Zprávy, aktuality, oznámení

Ve dnech 22.–26. srpna 2022 proběhl v Praze 6. Evropský kongres ochranářské biologie. Čeští vědci a ochránci přírody měli příležitost účastnit se této události podruhé v České republice v kampusu České zemědělské univerzity. Na rozdíl od kongresu v roce 2009 využilo tuto výjimečnou příležitost jen minimum českých zástupců a i celkový počet účastníků – 800 ze 45 zemí světa byl nižší, než je na podobných akcích zvykem. Jako u dalších mezinárodních setkání se na nižší účasti podepsala pandemie nemoci covid-19.

Vítězkou letošní ankety Strom roku se ziskem 2452 hlasů se stala Hrušeň hnilička z obce Drásov na Příbramsku. Dnes večer to na brněnské hvězdárně oznámili pořadatelé z Nadace Partnerství. Po předloňském úspěchu Jabloně U Lidmanů se jedná o teprve druhé zlato pro ovocný strom. Na stříbrnou štaci se během posledního týdne tajného hlasování prodral Javor babyka z Ústí nad Orlicí s 1132 hlasy. Bronz získal opět ovocný strom – Sousedská hruška z Kralic nad Oslavou s 812 hlasy. Celkem ve zpoplatněném hlasování volilo svého favorita přes 6500 lidí. Výtěžek bezmála 215 000 korun putuje na arboristické ošetření a nové výsadby. Kompletní pořadí je na www.stromroku.cz.

Ve dnech 12.–14. září 2022 se na Albertově v Praze konalo 3. interdisciplinární symposium Biogeography of the Carpathians, které pořádala Přírodovědecká fakulta UK Praha pod vedením Patrika Mráze, ve spolupráci s AOPK ČR, MŽP ČR a Journal of Biogeography. Účastnilo se ho přes 80 odborníků a studentů, především ze zemí Karpatského oblouku . Bylo předneseno 29 prezentací a představeno 40 plakátových sdělení týkajících se biodiverzity a vývoje karpatské přírody.

Ve dnech 5.–9. září 2022 se po dvou letech odkladů prezenčně konala ve španělském Alicante 13. konference SER (Society for Ecological Restoration) nazvaná Restoring Nature, Reconnecting People. Zúčastnilo se jí téměř 400 vědců, ochranářů a praktiků nejen z Evropy, ale i ze zámoří.

Priority českého předsednictví v Radě Evropské unie v druhém pololetí roku 2022 do značné míry určil stav projednávání významných legislativních iniciativ současné Evropské komise – především jde o celou řadu právních norem v souvislosti se schválenou novou Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal), zejména pak balíček opatření k dosažení cíle uhlíkově neutrální Evropy do roku 2050, zvaný Fit for 55 – s cílem snížit emise CO₂ do roku 2030 o 55 % . K probíhajícím legislativním procesům patří i právní normy k zastavení velkoplošného odlesňování, nařízení o bateriích nebo návrh Evropské komise o obnově přírody (Nature Restoration Law) . Velký objem legislativní práce, ať už s cílem dosáhnout společné pozice Rady, nebo v následném jednání s Evropským parlamentem v tzv . trialozích, nenechával takřka žádný prostor pro extenzivní rozšiřování předsednické agendy, a to zejména s ohledem na limitovaný čas a také nezbytně omezené kapacity předsednického týmu.

Skutečně účinná druhová ochrana se neobejde bez důvěryhodných a objektivních znalostí činitelů ohrožujících současné a budoucí rozšíření a početnost planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, kupř. hub. Uvedenému tématu se proto v poslední době věnovalo hned několik studií, přičemž nejúplnější rozbor přinesla v roce 2019 rozsáhlá zpráva Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), jejíž hlavní sdělení jsme představili i v našem časopise (viz Ochrana přírody, 74, 4, 38–41, 2019).

Nové a plně responzivní jsou nejen hlavní stránky AOPK ČR, ale také weby chráněných krajinných oblastí, které spravuje, nebo web Invazní druhy. Jejich cílem je přiblížení ochrany přírody a krajiny co nejširší veřejnosti. Své místo na stránkách mají i odborná témata nebo metodická podpora a další informace důležité pro subjekty zabývající se ochranou přírody. Návštěvník stránek se dozví, co dělat, když chce například stavět v chráněném území. Stránky se průběžně upravují a doplňují.

Programové prohlášení vlády je ve vztahu k lesům více než kdy jindy ekologicky orientované. Nejen pro člověka, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá, zní skoro jako z říše snů. Uvádí například: „Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Nastavíme systém pozitivní a hospodárné motivace vlastníků pro potřebnou přeměnu lesů – změnu druhové skladby a struktury, přirozenou obnovu, adaptaci na klimatickou změnu a zvyšování biodiverzity. Podpoříme obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou na daných stanovištích. Vytvoříme strategii obnovy a přestavby lesních porostů s důrazem na posilování ekosystémových funkcí dle rizika ohrožení rozpadu porostů a biomonitoringu reakce lesů na sucho. Změníme přístup k lesnické politice a stanovíme její dlouhodobé cíle.“ Proč taková rétorika? Asi proto, že stav našich lesů je opravdu neutěšený. Jsou pod tlakem sucha, kůrovce a dalších faktorů oslabeny, poničeny, a nyní proto ve velkém káceny. Dosavadní, tradičně preferovaný model pasečného hospodaření s umělou obnovou porostů, která upřednostňovala smrk a borovici, je zjevně neudržitelný. Kdo navštívil v posledních letech třeba Vysočinu, Jeseníky nebo Lužické hory, ví, o čem je řeč.