Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 1/2023 — 23. 2. 2023 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Změny podnebí posouvají rozšíření mořských želv ve Středomoří
Mezi nejvýznamnější činitele ohrožující v celosvětovém měřítku druhy volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a dalších organismů řadíme rozpad, ničení a ztrátu přírodního nebo alespoň přírodě blízkého prostředí, nadměrné využívání bioty (živé složky ekosystémů), působení invazních nepůvodních druhů, ukládání živin v prostředí a jeho znečišťování cizorodými látkami. K tomu se zejména v poslední době ještě přidává dopad probíhajících a očekávaných změn podnebí, i když zatím v menším míře, než se občas tvrdí. Všechny uvedené faktory dopadají – a někdy několik z nich současně – také na ekologicky a evolučně významnou skupinu, jakou mořské želvy bezesporu jsou.
Jednu z oblastí ve Středomoří, kde mořské želvy pravidelně kladou vajíčka, zůstává pobřeží Kypru. Foto Jan Plesník
Zvyšování mořské hladiny již v současnosti přispívá k úbytku míst, kde mohou mořské želvy klást vajíčka, zatímco extrémní povětrnostní jevy, jako jsou bouře nebo nadměrné srážky, podporují na zbývajících vhodných biotopech erozi. Již delší dobu víme, že u četných druhů plazů a některých taxonů ryb určuje pohlaví zárodku vyvíjejícího se ve vajíčku vnější teplota. V případě mnoha druhů želv se z vajíček ve studenějších hnízdech líhnou samečci, kdežto snůšky v teplejším prostředí dávají vznik samicím. I když právě vyšší teplota zapříčiní vyšší podíl samic mezi vylíhlými želvičkami, mimořádně horké léto může způsobit, že se z vajíček vyklube celkově méně mláďat, v krajním případě žádné. Protože vlivem jevů El Niño/La Niña dochází ve světovém oceánu k přesunům obrovského objemu různě teplé vody, čímž se významně mění směr a rozsah mořských proudů, musejí si mořské želvy hledat potravu stále častěji jinde než obvykle.
Italští ekologové vedení Chiarou Mancinovou z římské univerzity La Sapienza se zabývali změnami rozšíření známé karety obecné (Caretta caretta) ve Středozemním moři (Glob. Ecol. Conserv., 38, e02264, 2022). Středomoří patří v důsledku historického a současného tlaku lidské civilizace k nejzranitelnějším oblastem naší planety vůbec. K tomu připočtěme, že se v něm zvyšuje jak průměrná teplota souše, tak mořské hladiny. Přitom karety potřebují ke svému životu jak souš, především písčité pláže pro kladení vajec, tak mořské prostředí.
Vědci shromáždili údaje o místech snášení vajec karetou obecnou zaznamenané v recenzovaných článcích i šedé literatuře: poslední kategorie zahrnuje kupř. odborné zprávy, vysokoškolské kvalifikační práce nebo sborníky z nejrůznějších konferencí a seminářů. Celkem tak získali data o 666 lokalitách, kde se v letech 1968–2020 alespoň jednou vylíhla mláďata zmiňovaného známého plaza. Pro jednotlivá desetiletí následně vypočítali těžiště rozmístění hnízdišť a došli k závěru, že se od 60. let 20. století, kdy leželo východně od Kréty, posunulo asi 1300 kilometrů severozápadním směrem: v období
2010–2020 bychom jej našli na pobřeží Sicílie. Matematický model potvrzuje, že z pohledu karet se podnebí v severozápadní části Středozemního moře výrazně zlepšuje, přičemž na jihovýchodě mediteránu není uvedený proces tak výrazný.
Aby zjistili, co k přesunu karet ve Středomoří vedlo, vyhodnotili badatelé dopad činitelů prostředí na pravděpodobnost, že želvy zamíří ke snášení vajec na určité pobřeží. Plazy odrazovaly především lidmi způsobené faktory, jako je světelné znečištění. Jestliže teplota mořské hladiny překračovala 24–25 °C, karety se obdobnému prostředí vyhýbaly tím více, čím byla tato hodnota vyšší.
Autoři zdůrazňují, že musíme počítat s tím, že se areál rozšíření karety obecné bude i nadále posouvat do západního Středomoří, a této skutečnosti by státní i dobrovolná ochrana přírody měly přizpůsobit probíhající a připravovaná opatření. ■
- - -
Titulní foto: Vylíhlé želvičky se snaží dostat se co nejdříve do moře. Foto Jan Plesník