Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2018 — 21. 4. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Aktualizace Metodiky AOPK ČR, Oceňování dřevin rostoucích mimo les.
Metodika AOPK ČR, Oceňování dřevin rostoucích mimo les je určena ke stanovení celospolečenské hodnoty dřevin (se zvýšeným důrazem na jejich biologickou hodnotu) a vyjádření případné ekologické újmy (nemajetkové škody) vzniklé jejich pokácením nebo poškozením. Je postavena na objektivních kritériích, která byla volena s ohledem na širokou použitelnost, nicméně určitá odbornost je pro správné používání metodiky nutná. Vlastní ocenění je pak vždy výsledkem společenské dohody, která bude vyjadřovat míru vztahu společnosti k hodnoceným fenoménům, jejich důležitosti pro společnost.
V této metodice se opírá především o stanovení pětileté doby pro kompenzaci újmy. Pětiletá doba byla zvolena zejména z důvodu stanovení této doby jako maximální pro následnou péči o náhradní výsadby dřevin dle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Metodika obsahuje i postup pro adekvátní stanovení kompenzace. Kompenzační opatření představují nástroj pro jednoduchý a metodicky konzistentní výpočet rozsahu prací, které jsou předpisované jako náhrada ekologické újmy vzniklé buď v souvislosti s povolováním kácení dřevin (§ 9 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění), nebo v souvislosti s kompenzací důsledků nepovolených zásahů – poškození dřevin nebo neoprávněné kácení dřevin (§ 86 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění). V podobě adekvátních činností, které povedou k minimalizaci či náhradě ekologické újmy je lze stanovit pomocí dvou modulů – výsadba a pěstební opatření prodlužující perspektivu stávajících jedinců. V rámci výsadby se počítá s náhradou odstraňovaného stromu či keře formou více jedinců, jejichž funkční význam v horizontu stanovených pěti let povede k náhradě efektu dřevin odstraňovaných.
Metodika od svého posledního vydání
v r. 2013 prošla dalším vývojem. Její aktuální verze (2017) byla zpracovaná zejména proto, že došlo ke změně dikce prováděcí vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, která nově v § 3 odst. b) hovoří o zapojených porostech dřevin. Nově tak máme možnost vyjádřit celospolečenskou hodnotu keřových, stromových a smíšených skupin včetně stanovení odpovídajících opatření v případě jejich poškození či odstranění. I v rámci oceňování těchto plošných vegetačních prvků se klade značný důraz na zohlednění jejich biologické hodnoty, zejména pak rozsahu a kvality poskytovaného biotopu pro ohrožené, ale i zcela běžné druhy živočichů.
Na uživatelské úrovni došlo k několika doplněním a změnám, které mají za účel zjednodušit a zpřístupnit metodiku k využívání všemi úrovněmi pracovníků orgánů ochrany přírody, které ji aktuálně mají předepsanou k využívání při stanovování rozsahu kompenzačních opatření při povolování kácení dřevin rostoucích mimo les (viz Věstník Ministerstva životního prostředí ROČNÍK XXVII – prosinec 2017 – ČÁSTKA 11).