Podrobné vyhledávání v článcích

Fenomén kosení travních porostů ve středoevropském prostoru z historického hlediska úzce souvisí s intenzifikací chovu domestikovaných kopytníkpů a s potřebou vytvořit pro ně zásoby sena na zimní období. Primárně pastva a následně sečení travních porostů výraznou měrou přispěly k proměně původně zalesněné krajiny i ke zformování specifických rostlinných a následně i živočišných společenstev vázaných na nově vzniklé nelesní biotopy.

Česká republika se řadí ke dvanácti státům na světě, kde se nacházejí kořenové útvary. Kořenové útvary (především kořenové stalagmity), které se vytvářejí ze stromových kořenů prorůstajících do jeskyní nebo pod skalní převisy, jsou u nás zastoupeny především v pískovcových skalních městech (Kopecký & Jeník 2001; Mlejnek 2007, 2008; Mlejnek, Ouhrabka & Růžička 2009; Winkelhöfer 1975). Souhrnně lze konstatovat, že výška kořenových stalagmitů, případně stalagnátů se pohybuje do 30 cm. Existují útvary ještě vyšší?

Lesy České republiky, s.p., vyhlásily stromem roku 2011 jilm (Ulmus). Rod opadavých anebo částečně opadavých listnatých stromůnebo keřů z čeledi jilmovité(Ulmaceae) zahrnuje asi 35 druhů rostoucích v severním mírném pásmu, Asii a ve Střední Americe. V Evropě se jilmy rozšířily již v třetihorách. Zalednění přežily v několika útočištích na jihu a jihovýchodě Evropy. Na území dnešní České republiky se objevily asi před 12 000 lety (v nejjižnější části Třeboňské pánve a na jižní Moravě). Mohou se dožívat až 400 let.

Jezevec lesní Meles meles(Linnaeus, 1758) je větší lasicovitá šelma (dosahuje hmotnosti až 20 kg a délky 62–80 cm, s ocasem i metr) se zavalitým tělem na nízkých končetinách se širokými lysými chodidly a dlouhými drápy. Štíhlá hlava je v poměru k tělu malá a vpředu protažená v pohyblivý rypáček. Ve zbarvení hřbetu a boků převládá šedivý nebo šedohnědý odstín s černými a bílými konci delších chlupů, zatímco břicho a končetiny jsou tmavohnědé až černé. Na bílé nebo žlutavé hlavě se po stranách táhnou dozadu přes uši dva tmavé pruhy.

Nové číslo časopisu Přírodaje věnováno lišejníkům, především aktualizovanému červenému seznamu lišejníků České republiky. Lišejníky jsou organismy citlivě reagující na změny prostředí, a proto je dlouhodobě věnována pozornost jejich ústupu a ohrožení.

Významným počinem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je druhé vydání publikace Katalog biotopů České republiky, která vymezuje jednotky používané pro mapování biotopů. Po prvním vydání knihy v roce 2001 bylo zahájeno rozsáhlé mapování biotopů, během kterého se shromažďovaly podrobné podklady pro vytvoření národního návrhu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.

rok 2010, jehož ústředním ochranářským tématem je biodiverzita, bude za několik dní minulostí. Řečeno s autory jednoho z příspěvků v tomto čísle, je slibným signálem, že po Mezinárodním roce biodiverzity nezůstávají jen strohá rekapitulace a líbivé logo, ale také otázky, k nimž společně hledáme odpovědi. Vždyť palčivých otázek, které ochrana přírody musí nebo by měla v současnosti řešit, není málo.

Krajina Žďárských vrchů dospěla dramatickým vývojem k tvářnosti, kterou vnímáme jako malebnou a útulnou. Půvabná mozaika lesů i lesíků, květnatých luk i kamenitých pastvin, velkých rybníků i malých návesníků, skrčených roubených chalup i vznosných bílých štítů statků, políček žita, ovsa, brambor a lnu, omšelých kamenic se solitéry nádherných jeřábů tvoří harmonickou kulturní krajinu, sice chudou, ale mající i v moderní společnosti svůj pevný řád.

Počátkem roku 2010 převzala Správa jeskyní České republiky (SJ ČR) do své péče speleologicky a geologicky v mnoha směrech unikátní lokalitu, tzv. Jeskyně pod Sněžníkem. Pod tímto trochu zavádějícím označením (jeskyňáři si vybaví spíše známější krasové jeskyně pod Králickým Sněžníkem) se skrývá soubor pseudokrasových dutin, objevených při těžbě fluoritu (CaF₂) na ložisku Jílové–Sněžník v 80. letech 20. století.

Pro zajištění praktické péče o přírodu a krajinu využívá Agentura přírody a krajiny (AOPK) ČR kromě národních dotačních zdrojů (zejména Programu péče o krajinu; PPK, Programu obnovy přirozených funkcí krajiny; POPFK) i evropské dotační tituly, zejména Operační program Životní prostředí (OP ŽP), z něhož čerpá nebo bude čerpat finanční prostředky na projekty investičního i neinvestičního charakteru, např. na rekonstrukce a obnovy rybníků, budování návštěvnické infrastruktury, vzdělávací internetový portál, inventarizace a mapování druhů a území Natury 2000 v kompetenci MŽP, zpracování souhrnu doporučených opatření (SDO) pro evropsky významné lokality (EVL), aktualizace územního systému ekologické stability (ÚSES) a managementová opatření ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ).