Spomíname na slovenských ochranárov
Rok 2009 ešte neskončil a už možno konštatovať že bol pre slovenskú ochranársku obec mimoriadne smutný. Stratili sme naraz štyroch pracovníkov štátnej ochrany prírody, ktorí stáli pri jej povojnovej rekonštrukcii. Všetci štyria úzko spolupracovali s českou ochranou prírody. Juraj Varga hlavne pri zakladaní československej dobrovoľnej organizácie ochrany prírody TIS, Alojz Čaputa pri ochrane Lepidopter, Ján Bako ako zástupca vedúceho úseku ochrany prírody pre spoluprácu s českým SUPPOPom a Štefan Homza z titulu pracovníka oddelenia ochrany prírody na Ministerstve kultúry SSR. Zaslúžia si, aby sme si ich aspoň stručne pripomenuli.
Sjezdové lyžování a ochrana přírody
Jde to vůbec dohromady – vzorový příklad „tvrdého“ turistického průmyslu a snaha o zachování přírodních hodnot a krajinného rázu? Odpovíte-li si, že nejde, máte (téměř) absolutní pravdu. A dvojnásobnou, jedná-li se o zvláště chráněné území!
Ochrana přírody 6/2009 — 16. 12. 2009 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Zákon č. 115/2000 Sb.
Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy v platném znění (dále jen zákon 115), byl přijat v dubnu roku 2000. Má za cíl mírnit konflikt mezi zájmy ochrany přírody a vlastníky domestikovaných zvířat, rybníků, zemědělských či lesnických pozemků apod. Zákon umožňuje za splnění zákonných podmínek uhradit škodu, kterou způsobil na majetku vybraný zvláště chráněný živočich podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.
Ochrana přírody 6/2009 — 16. 12. 2009 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Vnímání škod působených vydrou říční
Problematika rybožravých predátorů je v posledních letech často skloňovaným tématem. Z médií se pravidelně dozvídáme o ztrátách, které na rybích obsádkách působí kormorán velký, volavka popelavá, nebo vydra říční.
Ochrana přírody 6/2009 — 16. 12. 2009 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
JARO Jaroměř
JARO(původně Jaroměřští Ropáci) je jedna ze základních organizací Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), která působí v Královéhradeckém a částečně i v Pardubickém kraji. Kromě přírodovědných průzkumů a praktické péče o přírodu je její nosnou činností environmentální výchova a osvěta.
Ochrana přírody 5/2009 — 21. 10. 2009 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Složité hledání evropské divočiny
Celoevropská konference o přírodních a přírodě blízkých oblastech (EditorialPetra Rotha v Ochraně přírody 3/09), která se konala ve dnech 27.–28. května 2009 v Praze, ukázala mj. velmi rozdílné vnímání pojmu wilderness– divočina. V Evropě v podstatě neexistuje jasná a závazně přijímaná definice, což je způsobeno rozdílným historickým vývojem jednotlivých částí kontinentu. Zatímco zástupci střední a východní Evropy chápou pod pojmem „divočina, panenská příroda“ (tzv. pristineareas) vskutku původní pralesy nebo lidskou rukou viditelně neovlivněná území, představitelé zemí západní Evropy mají zažitou představu, že divočinou mohou být i oblasti lidmi již přeměněné nebo zničené, v nichž se však člověk rozhodl znovu nastartovat základní přirozené procesy (tzv. restorationareas).
Ochrana přírody 5/2009 — 21. 10. 2009 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Dilema priorit: Chráníme biodiverzitu, nebo procesy?
Úvodem je třeba říci, že v poslední době hojně diskutované téma jsme v článku nazvali záměrně tak, jak bývá toto dilema obvykle vnímáno. V následujícím textu se pokusíme ukázat, že věc je poněkud složitější a stavět proti sobě biodiverzitu a procesy není zcela správné. Nejedná se samozřejmě o téma zcela nové, ale v souvislosti s rozšiřováním Evropské unie směrem na východ nabývá na významu.
Ochrana přírody 5/2009 — 21. 10. 2009 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Bezzásahovost takříkajíc nechtěná
Česká a vůbec středoevropská krajina se v současnosti mění a s ní se pozvolna proměňují i názory na její ochranu. Je dobře, že se rozbíhá diskuse i o základních a dosud zdánlivě jednoznačných pojmech a přístupech, jak je to patrné z příspěvku H. Härtela a Z. Křenové Dilema priorit: Chráníme biodiverzitu,nebo procesy?na straně 17. Cílem tohoto článku je ukázat spontánní sukcesi v krajině v širších souvislostech.
Ochrana přírody 5/2009 — 21. 10. 2009 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
K čemu slouží přechodně chráněná plocha
Podle ust. § 13 odst. 1 zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších právních předpisů (ZOPK) „území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu… Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například dobu hnízdění.“ Jde o právní institut, který není v praxi příliš frekventovaný, avšak pokud je využit, velmi často zjišťujeme, že jeho užití je zcela chybné.
Ochrana přírody 5/2009 — 21. 10. 2009 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Oplocenky v lese a ve volné krajině
Vlastníkům lesa vyplývá ze zákona povinnost provádět taková opatření, kterými by se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les (ust. § 32 odst. 1 zák. č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších právních předpisů). Obdobnou zákonnou povinnost mají také vlastníci a uživatelé pozemků tvořících základ územního systému ekologické stability (ust. § 4 odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších právních předpisů). Nadto vytváření skladebných součástí územního systému ekologické stability je deklarovaným veřejným zájmem.
Ochrana přírody 5/2009 — 21. 10. 2009 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf