Vzpomínky a medailonky

V součtu více než čtvrt tisíciletí společně prožili tři loňští devadesátníci, které spojuje vztah k přírodě a její ochraně. Dva z nich, Vojena Ložka a Otakara Leiského, jsme si připomněli i na stránkách našeho časopisu (č. 3/VI a č. 6/IX), třetí Jaromír Strejček dlouhá léta řídil pražskou státní ochranu přírody. Jejich setkání se uskutečnilo na pozvání ředitele Františka Pelce dne 1. března 2016 při příležitosti zasedání redakční rady sborníků Bohemia centralis a Natura Pragensis v sídle AOPK ČR v Praze na Chodově. V posledním čísle 33 Bohemia centralis vyšly kompletní bibliografie dvou oslavenců (V. Ložek, J. Strejček) a vedení AOPK ČR chtělo tímto setkáním složit hold všem třem osobnostem.

Lumpe Heinrich
(*16. 2. 1859 Doubice u Krásné Lípy,
†22. 2. 1936 Dubí na Teplicku)

Portrét profesora Václava Švambery z roku 1936. (Zdroj: ŠALAMON, Bedřich a KUCHAŘ, Karel. Mélanges de géographie offerts par ses collègues et amis de l'étranger à M. Václav Švambera. Praha, 1936.)

Průzkumy veřejného mínění prováděné standardními metodami na dostatečně velkém vzorku dotazovaných opakovaně potvrzují, že mezi povolání, kterých si lidé v České republice považují nejvíce, se dlouhodobě řadí vědci a vysokoškolští učitelé. O to více potěší, jestliže alespoň někteří ze zástupců těchto profesí jsou přesvědčeni, že péče o přírodní a krajinné dědictví je rozumná věc a svůj postoj dají najevo. Mezi právě takové patřil také nedávno zesnulý prof. RNDr. Jan Buchar, DrSc. (1932–2015).

Problematika rostlinných invazí je v poslední době čím dál populárnější – Evropská unie v roce 2014 přijala „nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů“, připravují se změny národní legislativy, téma rostlinných invazí se frekventuje v souvislosti s klimatickými změnami, stává se standardní součástí strategií a politik v oblasti ochrany přírody a krajiny. Před čtvrtstoletím tomu tak však ani zdaleka nebylo, biologů i pracovníků ochrany přírody specializovaných na problematiku invazí bylo pomálu. Jedním z nejviditelnějších byl již tehdy Ing. Václav Somol, CSc., který v těchto dnech slaví šedesáté narozeniny.

„Máme-li skutečně s prospěchem hájiti zájmů i těch námi pohlcovaných, jest, jako v každém podnikání, první podmínkou, že je musíme znáti. Dobrá vůle je mnoho, ale bez poznání je prázdný pojem.“
Jiří Janda, 1924

Kdo se dlouhodobě zabývá ochranou přírody a krajiny v severních Čechách, jistě poznal Wernera Hentschela, který působil jako vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Labské pískovce v letech 1991 až 2007. Byl nejdéle působícím vedoucím na Správě CHKO Labské pískovce a ve své pozici se také výrazně zasadil o vznik národního parku České Švýcarsko.

Když jsem letos na Nový rok o dovolené na Šumavě spatřila úryvky Velkého zákona na informačním panelu Správy NP, byla jsem potěšena, že dobré myšlenky nebyly ani po půlstoletí zapomenuty. Nejméně tolik let uběhlo od doby, kdy byly tyto verše napsány Otakarem Leiským, jenž stál u zrodu československé ochrany přírody. Letos v listopadu oslavil devadesátiny – v plné duševní i tělesné svěžesti, ke které nepochybně přispěl i zdravý způsob života v dobrém souznění s přírodou, oproštěný od závislosti na spotřebě a materiálních statcích a motivovaný vyššími morálními principy. I když k jeho širokým aktivitám zaměřeným na ochranu přírody a krajiny nebyl totalitní režim vůbec přívětivý, došlo zřejmě i na přísloví „co tě nezabije, to tě posílí“.

Botanika patří k oborům, v nichž se absolventům vysokých škol vždy obtížně shánělo odpovídající zaměstnání; pokud neměli i učitelskou aprobaci, uplatnili se poměrně často v ochraně přírody.

„Skautem jednou, skautem po celý život.“

Bedřich Moldan, jeden z nejvýznamnějších představitelů československé a české environmentální školy, oslavil 15. srpna 2015 osmdesátiny. Světově uznávaný odborník v oblasti analytické chemie, biogeochemie a životního prostředí svou rozsáhlou pedagogickou, publicistickou, organizační, politickou a diplomatickou činností zásadně ovlivnil hned několik generací environmentalistů a významně se podílel na nastavení soudobého systému ochrany životního prostředí v České republice.