Podrobné vyhledávání v článcích

Vyskytují se povodně v posledních desetiletích v České republice častěji než v minulosti, nebo jsou jen více na očích? Pokud ano, mohou nějak souviset s probíhajícími a očekávanými změnami podnebí? Do jaké míry se na jejich rozsahu podílejí úpravy toků a nevhodná péče či spíše nepéče o krajinu? Dokážeme na základě hodnověrných údajů, které máme již dnes k dispozici, a s pomocí soudobé výpočetní techniky a dalších postupů výskyt povodní předvídat? Jaká opatření bychom měli učinit, aby si krajina lépe poradila s velkou vodou? Co vlastně brání účinnějšímu využívání krajiny jako spojence v boji proti následkům povodní?

RNDr. Jan Pretel, CSc. se v uplynulých dvaceti letech aktivně věnuje problematice klimatické změny a do roku 2012 vedl stejnojmenné oddělení v Českém hydrometeorologickém ústavu. V letech 1996–2009 zastupoval ČR v Mezivládním panelu OSN o klimatické změně (IPCC) a v letech 1997–2002 byl i členem jeho výboru. Řadu let na tomto tématu spolupracoval i s Ministerstvem životního prostředí. V současnosti je vědeckým tajemníkem Českého hydrometeorologického ústavu.

Vyslovíme-li před milovníkem přírody slovo Indie, první, co se mu obvykle vybaví, bývá tygr. Přestože největší kočkovitá šelma představuje v druhé nejlidnatější zemi planety v dobrém i zlém ikonu ochrany přírody, nabízejí tamější chráněná území i jiné, neméně působivé ukázky zdejší přírody a krajiny.

Ve dnech 3.–14. března 2013 proběhlo v thajském Bangkoku šestnácté zasedání Konference úmluvy CITES, která slaví v letošním roce 40 let své existence. Zúčastnilo se jí více než 2 000 delegátů zastupujících smluvní strany i četné vládní, mezivládní a nevládní organizace (WWF, IUCN, TRAFFIC aj.). Při této příležitosti byl 3. březen vyhlášen Mezinárodním dnem ochrany planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (World Wildlife Day). Konference je pořádána jednou za tři roky a v jejím průběhu je diskutována a schválena řada usnesení snažících se vylepšit fungování Úmluvy.

Rozvolňování koryta Mohanu u Ebensfeldu bylo připravováno již před rokem 2010. Nevzniklo tedy vysloveně jako úsporný koncept pro období hospodářských obtíží, přestože nyní tak může být vnímáno. Vyšlo z prosté snahy dosáhnout za přijatelné peníze, v reálně omezených pozemkových podmínkách alespoň částečných zlepšení průchodu povodní a zároveň zlepšení morfologicko-ekologického stavu řeky. Po technologické stránce nešel nositel opatření, Vodohospodářský úřad v Kronachu, cestou vědecky podložené aplikace morfologicky autentických říčních tvarů ani vzhledově dokonalých a bezpečně stabilizovaných povrchových úprav. Tentokrát si vzal příklad z povodně, která drsně narušuje terén, nechává za sebou členitě obnažené štěrkové povrchy a říční břehy otvírá pro další korytotvorné působení vodního toku.

Lužnice patří k nejoblíbenějším vodáckým řekám v České republice, Mezi ostatními řekami má zvláštní postavení, protože je považována za kolébku českého vodáctví. Tato skutečnost klade velké nároky na orgány ochrany přírody, jejichž hlavním cílem je zde zachování biologických i krajinotvorných funkcí řeky a maximální eliminace negativních vlivů působících na kvalitu vodního prostředí i biotopy na ně vázané při využití rekreačního potenciálu toku. Téměř celý úsek přírodního toku Lužnice na území CHKO Třeboňsko je dnes chráněn soustavou maloplošných chráněných území v kategoriích přírodní rezervace (PR) a národní přírodní rezervace (NPR), přesto i nejcennější biotopy jsou z velké části zpřístupněny pro širokou veřejnost.

Jeskyně v pískovcích známe v České republice z oblasti české křídové pánve (např. skalní města Broumovska nebo Českého ráje), případně z karpatského flyše (především Moravskoslezské Beskydy); Hromas ed. a kol. 2009. Některé oblasti, jako např. Adršpašsko-teplické skály, jsou mezi speleology proslulé i mimo naši republiku (Mlejnek, Ouhrabka & Růžička 2009). Z publikovaných výzkumů by se dalo usoudit, že v současné době v naší republice možná unikají pozornosti některé jeskyně, ale nikoliv celé oblasti. O opaku nás však přesvědčují výsledky průzkumu provedeného v oblasti údolí Labe nad Dvorem Králové nad Labem.