Zprávy, aktuality, oznámení

Není sporu o tom, že hromadné sdělovací prostředky hrají významnou roli při vytváření postojů veřejnosti k nejrůznějším otázkám soudobého světa včetně problémů souvisejících se životním prostředím, jako jsou probíhající a očekávané změny podnebí a biologické rozmanitosti a pokračující poškozování prostředí. Možnosti, jak působit na občany s cílem získat je pro ochranu přírody, nezahrnují jen tradiční média, ale i sociální sítě a zapojení celebrit z řad politiků, sportovců, umělců a představitelů zábavního průmyslu do vzdělávacích kampaní.

Mezi nejvýznamnější činitele ohrožující v celosvětovém měřítku druhy volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a dalších organismů řadíme rozpad, ničení a ztrátu přírodního nebo alespoň přírodě blízkého prostředí, nadměrné využívání bioty (živé složky ekosystémů), působení invazních nepůvodních druhů, ukládání živin v prostředí a jeho znečišťování cizorodými látkami. K tomu se zejména v poslední době ještě přidává dopad probíhajících a očekávaných změn podnebí, i když zatím v menším míře, než se občas tvrdí. Všechny uvedené faktory dopadají – a někdy několik z nich současně – také na ekologicky a evolučně významnou skupinu, jakou mořské želvy bezesporu jsou. 

becně je geologie dost opomíjenou přírodní vědou. Ona, jak se říká, neuteče, nezvadne… Procesy v ní probíhají pomaleji než v živé přírodě. I proto možná musí „počkat“, než se na ni dostane. Přes všechny změny najdeme i na území CHKO Beskydy mnoho zajímavých míst, Jsou významné z hlediska geologického, geomorfologického, paleontologického, didaktického nebo jako geoturistická zajímavost. Některé lokality jsou už vyhlášené jako přírodní rezervace nebo přírodní památky, pseudokrasové jeskyně jsou na území CHKO Beskydy „naturovým“ biotopem, Českou geologickou službou jsou mnohé doporučené k jejich ochraně. Ne vždy ale může geologická zajímavost přinášet prospěch zde žijícím obyvatelům. Příkladem je Důl Frenštát.

(6. 1. 2023) Rok 2023 vyhlásil Český svaz ochránců přírody Rokem konikleců. Chce jím upozornit nejen na tyto krásné jarní květiny, ale i na ohrožení a ochranu lokalit, kde rostou, tedy hlavně stepí a lesostepí.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze totiž uspořádaly 2. února 2023 v pořadí již devátou společnou konferenci k vybraným otázkám praktické ochrany přírody. Zahájili ji ředitel AOPK ČR František Pelc, proděkanka FŽP Kateřina Černý Pixová a náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík. 

Již popáté byly uděleny Ceny AOPK ČR. V kategorii Počin cenu získal docent Tomáš Vrška a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny za rozvíjení zásad přírodě blízkého hospodaření v teorii i praxi. Cenu v kategorii Osobnost si odnesl za celoživotní práci profesor Bedřich Moldan.

Rok 2022 byl v Českém krasu ve znamení 50. výročí vyhlášení chráněné krajinné oblasti Český kras. Zřizovací výnos má datum 12. dubna 1972. Vyvrcholením akcí připomínajících toto výročí byla odborná konference „Český kras včera, dnes a zítra“, která se konala ve dnech 3.–4. listopadu 2022 ve Svatém Janu pod Skalou v areálu zdejšího kláštera, kde dnes sídlí Svatojánská kolej – vyšší odborná škola. Příznačné je, že ve stejných kulisách unikátního místa se specifickým geniem loci probíhala také konference k 40. výročí před deseti lety. Další zajímavostí je, že ve zdejší škole působil několik let Jan Svatopluk Procházka, význačný prvorepublikový přírodovědec a učitel, který již v té době navrhoval ochranu přírody a krajiny svatojánského údolí.