Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 6/2022 — 22. 12. 2022 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Konference k 50. výročí vyhlášení CHKO Český kras
Rok 2022 byl v Českém krasu ve znamení 50. výročí vyhlášení chráněné krajinné oblasti Český kras. Zřizovací výnos má datum 12. dubna 1972. Vyvrcholením akcí připomínajících toto výročí byla odborná konference „Český kras včera, dnes a zítra“, která se konala ve dnech 3.–4. listopadu 2022 ve Svatém Janu pod Skalou v areálu zdejšího kláštera, kde dnes sídlí Svatojánská kolej – vyšší odborná škola. Příznačné je, že ve stejných kulisách unikátního místa se specifickým geniem loci probíhala také konference k 40. výročí před deseti lety. Další zajímavostí je, že ve zdejší škole působil několik let Jan Svatopluk Procházka, význačný prvorepublikový přírodovědec a učitel, který již v té době navrhoval ochranu přírody a krajiny svatojánského údolí.
Konference byla slavnostně zahájena v předvečer konání ve Valdštejnském sále Senátu Parlamentu České republiky. Záštitu převzal místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer, senátor za okresy Beroun a Praha západ, kde se nachází převážná část území CHKO.
Vlastní konference začala ve čtvrtek dopoledne exkurzí do okolí Svatého Jana, konkrétně pěší vycházkou na vrch Třesina u Hostimi. Téměř stovka účastníků se rozdělila do skupin, které vedli pracovníci Správy CHKO, jedna byla věnována zájemcům o problematiku lesa, ale na kopci a pod ním všichni obdrželi podrobné informace Pavla Skaly ze spolku Třesina, který se dlouhodobě o lokalitu stará a zajišťuje různorodou péči ve prospěch zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a bezobratlých živočichů, přičemž vůdčím druhem je okáč metlicový a další druhy motýlů. Toto téma bylo pojednáno i v prezentaci v průběhu konference. Krásné počasí přispělo k vydařené návštěvě managementových ploch a lokalit, kde jsou v rámci záchranných programů na předem připravená místa úspěšně vysazovány ohrožené druhy rostlin a motýlů.
Čtvrteční odpoledne uvedl Bedřich Moldan zamyšlením nad ochranou přírody Českého krasu v globální perspektivě a připomněl zejména udržitelný rozvoj území v období klimatické změny a uchování biologické rozmanitosti a zastavení úbytku druhů. Hlavní čas byl pak věnován souhrnným přednáškám a prezentacím na klasická témata paleontologie, geologie, karsologie, hydrogeologie a živé přírody na příkladu vyšších rostlin, měkkýšů a brouků. Skvělá byla přednáška o fosilních obratlovcích. Většina autorů shrnujících přednášek se přednostně věnovala novým poznatkům v uplynulých deseti letech a zasadila nové poznání do mezinárodních souvislostí. První přednášející Petr Budil z České geologické služby připomněl obrovské zásluhy Ivo Chlupáče a stejně tak Lucie Juřičková vyzdvihla zásluhy Vojena Ložka při poznávání a ochraně Českého krasu. Velmi přínosné a poučné byly i dvě prezentace na téma zemědělského pravěku a zasazení krasových doubrav do biogeografického kontextu. Posluchače zaujaly také „historické“ přednášky o přípravě vyhlášení CHKO a její činnosti v počátečních letech a také o významu Českého krasu pro vývoj botanického poznání a geobotaniky spojený s osobností Jana Jeníka.
Druhý den konference byl maratonem kratších prezentací s velmi širokým tematickým záběrem. Úkolem bylo představit rozmanité bádání v Českém krasu, který je svou jedinečností a také blízkostí Prahy cílem mnoha projektů, diplomových prací a dalších výzkumných činností. Většina těchto aktivit se odehrává ve spolupráci či na podnět Správy CHKO. V první části dominovala lesnická problematika – ochranářská péče, hospodaření Lesů ČR, výmladkové lesy, ohrožení zvěří, mikroklima v lese, hrabání lesní padanky jako péče o biodiverzitu, monitoring a druhově bohatá vegetace lesních fragmentů. V další části vynikly informace o sukcesi na opuštěných polích a změnách mikromozaiky stepí a seznámení s prvními suchozemskými rostlinami z českého siluru. Zoologické prezentace představily rozmanitost a velmi dlouhodobé sledování letounů, aktuální početnost ledňáčků, průtah pěnic černohlavých a také novinky ve fauně motýlů a monitoring bezobratlých v lomech. Společenské souvislosti ochrany přírody a krajiny byly prezentovány na příkladu práce s veřejností, působení na stavebníky, sčítání návštěvníků nebo komunitního aspektu činností v těsném okolí hlavního města či pohled soukromého zemědělce na spolupráci se Správou CHKO. Ta představila hlavní oblasti aktivní péče o ekosystémy a ohrožené druhy s využitím finančních prostředků ze státního rozpočtu i fondů EU. Nechyběla ani informace o studii cestovního ruchu ve svatojánském údolí a návrhy na řešení této turistikou přetížené lokality. Většina přednesených přednášek je k dispozici ve formě ppt prezentací na webu AOPK ČR, kde se s nimi zájemci mohou seznámit podrobněji https://nature.cz/cesky-kras-vcera-dnes-a-zitra.
Součástí konference byly samozřejmě odborné diskuse přímo v sále a také v kuloárech. Mnohé se protáhly i do pozdních nočních hodin a měly vysokou společenskou úroveň. Exkurze do kostela s vynikajícím výkladem Michala Šedivého, správce areálu Svatojánského kláštera, obohatila všechny účastníky. V chodbách kláštera byly po celou dobu konference k zhlédnutí výstavy související s výročím, dále expozice o činnosti AOPK ČR, o obojživelnících a plazech a výběr snímků Českého krasu „z nebe“ od Jiřího Jirouška, které doplnila zcela nová kniha vydaná autorem při příležitosti výročí a konference (recenze viz minulé číslo časopisu).
Na závěr konference zazněl příslib využití zamyšlení Bedřicha Moldana z úvodu v činnosti Správy CHKO tak, aby další výroční konference mohla bilancovat úspěšné naplnění slov o poznání a udržitelném rozvoji a o zachování vysoké biodiverzity území. ■
- - -
Úvodní foto: Výklad Pavla Skaly k managementové lokalitě na Třesině. Foto Jindřich Prach