Podrobné vyhledávání v článcích

„Pestrá geologická stavba a její dlouhý a složitý vývoj dal v České republice vzniknout pestré škále přírodních podzemních dutin – jeskyní a propastí. Většina z nich má mimořádný význam, neboť představuje nejen pozoruhodné geologické, geomorfologické a mineralogické fenomény, ale jsou v nich zachovány i ty nejcennější doklady o vzniku a vývoji života a lidské kultury a jsou i cennými biotopy vzácných a ohrožených živočichů“ (Hromas, ed. a kol. 2009).

Vizí národních parků v České republice je chránit přírodní hodnoty vázané na přírodní či přírodě blízké ekosystémy na dostatečně velkých plochách a umožňovat jejich nerušený vývoj a poznávání tohoto vývoje. Parky jsou místem, kde se lidé mohou setkávat s divokou přírodou.

Revitalizace narušených ekosystémů je v poslední době běžným managementovým opatřením i na území národních parků. Revitalizují se také rašeliniště, která podobně jako většina dalších mokřadů doplácejí na proměny člověkem osídlené a obhospodařované krajiny. To se týká i Šumavy, která nikdy nebyla příliš intenzivně využívána, a přesto tu stopy působení člověka najdeme téměř na každém kroku.

Přirozené porosty borovice kleče (kosodřeviny Pinus mugo) jsou v Krkonoších jednou z nejvýznamnějších vegetačních formací. Problematické ovšem je umělé zakládání těchto porostů zejména po 2. světové válce, tak jak bylo provedeno. Proto Správa Krkonošského národního parku zpracovala managementový plán k redukci umělých výsadeb, jehož cílem je napodobit přírodě blízkou strukturu alpínského bezlesí.

Před 50 lety se odehrála významná událost v oblasti péče o přírodní dědictví naší země. V roce 1963 byl vyhlášen první český národní park, a to na území Krkonoš, kde již v předchozích desetiletích mnoho prozíravých a moudrých lidí usilovalo o záchranu unikátních hodnot, jimiž jsou naše nejvyšší hory proslulé.

Vážení čtenáři,

Krkonošský národní park, který je naším nejstarším, oslaví 17. května padesátiny. Proto jsme se rozhodli věnovat dubnové číslo časopisu Ochrana přírodyprávě problematice národních parků.

Praha– V Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) se v letech 2011 až 2012 uskutečnil projekt Podpora rozvoje řízení lidských zdrojů v AOPK ČR(reg. č. CZ.1.04/4.1.00/58.00025), jehož hlavním cílem bylo nastavit a zavést efektivní systém řízení a rozvoje lidských zdrojů v organizaci, včetně zavedení podpůrných nástrojů k realizaci kvalitní personální politiky.

V sídle AOPK ČR v Praze na Chodově najdete v prvním patře kancelář, většinou s otevřenými dveřmi, kde téměř vždy jako ranní ptáče sedí u počítače prošedivělý soustředěný muž, vždy usměvavý, tichý a neuvěřitelně ochotný. Kdykoliv ho vyrušíte dotazem nebo prosbou, vždy vyhoví.

Ochránce přírody s příznačným jménem, zabývající se dlouhodobě ochranou volně žijících živočichů, vede Stanici pro záchranu živočichů v Bartošovicích a ČSOP v Novém Jičíně. Je spoluzakladatelem Národní sítě stanic pro zraněné a handicapované volně žijící živočichy a od jejího založení stojí v jejím čele. Ochraně přírody a krajiny se také dlouhodobě věnuje jako komunální politik.