Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 4/2020 30. 8. 2020 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Jak souvisí FSC kontrolované dřevo s ochranou přírody?

Autor: Tomáš Duda, Karel Chobot

Jak souvisí FSC kontrolované dřevo s ochranou přírody?

Česká republika patří dlouhodobě k zemím, ve kterých společnosti nakupující dřevo pro své FSC výrobky používají nejvíce FSC kontrolovaného dřeva (FSC Controlled Wood). Tento text představuje, co to v praxi pro český lesnicko-dřevařský sektor znamená a jakou roli v tomto mechanismu hraje ochrana přírody.

Lesní certifikace FSC (Forest Stewardship Council) je široce uznávaný mechanismus definující prostřednictvím národních standardů ekologicky šetrné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné lesní hospodaření. Může tedy být i nástrojem ochrany přírody. Systémem FSC je dnes certifikováno celosvětově více než 211 milionů hektarů lesa a 42 000 společností v navazujícím zpracovatelském řetězci. V Česku je nyní certifikováno 124 000 ha lesů a ve zpracovatelském řetězci přes 340 firem. 

Stránky z kuler OP42020Důležitou součástí certifikačního systému FSC je dnes tzv. kontrolované dřevo. Jde o dřevo, které nepochází z FSC certifikovaných lesů, ale jeho původ známe a můžeme ověřit, že bylo minimalizováno riziko kontroverzního původu (viz box níže). Koncept kontrolovaného dřeva je obzvláště důležitý ve střední Evropě (a zejména pak u nás), kde bylo dosud certifikováno jen cca 23 % rozlohy lesů (v ČR jen 4 %).

Od vzniku certifikačního systému FSC v roce 1993 do roku 1997 se mohli zákazníci na trhu setkat pouze s výrobky, které pocházely stoprocentně z certifikovaných lesů. Vysoká poptávka po certifikovaných výrobcích a relativně omezená nabídka certifikovaného dřeva v některých zemích omezovala mnoho společností, které chtěly vyrábět a prodávat výrobky s logem FSC. Systém FSC na tuto situaci reagoval a k výrobkům FSC 100  % (které pocházejí výhradně z certifikovaných lesů) se přidaly také výrobky s logem FSC Mix, ve kterých část dříví může pocházet z kontrolovaných zdrojů.

Aby byl ze systému FSC eliminován materiál pocházející z kontroverzních zdrojů, bylo nutné zavést mechanismus kontroly necertifikovaného materiálu. Postupně byl za tímto účelem vyvinut standard pro kontrolované dřevo (dnes platný FSC-STD-40-005 V3-1), který po firmách nakupujících kontrolované dřevo vyžaduje vytvoření systému náležité péče pro kontrolu necertifikovaného materiálu. Ten se skládá ze tří kroků shodných s nařízením o dřevě (EUTR) – tj. získávání informací o materiálu, hodnocení rizik a zmírnění rizik (v případě, že je identifikováno riziko). Zavedení systému náležité péče eliminuje využívání kontroverzních zdrojů v FSC výrobcích. 

Výsledkem kontroly podle tohoto standardu je tzv. FSC Controlled Wood materiál (FSC kontrolované dřevo). Takové označení je možné používat jen mezi certifikovanými společnostmi a neumožnuje takové výrobky prodávat konečnému spotřebiteli s logem FSC. FSC kontrolované dřevo je pak možné v tzv. kreditním nebo procentuálním systému smíchat s FSC certifikovaným materiálem a výsledkem jsou FSC Mix výrobky.

V kreditním systému objem FSC Mix výrobků prodaných s označením FSC odpovídá pouze nakoupené surovině v kvalitě FSC 100 %. To znamená, že i když držitel certifikátu používá na výrobu svých produktů směs FSC 100% dřeva a FSC kontrolovaného dřeva, výsledné množství jeho FSC Mix produkce, která může být takto označena, musí objemem, váhou, popř. množstvím odpovídat vstupnímu množství FSC 100% suroviny. FSC kontrolované dřevo tedy nemůže být použito k navýšení FSC certifikované produkce.

V procentuálním systému, který je však firmami využíván jen minimálně, může být vyroben produkt tvořený maximálně z 30 % FSC kontrolovaného dřeva a minimálně ze 70 % ze FSC dřeva.

Získávání informací
V prvním kroku musí firma získat informace o původu materiálu, který chce do zpracovatelského řetězce FSC začlenit. Jedná se o identifikaci dodavatele materiálu, množství a charakteristiku materiálů (druh dřeviny), nákupní dokumentaci, důkaz o původu materiálu. 

Původ je nutné doložit buď na úroveň lesního majetku (malí vlastníci lesů s lesní hospodářskou osnovou), a/nebo lesního hospodářského celku (LHC), kde se prokáže, že se zde nevyskytují ohrožené druhy či cenné biotopy (tedy vysoké ochranářské hodnoty), nebo na úroveň porostu v případě, že se v daném majetku ohrožené fenomény vyskytují. 

Hodnocení rizik
Mezinárodní centrálou FSC byly vytvořeny tzv. centralizované národní rizikové analýzy (FSC-CNRA-CZ V1-0 EN – dále jen rizikové analýzy). Ty pro sousední Polsko a Slovensko konstatují specifikovaná rizika v kategorii 1 a 3 a ještě v kategorii 2 pro Slovensko. Rakousko a Německo jsou z tohoto pohledu zeměmi bez rizika.

Riziková analýza pro Českou republiku konstatuje nízké riziko ve všech kategoriích kontrolovaného dřeva z ČR s výjimkou dvou podkategorií kategorie 3 (dříví těžené v lesích, kde jsou ohrožovány vysoké ochranářské hodnoty).

Konkrétně se v této kategorii jedná o následující dvě podkategorie, které mohou být ohroženy lesním hospodařením:

VOH1 – místa s koncentrací biologické rozmanitosti včetně endemických druhů a vzácných, ohrožených nebo velmi ohrožených druhů, které jsou významné na celosvětové, regionální nebo národní úrovni;

VOH3 – místa, kde se nacházejí vzácné, ohrožené nebo velmi ohrožené ekosystémy, stanoviště či refugia.  
Pro certifikované společnosti to v praxi znamená, že musí snižovat (mitigovat) rizika původu materiálu z části českých lesů.

Snižování rizika
Dřevozpracovatelé mají nyní možnost buď nemíchat necertifikované české dřevo do FSC výrobků, nebo snížit riziko, že se tam takové dříví dostane. Pokud chtějí české necertifikované dřevo smíchat při výrobě FSC výrobků, tak musí:

  • vyloučit, že se v místě těžby vysoké ochranářské hodnoty (tedy ohrožené druhy a cenné biotopy) vyskytují,

nebo

  • že vysoké ochranářské hodnoty nejsou lesním hospodařením ohroženy.

Řada českých i zahraničních firem chce využívat české FSC kontrolované dřevo při výrobě FSC produktů, a proto se v posledním roce často dotazují institucí ochrany přírody (AOPK ČR, krajských úřadů, ČIŽP, obcí apod.) na to, zda v konkrétním území ohrožuje lesní hospodaření vysoké ochranářské hodnoty.

Tyto dotazy dosud narážely především na nejasný výklad pojmů skrytých pod uvedenými podkategoriemi, které je možné vnímat také jako indikátory. Výskyt ohrožených druhů a cenných biotopů lze totiž zaznamenat na většině lesních ploch, podstatné je ale zhodnotit jejich ohrožení v kontextu lesního hospodaření. V obou prvcích, VOH1 i VOH3 je možné za dané plochy považovat především chráněná území, především maloplošná. AOPK ČR jako správce území i pořizovatel dat pro podobná hodnocení byla oslovena i přímo FSC ČR, zda by bylo možné se s tímto požadavkem vyrovnat. Pro sjednocení reakcí na tyto dotazy vytvořila pak AOPK ČR pilotní přehled stavu ohrožení vysokých ochranářských hodnot v lesích, na úrovni lesních hospodářských celků pro území ve své gesci (tj. na území CHKO a národních přírodních rezervací a národních přírodních památek, tj. přes 13 % rozlohy ČR).

Principem hodnocení je interpretace vysokých ochranářských hodnot nikoli v podobě nálezových dat, ale v podobě aplikované, tedy jako zhodnocení realizace požadavků předmětů péče. Ohrožení VOH je vyloženo tedy jako soulad s požadavky plánování v ochraně přírody (např. plány péče, souhrny doporučených opatření), popř. návrhů péče o konkrétní lokality. Požadavky plánovací dokumentace, resp. návrhy AOPK ČR na péči, management, modifikace lesního hospodaření atp., jsou tak de facto kroky zamezující ohrožení vysokých ochranářských hodnot. Nejsou-li tyto požadavky bezezbytku plněny, není důvod považovat ochranářské hodnoty za zajištěné, a nelze tedy dané území prohlásit za prosté ohrožení VOH. Díky tomu se pak toto hodnocení, potažmo certifikace FSC, stává dobře využitelným nástrojem ochrany přírody.

Hodnocení stav VOH popisuje pro LHC dvěma stavy, jako

  • pozitivní (známka 1, bezkonfliktní, hospodaření je v souladu s požadavky ochrany přírody, VOH nejsou ohroženy), 

nebo 

  • negativní (známka 0, konfliktní, požadavky nejsou plněny, existují konflikty mezi požadavky ochrany přírody a hospodařením v LHC, VOH jsou ohroženy).

Z hlediska času není hodnocení omezeno pouze aktuálním rokem hodnocení, je zohledněna situace v horizontu platnosti plánovací dokumentace (plánů péče, popř. lesních hospodářských plánů). Z hlediska prostoru jsou v případě pozitivního hodnocení zahrnuty LHC, u nichž je více než polovina plochy v gesci AOPK ČR, v případě negativního hodnocení je touto hranicí desetina plochy. V případě nedostatku dat, popř. polohy mimo kompetence AOPK ČR, není LHC hodnoceno. Díky tomu je tak celkově zhodnoceno více, než odpovídá podílu území v gesci AOPK ČR na celkové rozloze státu. Z celkových 3279 LHC: je hodnoceno 367 pozitivně a 144 negativně, 2770 LHC je nehodnocených. Hodnocení pokrývá 27  % rozlohy lesa.

Výsledek hodnocení je k dispozici veřejně a AOPK ČR je zasílá tazatelům. Jeho podoba jako mapové vrstvy je bohužel vzhledem k restrikcím užití dat hranice LHC k dispozici jen interně, uvnitř AOPK ČR. Jde dosud o zkušební situaci, ale díky provedení hodnocení je tazatelům poskytována jednotná odpověď, a díky jejich reakcím, kdy budou některé další informace do systému hodnocení doplněny, bude systém dále rozvíjen. Aktualizace tohoto podkladu je plánována minimálně v ročním cyklu, ale možné budou i mimořádné aktualizace, pokud budou identifikována nová rizika, či naopak lokální riziko pomine.