Podrobné vyhledávání v článcích

Již po páté se ve dnech 7.–14. července 2013 uskuteční prázdninová akce GreenCamp, kterou organizují studenti katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci (KEŽP), partnerem je vždy správa NP či CHKO, kde je tábor pořádán. Letošní ročník bude probíhat v obci Lužnice ve spolupráci se Správou CHKO Třeboňsko. Hlavním smyslem akce je rozvoj znalostí středoškoláků, networking stejně zaměřené mládeže, předávání zkušeností mezi studenty a odborníky a v neposlední řadě i propagace studia ekologických a ochranářských disciplín.

Dynamický vliv současné civilizace na životní prostředí, nárůst znalostí ve všech přírodovědných oborech i složité sociokulturní souvislosti jsou důvodem, proč v ochraně přírody a krajiny se prosadí jen široce vzdělané a kulturně vyspělé osobnosti. Takovou osobností je nesporně paní doc. RNDr Jarmila Kubíková, CSc., která letos slaví úctyhodné životní jubileum, jehož číselné vyjádření taktně přenechávám na čtenáři; prozradím pouze datum narození – 12. února 1933.

Přijížděl prvním ranním autobusem, okolo šesté si vypil svoji ranní kávu v kanceláři jeskyně Balcarky a celý den pak z nepohodlného skládacího křesílka řídil záchranný archeologický výzkum, prováděný v rámci rekonstrukčních prací v chladném podzemí jeskyně. Byl podzim roku 2007, onomu drobnému, nenápadnému muži bylo v té době 87 let a jmenoval se Karel Valoch.

Nakladatelské portfolio Agentury ochrany přírody a krajiny ČR tvoří ponejvíce výzkumné práce či expertní sborníky, takže nad nejnovějším titulem může leckdo pozdvihnout obočí. Plnobarevný brožovaný svazek Nejkrásnější výlety do chráněných krajinných oblastí ČRby totiž v knihkupectví patřil právě tam, kam jej název posílá: do regálu s průvodci po hradech a zámcích, rádci pro cykloturisty a příručkami Lonely Planet.

V naší krajině, tolik pozměněné civilizací, zůstalo málo zachovaných objektů neporušené přírody. Zvláštní pozornost poutají po dlouhá léta zbytky přírodních lesů, ne vždy správně označované jako pralesy. Zejména Boubínský prales je pevně zakotven v kulturním povědomí národa. Přírodní lesy mají především mimořádnou přírodovědnou a společenskou hodnotu. Ta stoupá s hloubkou jejich vědeckého poznání. Ve 2. polovině 20. století studovali naše vybrané objekty J. Chmelař, J. Řehák a M. Vyskot. Nejvíce se tomuto studiu věnoval Eduard Průša, který své bohaté poznatky uspořádal do monografie (Die böhmischen und mährischen Urwälder, Academia 1985).

V závěru roku 2012 vydalo Ministerstvo životního prostředí obsáhlou publikaci autorů Stanislava Vacka, Petra Mouchy a dvaceti dalších spolupracovníků Je určena pracovníkům v ochraně přírody, školám i široké veřejnosti. Má 896 stran, 526 obrázků, 213 tabulek a dvě přílohy.

Profesor Stanislav Komárek je biolog (původní specializací entomolog), historik biologie, filozof a autor četných svébytných, čtivých esejů, tří románů s esejistickými prvky a několika básnických sbírek. Přednáší na Přírodovědecké i Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jeho hlavními tématy jsou dějiny biologie, vztah přírody a kultury, humánní etologie, biologická estetika a teoretické dílo švýcarského biologa Adolfa Portmanna. Podnětné úvahy k naší každodennosti i k civilizačnímu vývoji publikuje na svém blogu a na stránkách českých periodik. Především v rámci svých rozborů vztahu přírody a kultury nenechává stranou ani otázku ochrany přírody.

Od poloviny sedmdesátých let až do roku 1990 sužovala Libanon občanská válka mezi křesťanským a muslimským obyvatelstvem. Přesto během ní vzniklo nejen Ministerstvo životního prostředí, ale začala se rodit i některá chráněná území. Do současné doby zde však nebyl vyhlášen žádný národní park.

Letní olympijské hry a Světový kongres ochrany přírody mají překvapivě mnoho společného. Konají se ve stejném roce a jsou bezesporu celosvětovou událostí, která ovlivní příslušný obor na další čtyři roky. Obě události spojuje i skutečnost, že se jich účastní tisíce zájemců. Tímto podobenstvím zahájil V. světový kongres ochrany přírody, který se uskutečnil 6.–15. září 2012, Ašok Chošla, indický fyzik zaměřený na problematiku životního prostředí a odstupující prezident pořádající organizace – Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN).

V Beskydech existuje silná tradice poznávací turistiky, ať už jde o organizované skupiny (senioři, školy v přírodě, letní tábory), nebo o „pouhé“ milovníky a pozorovatele přírody. Mnozí by o horách rádi věděli více, než jsou schopni najít v knihách, mapách či na internetu.