Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 1/2023 — 23. 2. 2023 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Geologie a geomorfologie Beskyd

Autor: František Šulgan

becně je geologie dost opomíjenou přírodní vědou. Ona, jak se říká, neuteče, nezvadne… Procesy v ní probíhají pomaleji než v živé přírodě. I proto možná musí „počkat“, než se na ni dostane. Přes všechny změny najdeme i na území CHKO Beskydy mnoho zajímavých míst, Jsou významné z hlediska geologického, geomorfologického, paleontologického, didaktického nebo jako geoturistická zajímavost. Některé lokality jsou už vyhlášené jako přírodní rezervace nebo přírodní památky, pseudokrasové jeskyně jsou na území CHKO Beskydy „naturovým“ biotopem, Českou geologickou službou jsou mnohé doporučené k jejich ochraně. Ne vždy ale může geologická zajímavost přinášet prospěch zde žijícím obyvatelům. Příkladem je Důl Frenštát.

Celé území CHKO Beskydy je součástí flyšového pásma Vnějších Západních Karpat, které patří do soustavy geologicky mladých evropských pásemných pohoří, vznikajících koncem druhohor a ve třetihorách z usazenin moře, nazývaného Tethys.

Z hlediska složení a tektonické stavby se jedná o pásmo, které se vyznačuje mnohonásobným rytmickým střídáním jílovců, prachovců, pískovců a slepenců. Mocnosti rytmů jsou silně proměnlivé (od několika centimetrů až do několika desítek metrů). Tektonická stavba je výsledkem opakovaných horotvorných pohybů druhé fáze alpínského vrásnění. Vrásněné hmoty flyšových usazenin tvořily rozsáhlé příkrovy, které se severním a severozápadním směrem přesunuly přes krystalinikum, paleozoikum a původní pokryv jihovýchodního okraje Českého masivu a posléze přes sebe. Po dokončení příkrovové stavby se uplatňovaly především pohyby podél zlomů. K výzdvihovým pohybům docházelo i ve čtvrtohorách.

V roce 2018 byl zpracován nový Plán péče o území CHKO Beskydy a v něm bylo, kromě jiného, popsaných 48 významných geologických lokalit a 18 nejvýznamnějších paleontologických lokalit. Unikátní je například profil hranice mezi druhohorami a třetihorami na Uzgruni ve Velkých Karlovicích. Lokalita mezinárodního významu zasluhuje zvýšenou ochranu i vzhledem k její značné vědecké hodnotě. Na Uzgruni byly významně prohloubeny znalosti o horninových vrstvách, o vztazích mezi nimi a mikroorganismech v nevápnitých sedimentech. Podle této lokality byl nově popsán druh radiolarie (prvoků) Theocapsomma uzgrunensis. Unikátní je například i nález zbytků hmyzu. V Beskydech také nacházíme mnoho fosilních stop. Odborně se nazývají ichnofosilie. 

Beskydský pseudokras (puklinové a rozsedlinové jeskyně) patří v kategorii pískovců k největším na světě. V oblasti Moravskoslezských Beskyd a Javorníků objevila a zdokumentovala za 50 let existence CHKO speleologická společnost Orcus z Bohumína 45 jeskyní. V roce 2022 byla digitálně podrobně zpracována nejrozsáhlejší pseudokrasová jeskyně Beskyd – jeskyně Cyrilka na Pustevnách. Jeskynní systém má dnes 572 metrů chodeb a hloubku 16 metrů. 

Deset let byla k vidění ojedinělá geologická expozice v Rožnově pod Radhoštěm. Z celého území CHKO Beskydy přivezli členové ZO ČSOP Radhošť vybrané vzorky hornin. Na dvou panelech představili geologii a geomorfologii Beskyd. Expozice byla přemístěna do Valašského ekocentra ve Valašském Meziříčí. Geologický vývoj Beskyd je součástí expozice Informačního centra CHKO Beskydy v Dolní Lomné.
V roce 1981 byla zahájena výstavba Dolu Frenštát. V hloubkách 800 až 1000 metrů bylo nalezeno černé uhlí. Jako symbol proti snahám důl otevřít byl v roce 2007 obcemi a spolky vydán „Dekret o uzamčení země Valašské“. Po společném, asi třicetiletém úsilí Správy CHKO Beskydy, obcí a spolků bylo pak v roce 2021 rozhodnuto o jeho zasypání.    ■

- - - 

Titulní foto: Stopy zvířat můžeme objevovat každý den. Každý den ale nenajdeme stopy po činnosti organismů staré mnoho milio-nů let. Tuto fosilní stopu zanechal v druhohorách neznámý plž. Dostala jméno Scolicia plana.     (Ksiažkiewicz, 1970)