Zprávy, aktuality, oznámení

Jak Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), tak mezivládní organizace Životní prostředí OSN (UNE) a uznávaná Nizozemská agentura pro hodnocení životního prostředí (PBL), věnující se také globálním problémům lidstva nedávno označily nešetrné zemědělství za hlavní příčinu úbytku biologické rozmanitosti na Zemi. Výroba potravin se totiž stala na naší planetě hlavní hnací silou ztráty přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a některé její postupy druhům, biotopům ani přírodním procesům zrovna neprospívají. Ani Evropa není v tomto směru žádnou výjimkou. Nabízí se proto naprosto legitimní otázka, zda finančně subvencované zemědělství podporující přírodu, krajinu a obecněji i životní prostředí skutečně plní svou deklarovanou funkci, nebo představuje alibi pro celkově necitlivou zemědělskou produkci.

Jedná se celkem o 52,7 hektaru v přírodních rezervacích Pleš a Starý Hirštejn. Smlouvu o vyhlášení obou bezzásahových území podepsali 8. listopadu 2018 generální ředitel státního podniku Lesy ČR Josef Vojáček a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc. Oba ředitelé se zároveň dohodli, že se příště vymezí pro bezzásahovost větší ucelená plocha.

Památné stromy ve Velkých Karlovicích jsou v ohrožení.

Pokrývá 983 hektarů a tetřevům by se tu měla přizpůsobit péče o zdejší lesy. Tetřeví oblast vyhlásily společně Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Lesy ČR. 

Na území CHKO Český les v povodí řeky Mže byly v posledních několika letech zaznamenávány úbytky raka říčního. Příčinou je pravděpodobně račí mor, který přenáší severoamerický rak signální. V létě nalezli pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Český les zbytky jeho krunýře a klepet za vesnicí Branka, později byli nalezeni tři dospělí raci signální ve vodách Mže těsně u hranic s Německem.

Projekt České rozvojové agentury (ČRA), jehož řešitelem je Správa jeskyní České republiky SJČR), byl zaměřen na odbornou pomoc při provozování jeskyní v Gruzii. Kromě doporučení v oblasti ochrany, využívání, provozu, bezpečnosti a monitoringu mikroklimatu se projekt zabýval i možností zavedení speleoterapeutické léčby v některé z jeskyní Gruzie.

Začátkem září 2018 zavítala do České republiky celosvětově uznávaná badatelka Jane Goodallová (84). V 60. letech 20. století opustila povolání sekretářky a začala jako jedna z prvních zkoumat chování živočichů v jejich přirozeném prostředí, konkrétně volně žijících šimpanzů v dnešním národním parku Gombe v Tanzanii. Tehdejší vrchní strážce lovné zvěře v oblasti se tak bál o její bezpečnost, že trval na tom, aby ji do Gombe doprovázela maminka. Bylo jen otázkou času, kdy cenné a často překvapivé poznatky o zmiňovaných savcích, kupř. skutečnost, že používají nástroje, žijí v hierarchicky dokonale organizovaných societách, které někdy válčí s jinými tlupami, a nezřídka loví jiné živočichy, najdou široké uplatnění nejen při ochraně geneticky nejbližších příbuzných člověka, ale i při úsilí zlepšit podmínky jejich chovu v lidské péči. Zejména v Severní Americe byla tehdy primatologie výsostnou záležitostí mužů a vědci se vzájemně chlubili tím, že v terénu zahlédli na chvíli záda lidoopa mizejícího v buši. Před Jane ale šimpanzi vůbec neutíkali, protože ji po určité době přijali. Zážitky z výzkumu šimpanzů a další afrických savců popsala v několika zdařilých publikacích, které vyšly opakovaně také v češtině (Ve stínu člověka – přeloženo do 56 jazyků, Nevinné bestie nebo Pohled oknem).

Do malého koloniálního městečka Santa María el Tule v jihomexickém státě Oaxaca každý den proudí davy turistů a poutníků, aby na vlastní oči spatřili a uctili jedinečnou přírodní zajímavost. U malebného kostela ze 17. století v centru města již stovky a pravděpodobně až tisíce let roste dvojice mohutných tisovců mexických (Taxodium mucronatum), z nichž ten výrazně mohutnější, nesoucí název „El Árbol del Tule“ (v překladu „strom z Tuly“), se v současnosti pyšní světovým prvenstvím z hlediska velikostních parametrů kmene.