Podrobné vyhledávání v článcích

Vzácný druh naší bryoflóry, hlevík vycpálka okrouhlá (Notothylas orbicularis), je zařazen mezi druhy Bernské úmluvy, přílohy II směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS. Na území ČR je sledován v rámci monitorování evropsky významných druhů. Až do znovunalezení v roce 2010 (Koval & Zmrhalová 2010) byl tento druh v České republice považován za nezvěstný.

Vztahy mezi ochranou přírody a myslivostí, resp. mezi ochránci přírody a myslivci, jsou dlouhodobě vnímány jako konfliktní. Ani vzájemné vztahy právní úpravy obou oblastí nejsou vždy zcela jednoznačné, byť novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) z konce roku 2009 některé vztahy a problémy kompetencí vyjasnila. Cílem tohoto článku není řešit veškeré vazby právní úpravy ochrany přírody a krajiny a myslivosti, nýbrž pouze shrnout úpravu týkající se myslivosti ve zvláště chráněných územích. Zároveň článek pojednává o regulaci výkonu práva rybářství ve zvláště chráněných územích, protože tato úprava je podle ZOPK shodná.

Dlouhých sto let trvalo, než se na území České republiky vylíhlo ve volné přírodě mládě orla skalního. Stalo se tak v květnu 2013 ve vojenském prostoru Libavá, jméno dnes již mediálně známé samičky je Anežka. Přestože v odborných kruzích nepanuje shoda v názorech na repatriační a záchranné programy, je tato událost velkým úspěchem ochranářské práce, konkrétně projektu Návrat orla skalního do ČR(Orel, Závalský), který běží od roku 2006.

Obnovitelné zdroje energie představují v energetické politice vyspělých států stále významnější položku. V ČR by podle aktualizované Státní energetické koncepce měl být podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v roce 2020 zhruba 13 % oproti dnešním přibližně 10 %. Z obnovitelných zdrojů u nás vykazuje nejvýznamnější potenciál využití energie biomasy. Kromě zbytkové (sláma, probírky, štěpka) lze využívat i záměrně pěstovanou biomasu z porostů energetických rostlin. Jde o rostliny s velmi vitálním růstem a vysokou produkcí biomasy. Zároveň musejí být pěstebně zvládnutelné, biomasa musí být efektivně zpracovatelná a je též nutné zaměřit pozornost na vliv pěstování na okolní přírodu a krajinu. Právě tento aspekt řeší metodické listy Vliv pěstování energetických rostlin na přírodu a krajinu, které byly v AOPK ČR interně vydány počátkem dubna letošního roku. Dokument shrnuje přístup AOPK ČR k hodnocení rizik pěstování energetických rostlin na okolní ekosystémy a přispívá tak ke sjednocení postupu regionálních pracovišť AOPK ČR.

Mnozí vlastníci pozemků ve zvláště chráněných územích usilují řadu let o definování jasných pravidel a podmínek pro své hospodaření. Díky dlouhodobé spolupráci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů se to dnes začíná dařit. Po vytvoření legislativních a formálních podmínek, umožňujících plnohodnotné zapojení vlastníků a hospodářů do realizace opatření ve prospěch ochrany přírody a krajiny, a zavedení veřejnoprávních smluv do praxe, byla navržena první dlouhodobá a komplexní dohoda o způsobu hospodaření pro konkrétní území. Zúčastněnými stranami byla podepsána v srpnu letošního roku.

Kolik proměn se podílelo na tvářnosti podzemních prostor jeskynního systému nedaleko Křtin ve střední části Moravského krasu! V prvopočátku to bylo dlouhodobé působení ponorného toku, který postupně modeloval a rozšiřoval pukliny ve vrstvách devonských vápenců. Později se přidala činnost člověka, která místy nevratně poznamenala podstatnou část krasového labyrintu. Jeskyně Výpustek, která dosud skrývá mnohá tajemství, otevírá své nitro a poskytuje široké možnosti poznání. Na návštěvníky veřejnosti zpřístupněné jeskyně čeká každým rokem něco nového.

Vážení čtenáři,

rok 2013 přinesl, kromě jiného (třeba 50. narozenin Krkonošského národního parku, které jsme připomněli i v Ochraně přírody), změny ve vedení české sekce Federace EUROPARC.

Sám se již řadím mezi pamětníky, ale Pavel Řepa toho pamatuje více. Dne 23. 7. 2013 oslavil sedmdesátiny. Každé setkání s ním je nejen pro mě zážitkem, vezměme to po dekádách: