Přírodě blízké úpravy vodních toků v intravilánech a jejich význam v ochraně před povodněmi
Na koryta vodních toků v zastavěných územích se obvykle kladou dva požadavky. Mají být průtokově kapacitní, aby okolní zástavba byla co nejméně zaplavována povodněmi. A většinou mají být stabilní, protože ve stísněných podmínkách zástavby není mnoho místa pro jejich vývoj do stran. V minulosti bylo těchto požadavků docilováno metodami technických úprav, vznikala tedy geometricky pravidelná, tvrdě opevněná koryta charakteru kanálů. ...
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Ústavní soud podpořil opatření konaná ve prospěch ochrany přírody
Nález Ústavního soudu ze dne 8. července 2010 ve věci návrhu na zrušení § 68 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je oprávněna podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR také skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů. Stalo se tak i v případě návrhu 25 senátorů (dále jen „navrhovatel“) na zrušení ustanovení § 68 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny).
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Ohrožené mechorosty rašelinných biotopů
Rašelinné biotopy patří k biotopům po všech stránkách zajímavým a cenným, ať už z pohledu botanika, zoologa či laika se zájmem o přírodu obecně. Bohužel ale právě tyto biotopy jsou zvláště ohrožené a velmi snadno zranitelné. Velká část našich rašelinišť byla již v minulosti zcela zničena snahou o využití každé „neužitečné“ plochy pro zemědělské, lesnické, stavební či jiné účely. Řada jich zanikla zdánlivě samovolně, většinou však rovněž následkem necitlivých zásahů či upuštěním od obhospodařování krajiny.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Je současná ochrana přírody postavena na výsledcích výzkumu?
Bezprostředním impulzem k napsání tohoto textu byl seminář Současnost a budoucnost výzkumu biodiverzity, pořádaný 24. května 2010 Ministerstvem životního prostředí v Městské knihovně v Praze. Seminář proběhl v rámci tzv. týdne pro biodiverzitu a jeho cílem bylo nejen popsat současný stav výzkumu biodiverzity, ale diskutovat i širší vazby, jako jsou propojení výzkumu s jeho aplikací, institucionální zajištění, systém a zajištění finančních zdrojů apod.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Procházka v korunách stromů
Z přístupnit přírodu co největšímu počtu návštěvníků je trendem současné doby. Stejně jako ve městech nelze mít všude silnice, tak i v lese, na rašeliništích, loukách či na rybníku se člověk vždy nedostane tam, kam zrovna chce. Jisté řešení nabízejí stezky budované v korunách stromů, pozoruhodné unikátní projekty, které zpřístupňují obvykle nedostupná místa a zprostředkovávají neobvyklé zážitky. V České republice podobnou atrakci zatím nenajdeme. Naštěstí český návštěvník nemusí jezdit daleko. Tzv. stromovou stezku otevřeli v loňském roce v nedalekém Německu, jen pár kilometrů od našich hranic.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Vyhlášení výsledků fotografické soutěže časopisu Ochrana přírody 2010
AOPK ČR vyhlásila v dubnu 2010 u příležitosti Mezinárodního roku biodiverzity fotografickou soutěž časopisu Ochrana přírodypro fotografy – amatéry i profesionály s cílem podnítit zájem veřejnosti o ochranu přírody a zvýšit povědomí o významu biodiverzity v naší krajině.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Prokleté hory nejsou vůbec prokleté
Prokleté hory (Prokletije), nejvyšší část Dinárských hor, se nacházejí na území hned tří států – Černé Hory, Albánie a Kosova. Na jihu pohoří na území Albánie leží Národní park Thethi, vyhlášený v roce 1966 na ploše 26,3 km2, a Národní park Údolí řeky Valbonës, ustavený o třicet let později na rozloze 80 km2. Na černohorské straně se připravuje zřízení Národního parku Prokletije a uvažuje se i o ochraně celého pohoří včetně kosovské části v rámci trilaterálního Balkánského mírového parku.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Katastrofální úhyn racka chechtavého
Severní Morava– Smutnou událostí ptačí oblasti Litovelské Pomoraví v roce 2010 byl úhyn asi 1 440 ex. racka chechtavého (Larus ridibundus) v hnízdní kolonii na Chomoutovském jezeře v důsledku otravy rodenticidem Lanirat®MICRO. První příznaky otravy racků zpozorovali rybáři 8. dubna. Autor článku navštívil lokalitu hned následující den a zaznamenal úhyn několika desítek racků na březích jezera, z nichž dva uhynulé jedince převezl na Státní veterinární ústav v Olomouci za účelem zjištění příčiny úhynu. Pitva prokázala intoxikaci bromadiolonem (účinná látka rodenticidu Lanirat®MICRO) a vyloučila intoxikaci fosfidem zinku (účinná látka rodenticidu Stutox). Stejnou příčinu úhynu potvrdila i pitva dalších šesti uhynulých jedinců.
Geneticky upravený bavlník zvyšuje v Číně gradaci ploštic
S rozvojem moderních biotechnologií se objevil příslib řešení potravinových problémů a odstranění nežádoucích účinků moderního zemědělství. Geneticky modifikované organismy (GMO) totiž nabízejí možnost záměrně upravit vlastnosti organismů tak, aby poskytovaly maximální zisk při snížení zátěže na životní prostředí. Termínem geneticky modifikovaný organismusoznačujeme nositele nové kombinace dědičného materiálu, získané některým z postupů soudobé biotechnologie. Veřejnost se častěji setká s oběma krajními názory, podle nichž jsou geneticky upravené organismy a jejich produkty vždycky hrozbou nejen pro přírodu, ale i lidské zdraví, nebo naopak představují učiněný zázrak.
Podmínky prostředí ovlivňují hnízdění poštolky obecné
Zeměpisná poloha určité lokality určuje do značné míry významné ukazatele vnějšího prostředí, jako je poměr světla a tmy v průběhu 24 hodin nebo primární produkce (rostlinná biomasa vytvořená primárními producenty – zelenými rostlinami). Již delší dobu víme, že ptáci mohou rozmnožováním reagovat právě na tyto charakteristiky.