však dostala, stejně jako jeskynní sekce Klubu přírodovědeckého, do vleklého sporu s majitelem těchto prostor – Salmovým velkostatkem. Členové obou spolků se začali obávat, že jim po prohraném sporu bude znemožněno nejen bádání, ale i vstup do jeskyní. Hlavně členové jeskynní sekce se nechtěli nechat připravit o další objevy v Punkevních jeskyních. Proto se jeho tři členové A. Boček, V. Ježek (jedná se o téhož Jescha, který jako první nahlédl do I. dómu Punkevních jeskyní) a V. Valenta dohodli, že se pokusí v noci tajně o překročení koncového bahnitého sifonu, aby tak vnikli do očekávaných dalších volných prostor směrem k Macoše.

Plán uskutečnili v noci z 5. na 6. července 1910. Po překonání sifonu se hlinitým svahem dostali do Stalagmitové chodby (dnešní Reichenbachův dóm) a odtud do Krystalové chodby, která se vrací zpět do Pustého žlebu. V dalším pokračování se jim podařilo proniknout do Dómu klidu (dnešní Zadní dóm), kde další postup ukončily mocné sedimenty.

Vchod a největší část jeskyní náležely Salmovu velkostatku, menší část Klubu českých turistů (KČT). Teprve když byly podepsány smlouvy s KČT, který byl majitelem zadní části Punkevních jeskyní, a obcí Vilémovice, která vlastnila dno Macochy, a velkostatkem, na jejímž základě se kníže Salm zavázal jeskyně zpřístupnit veřejnosti, byly tyto objevy zveřejněny. Ještě v roce 1910 byly jeskyně zpřístupněny veřejnosti až do Dómu klidu, odkud se návštěvníci vraceli stejnou cestou zpět do Pustého žlebu.

Poté nastoupili dělníci a prokopali sedimenty do vzdálenosti 37 m východním směrem, úpadní chodbou se dostali o 12 m níže až narazili na vodu. Tímto byly práce ze směru od Pustého žlebu ukončeny. Další postup se nabízel ze strany Macochy. Do propasti byl spuštěn drátěný žebřík a dráty telefonického spojení. Dělníci tudy sestupovali, aby zkusili štěstí v Trámových (Kuchařových) jeskyních. Rozšířením úzké skuliny se jim podařilo vniknout 8. června 1913 do volné komínovité prostory, ale s ukončením opět ve vodě. Dne 20. října 1913 provedl prof. Absolon zaměření těchto prostor a zjistil, že je od známých Hlinitých síní vzdálen 33,3 m.

Zpřístupňovací práce v jeskyních; dobový snímek z archivu Správy jeskyní Moravského krasu

Dělníci však odmítali stále se pohybovat po lanovém žebříku dolů a nahoru. Pro ulehčení přístupu na dno Macochy byla pod dolním můstkem instalována mohutná traverza a z ní spuštěn 2 700 kg vážící žebř s opěrnými oblouky, který byl veden nejprve při stěně pod můstkem a pak v mírném oblouku volnou prostorou Macochy v délce 80 m. Přístup z dolního můstku byl řešen uzavíratelným poklopem. Na dně Macochy byl ukotven k obrovskému balvanu mohutnými šrouby, aby mohl být neustále napínán. (Žebř byl demontován po 20 letech v roce 1933 a v současnosti jeho část usnadňuje sestup do spodních pater Sloupsko-šošůvských jeskyní.) Bylo rozhodnuto sifon obejít raženým, 34 m dlouhým tunelem. Práci měl na starost zkušený naddůlní ze Salmových Ostravských dolů J. Trnka. Vápenec v těchto místech je velice kompaktní a práce postupovaly pomalu. Materiál byl nakládán do vozíků, po kolejích transportován a vysýpán do Macochy. Dne 26. prosince 1913 po odpálení obvyklých šesti vrtaných děr se objevil v levé straně tunelu otvor. Dělníci s úžasem zjistili, že se nacházejí v nových prostorách bohatě zdobených krápníky. Byla to prostora U anděla a z ní vybíhající Tunelová chodba, vracející se zpět pod Hlinité síně, od kterých je dělí 12 m široký, 15 m dlouhý a 6 m hluboký sifon. Sifon je aktivně spojen s podzemními vodami Punkvy a jeho hladinu je třeba upravovat čerpadlem. Po vyčerpání sifonu až na skalní dno se jej podařilo překonat. První člověk prošel opravdu volnou cestou z Pustého žlebu na dno propasti Macochy 30. ledna 1914, slavnostní otevření se uskutečnilo 13. dubna 1914.

Autor pracuje v oddělení péče o jeskyně, Moravský kras Blansko