Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 1/2023 — 23. 2. 2023 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Přírodovědné velkofilmy působí na veřejnost stejně jako ochranářsky zaměřené dokumentární snímky

autoři: Marcela Plesníková, Jan Plesník

Není sporu o tom, že hromadné sdělovací prostředky hrají významnou roli při vytváření postojů veřejnosti k nejrůznějším otázkám soudobého světa včetně problémů souvisejících se životním prostředím, jako jsou probíhající a očekávané změny podnebí a biologické rozmanitosti a pokračující poškozování prostředí. Možnosti, jak působit na občany s cílem získat je pro ochranu přírody, nezahrnují jen tradiční média, ale i sociální sítě a zapojení celebrit z řad politiků, sportovců, umělců a představitelů zábavního průmyslu do vzdělávacích kampaní.

Přírodovědné filmy bývají oblíbené pro působivé záběry přírodního světa: zvláště v poslední době jde o několikadílné finančně nákladné snímky určené širokému spektru diváků. Otázkou zůstává, nakolik ovlivní i zájemce, pro něž není péče o životní prostředí zrovna jednoznačnou prioritou. Grace Nolanová z Dublinské univerzity vyhodnotila se svými spolupracovníky, jak získávají zájem veřejnosti drahé přírodovědné produkce ve srovnání s jednodílnými snímky s jasným ochranářským poselstvím (People Nat., 4, 816–825, 2022). 

V říjnu až listopadu 2017 uváděla známá britská televizní stanice BBC v neděli večer jednotlivé epizody pořadu Modrá planeta II: celkem se jednalo o sedm dílů. Od října do prosince 2019 mohli její diváci sledovat jednotlivá pokračování snímku Sedm světů, jedna planeta. Tradiční dokumentární film věnovaný ochraně přírody zastupoval v analýze irských vědců pořad Vymírání: skutečnost, jenž běžel na BBC 8. prosince 2019 a přibližoval portréty několika málo druhů. Ve všech třech snímcích se role vypravěče ujal známý popularizátor David Attenborough, takže se dá předpokládat, že k obrazovkám přilákaly stejné diváky.

Badatelé zaznamenali, která ochranářská témata se ve filmech objevila, a sestavili soupis v nich zmiňovaných druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Zatímco Modrá planeta II věnovala nejvíce času znečišťování prostředí umělými hmotami a Sedm světů, jedna planeta extinkci druhů, autoři pořadu Vymírání: skutečnost vyhradili nejvíce času přelovení (příliš intenzivnímu rybolovu). Ohlas snímků mezi veřejností stanovili výzkumníci podle počtu uživatelů, kteří si na internetové encyklopedii Wikipedia vyhledali dané téma (viz též Ochrana přírody, 77, 2, v, 2022), a to od 1. ledna roku, kdy byl snímek uveden, do následujícího dne po prezentaci filmu, přičemž údaje zahrnovaly přístupy jak z osobních a přenosných počítačů, tak mobilních telefonů. 

Po zhlédnutí Modré planety lidé pátrali na Wikipedii intenzivněji po heslech týkajících se blednutí korálů nebo velrybářství, kdežto Sedm světů je přimělo ke snaze získat další informace o lovu nebo střetu mezi lidmi a volně žijícími živočichy. Naproti tomu film Vymírání podnítil diváky si přečíst na internetové encyklopedii více o úbytku biodiverzity, potravinové bezpečnosti, Pařížské dohodě o změně podnebí a polychlorovaných bifenylech (PCB). 

Autoři studie došli k závěru, že přírodovědné vícedílné velkofilmy jsou účinnější, pokud jde o vyvolání zájmu diváků o druhy flóry a fauny, které jim představily, než je tomu v případě prezentovaných ochranářských témat. Nicméně stále platí, že dobrý dokumentární snímek s jasným ochranářským poselstvím dokáže upoutat pozornost veřejnosti na péči o přírodní dědictví stejně jako výpravné přírodovědné filmy, skládající se z více epizod. Současně právě působivé velkofilmy vykazují značný potenciál přispět k dlouhodobým změnám v chování diváků k přírodě, resp. životnímu prostředí, zvláště pokud se zlepší spolupráce mezi filmovými tvůrci, ochránci přírody a vědci.    ■