Podrobné vyhledávání v článcích

S jarem začínají místech ze země vykukovat šedavě chlupatá poupata konikleců otevřených. V druhé půli března se objeví modrofialové květy a až poté listy. Celá rostlina je jedovatá, pletiva obsahují ranunkulin a anemonin a další sloučeniny ze skupiny saponinů a flavonoidů. To však nebrání některým zvířatům (v podezření jsou nejvíce srny a bažanti), aby poupata a květy konikleců okusovala. Může to souviset s malou potravní nabídkou v časně jarním období, případně mohou být koniklece vyhledávány právě kvůli obsahu zmíněných sekundárních metabolitů, které mohou zvěři chutnat nebo pomáhat v boji s parazity trávicího traktu. To jsou však jen teorie a pozorování přírodovědců přímo z terénu, exaktní důkazy chybí.

Poslední známý nález porostu kriticky ohroženého lišejníku dutohlávky horské z CHKO Kokořínsko–Máchův kraj je datován do roku 1931. Letos se nám ji podařilo nalézt znovu.

Vybrat druhy, jimž by se měla státní i dobrovolná ochrana věnovat přednostně, napomáhají propracované postupy ochranářského plánování. Ovšem i v tomto případě stejně jako při sestavování červených seznamů ohrožených druhů platí, že čím jsou sofistikovanější, tím více podrobnějších aktuálních údajů vyžadují. Nicméně nezanedbatelným aspektem při stanovení priorit druhové ochrany zůstává podpora veřejnosti určitým taxonům.

Ministerstvo životního prostředí přivítalo uzavření policejního vyšetřování ekologické katastrofy na Bečvě a předání spisu státnímu zastupitelství. Od počátku roku probíhalo prověření postupů během havárie i v gesci Ministerstva životního prostředí. Na základě identifikovaných chyb nyní ministerstvo připravuje novelu vodního zákona, která bude novým efektivním nástrojem k řešení možných havarijních stavů českých řek. Do vlády ji předloží v polovině letošního roku.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková prohlubují spolupráci na ekologických tématech. Protierozní vyhláška a náhrady újmy za zemědělské hospodaření byly hlavními tématy nedávné společné porady vedení obou resortů.

Zdomácnění některých volně žijících živočichů představuje významný mezník nejen v dějinách lidské civilizace, ale také v evoluci. V postupném cílevědomém přetváření volně žijících zvířat v domestikovaná se uplatňuje záměrné šlechtění pro získání znaků vhodných pro chov nahrazující přirozený výběr. Zdomácnění živočichové se proto geneticky, morfologicky, fyziologicky a chováním odlišují od svých předků žijících ve volné přírodě. Zdomácnění spíše než jednostranné podmanění představuje koevolučně vzájemně výhodný vztah mezi domestikujícím člověkem a zdomácňovaným druhem (ZIMA 2019, AHMAD et al. 2020, FRANTZ et al. 2020, CUCCHI & ARBUCLE 2021, ROBOVSKÝ 2021).

V dobách Gorbačovovy perestrojky se tradovalo, že již nestačí znát nové myšlení. Je nezbytné vědět, které z nových myšlení je nejnovější. V souvislosti se syndemií nemoci covid-19 se opět při nejrůznějších příležitostech hovoří o budoucím směřování celé lidské civilizace. Padají závažná slova o její nezbytné klíčové a mnohostranné transformaci, která by se týkala zásadní reorganizace, zahrnující techniku, hospodářství i lidskou společnost včetně základních idejí, vzorců myšlení, cílů a hodnot.

V roce 1977 absolvoval fytotechnický obor na Vysoké škole zemědělské v Praze a nastoupil na tehdejší Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, kde (zjednodušeně řečeno) pracuje dodnes a se 45 lety zaměstnání je asi v AOPK ČR rekordmanem. Původní organizace byla včleněna do Českého ústavu ochrany přírody, ten se později rozdělil a pak zase spojil pod jiným jménem a Vojen Ložek celou dobu pracuje na Správě CHKO Český kras, s několika etapami, kdy byl zastupujícím vedoucím Správy. Mezi jeho záliby patří kromě dobrovolné ochrany přírody turistika (dříve i jeskyňářství) a fotografování přírody. Je také fanouškem či obdivovatelem železnice a dopravy vůbec (zejména vzhledem k životnímu prostředí).

V Patronátech Skautský institut pomáhá skautským oddílům a školním třídám angažovat se v obnově krajiny a ochraně přírody. Ve spolupráci s odbornými průvodci a správci území se účastníci dozvídají nejen o přírodních hodnotách, ale také o důležitosti budování vztahu se všemi zúčastněnými stranami. Rozvíjí tak dvě základní občanské kompetence: odpovědnost za stav veřejného prostoru a vědomí, že každý má šanci ovlivnit pozitivně své okolí. Patronáty v současné době působí na území hlavního města Prahy a v osmi krajích ČR, doposud se do nich zapojilo více než 55 oddílů a školních tříd.