Podrobné vyhledávání v článcích

Již ve 14. století byl na soutoku Robečského a Bobřího potoka vybudován rybník, který v době plného napuštění konkuroval svou velikostí známějšímu Velkému rybníku (dnešní Máchovo jezero). Se stoupajícím zájmem o využití zemědělské půdy (zde zejména pro dobytkářství) byla hladina postupně snižována a plocha rybníka se ustálila na současných 80 ha během zimního období. Tradiční je na rybníku snížení hladiny na letní období o 30 cm, což se projevuje zmenšením zátopy na plochu cca 60 ha. To pak během léta umožnilo sklízet jinak velmi podmáčené louky v okolí.

Severní Morava– V roce 2012 se po dlouhých desetiletích objevily na loukách v okolí turistické chaty Švýcárna v národní přírodní rezervaci Praděd v Jeseníkách krávy, které symbolizují návrat k tradičnímu způsobu hospodaření.

Ústecký kraj– Na začátku roku 2010 podalo Město Terezín žádost na projekt Obnova zeleně na náměstí ČSA v Terezíně do 14. výzvy Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Cílem projektu byla obnova liniové výsadby dřevin kolem centrálního náměstí. Jednalo se o historickou dvouřadou lipovou alej s charakteristickým typem řezu, která byla již ve špatném zdravotním stavu. Statika stromů byla narušená a stav stromů ohrožoval provozní bezpečnost na náměstí. Mělo dojít k pokácení 63 lip a k výsadbě nových stromů.

V dávných dobách, kdy se ještě veřejnoprávní vysílání výrazně odlišovalo od programu komerčních stanic, uváděla Česká televize dokumentární řadu Zjizvená tvář země. Působivá kamera, doprovázená hudbou České filharmonie, představovala krajinu České republiky, která dostala od lidí nemilosrdně zabrat. IUCN, který si tehdy říkal Světový svaz ochrany přírody, organizoval ve stejné době seminář o přírodě vojenských výcvikových prostorů střední Evropy.

Starší pracovníci AOPK ČR si jistě ještě pamatují drobnější šedovlasou paní. S energií, vyzařující z jiskrných očí za silnými skly brýlí, vyřizovala jejich zahraniční cesty. Všichni byli nadšeni jejím perfektním zajišťováním výjezdů, méně možná už nesmlouvanými urgencemi včasného dodání cestovních zpráv, a to bez ohledu na postavení cestovatele.

Již dvě desítky let představuje koncepční rámec péče o přírodu a krajinu ochrana biologické rozmanitosti, doplněná udržitelným využíváním jejích složek. Sjednáním Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) se stala součástí mezinárodního, byť „měkkého“, tedy nevymahatelného práva. Protože samotné pojetí biologické rozmanitosti je takříkajíc všeobjímající a stejně tak různorodé zůstávají postupy, jak o ni rozumným způsobem pečovat, nebývá úplně jednoduché sestavit aktuální přehled o jejím stavu, změnách a vývojových trendech v určité zemi a kontinentu a v celosvětovém měřítku.

Příroda je nekonečný zdroj poukazů, netušených souvislostí a smyslu, který nelze nahradit ničím, co vytvoří člověk.

Projekt s názvem Vybudování české vědecké stanice v Antarktidě vznikl v roce 1999 a byl finančně podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Jeho cílem bylo vytvořit v Antarktidě vědeckou a technicko-logistickou bázi pro realizaci českých vědeckých programů. Vzhledem k významu polárních oblastí pro zachování rovnováhy planetárního systému Země a se zřetelem ke stupni jejich potenciálního ohrožení změnami podnebí je výzkum Antarktidy a Arktidy považován za jednu z vědeckých priorit současnosti.