Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 3/2016 24. 6. 2016 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

K výročí vzniku NPR Raná v CHKO České středohoří

Autor: Vlastislav Vlačiha

K výročí vzniku NPR Raná v CHKO České středohoří

Vrch Raná je spolu s Milou a trojicí kopců Oblík–Srdov–Brník charakteristickou součástí jedinečného panoramatu Lounského středohoří a právem patří k nejcennějším reprezentantům stepních ekosystémů. Řadí se i mezi významná a turisticky atraktivní místa a také mezi historicky důležitá sportoviště bezmotorového létání a leteckého modelářství. Především se ale svou druhovou pestrostí a bohatostí i zachovalostí přírodních stanovišť řadí mezi chráněná území mezinárodního významu.

Ovsir stepni foto Vlastislav Vlaciha DSC_7726Snahy o ochranu přírody Ranské hory mají již více než stoletou historii. V roce 1902 zde objevil profesor botaniky Josef Podpěra populaci ovsíře stepního, což v přírodovědných kruzích způsobilo velký rozruch. Návrh na vyhlášení přírodní rezervace byl podán až v roce 1926, kdy výskyt ovsíře ověřil prof. Karel Kavina. Vládě tehdejší Československé republiky návrh předložil turistický odbor v Lounech. Akceptován ale byl až návrh Masarykovy univerzity práce, který schválila 27. května 1936 městská rada v Lounech. Před 80 lety tak zvláštní vyhláškou vznikla městská rezervace Raná zahrnující pozemky města v prostoru jihozápadního vrcholu kopce, zatímco hlavní vrchol byl ponechán k dispozici sportovcům provozujícím bezmotorové létání. Dne 23. května 1951 ministerstvo školství, věd a umění ČSR upravilo územní ochranu Rané zřízením státní přírodní rezervace o výměře 10,94 ha, a to k ochraně stepní květeny. Nařízením vlády ČR se Raná stává v roce 2004 součástí EVL Raná–Hrádek. Toto území zaujímající bezprostřední okolí včetně úpatí vrchu, které má charakter „bílých strání“, je svojí bohatostí a rozlohou skutečně klíčovou lokalitou. Dosud jsou tu dobře dochované porosty květnatých kavylových a skalních stepí s výskytem řady zvláště chráněných stepních rostlin, jako jsou ovsíř stepní, kavyl sličný, kavyl Ivanův, violka obojetná, koniklec luční český, kozinec bezlodyžný, kozinec rakouský, kozinec dánský, hlaváček jarní, bělozářka liliovitá a také zřejmě zavlečený katrán tatarský. Pozoruhodná je pestrost bezobratlých, zejména pavoukovců, koprofágních a střevlíkovitých brouků, nosatců, zlatohlávků, otakárkovitých motýlů, přástevníků kostivalových a rovnokřídlého hmyzu, jako je saranče skalní. Mimořádné postavení tu má jedna z posledních populací okáče skalního u nás a slábnoucí populace modrásků vičencových a ligrusových. Cenné jsou rovněž výskyty teplomilných druhů plazů a stepních druhů ptáků (linduška úhorní, pěnice vlašská, bělořit šedý a v minulosti také dudek chocholatý a mandelík hajní). Raná je jediným známým a perspektivním přírodě blízkým stanovištěm sysla obecného v Čechách. Díky úspěšné péči v průběhu posledních let došlo k nárůstu populace syslů a také se rozšířilo území, které na území EVL Raná–Hrádek obývají. V roce 2005 vykoupila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v této lokalitě pozemky v majetku města Louny o výměře přes 20 hektarů.

V zájmu zlepšení stavu stepních stanovišť a populací vybraných teplomilných druhů rostlin a živočichů je lokalita ústředním bodem projektu LIFE+, zaměřeným na tyto předměty ochrany v Lounském středohoří. Od roku 2011 tu probíhá řada aktivit shrnutých do mapky na této straně. Tato činnost začínající odkřoviňováním opuštěných travních porostů pokračuje kosením a mulčováním a zejména pastvou smíšených stád ovcí a koz. Pokračovaly výkupy pozemků o rozloze 8,2 ha a dalších 0,7 ha přijala AOPK ČR jako dar od soukromých osob. Každoročně se v průběhu května ve spolupráci s obcí a mnoha dalšími subjekty konají tzv. Slavnosti stepí a vedle toho pak celá série výstav, exkurzí, přednášek a soutěží pro širokou veřejnost a školní mládež. Tyto aktivity jsou nedílnou součástí plnění strategie současné ochrany přírody a právě jmenovaný projekt byl Evropskou komisí oceněn v roce 2014 jako nejlepší v kategorii „Komunikace“ a obdržel cenu Natura 2000 Awards.

Dvacátého dubna 2016 proběhla v restaurovaných prostorách litoměřického hradu slavnostní konference spojená mimo jiné s udělením pocty tehdejším zakladatelům nové CHKO – paní Jaromíře Kuncové a pánům Jiřímu Kinskému a Karlu Kubátovi, kteří zde vystoupili se vzpomínkou na tuto významnou událost, jež má čestné místo v historii severočeské ochrany přírody.

Vlastislav Vlačiha