Podrobné vyhledávání v článcích

V České republice se vyskytuje šest druhů raků, pouze dva z nich jsou však původní. Jedná se o raka říčního a raka kamenáče. Rak kamenáč je vzácnější, jeho početnost výrazně klesá a bez aktivní péče o místa, kde dosud žije, hrozí úplné vymizení tohoto korýše z naší přírody. Právě proto nyní Ministerstvo životního prostředí schválilo záchranný program, který připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s externími odborníky.

Je to přesně deset let. Fotopasti v létě 2014 potvrdily, že se v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj narodila vlčata. Snímky tehdy obletěly celý český svět. Tuto událost lze považovat za milník trvalého návratu vlků do České republiky po více než sto letech, kdy byli na našem území vyhubeni a objevovali se pouze sporadicky při hranici se Slovenskem. Vlci, kteří se v tuzemském vnitrozemí usadili a úspěšně vyvedli mladé, přišli ze severu z oblasti sasko-polského pohraničí.

Oblast Středomoravských Karpat, jejíž je Ždánický les zásadní součástí, představuje jeden z nejvýznamnějších komplexů listnatého lesa v ČR. V této oblasti se nachází rozsáhlé porosty acidofilních i květnatých bučin, v oblasti Ždánického lesa pak také typicky karpatských nebo panonsko-karpatských dubohabřin. 

Česká republika ve dnech 25.–27. června 2024 hostila v prostorách Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze významnou událost v ochraně přírody – tzv. Kontinentální biogeografický seminář Natura 2000 pro členské státy náležející do kontinentálního, alpínského, panonského, stepního a černomořského biogeografického regionu. 

Ve dnech 17.–21. června 2024 proběhl v Boloni 7. evropský kongres ochranářské biologie (European Congress of Conservation Biology). Vědci a ochránci přírody z celé Evropy měli příležitost účastnit se této události v kampusu Boloňské univerzity, Alma Mater Studiorum, nejstarší vysoké školy v západním světě. Celkový počet přihlášených – více než 1 000 z 51 zemí světa – vypovídá o významu konference napříč státy a obory. 

V polovině 60. let 20. století, v době globálního hospodářského vzestupu, oživily některé vlády i nadnárodní organizace myšlenku zakotvit účinnou péči o přírodní a kulturní památky, jejichž význam jednoznačně přesahuje hranice jednotlivých států či kontinentů, nikoli jen do deklarací nebo závěrů odborných konferencí, ale do mezinárodního práva. Připravovaná úmluva měla potvrdit, že se lidská civilizace a příroda přímými a zpětnými vazbami vzájemně často existenčně ovlivňují, a je tedy nezbytná účinná ochrana jak přírody a krajiny, tak nejdůležitějších výtvorů lidské činnosti.

Stanislav Volf
Stanislav Volf se narodil v roce 1953. Původní profesí je strojař, nyní dle svých vlastních slov aktivní důchodce. Obhospodařuje 35 včelstev umístěných mimo intravilán obce na lesním stanovišti. Je propagátorem nových výsledků výzkumu v oblasti včelařství a jejich uvádění do praxe mezi širokou včelařskou veřejnost. Jedná se o velice těžký úkol, neboť obor včelařství je značně konzervativní, navíc umocněn neochotou zatvrzelých včelařů cokoli na svém konání měnit.

V červnu letošního roku se i chráněná krajinná oblast Pálava dočkala svého návštěvnického střediska – Domu přírody Pálavy, který vznikl rekonstrukcí a dostavbou bývalého archeologického muzea v Dolních Věstonicích. Expozice, jejímž maskotem je dudek chocholatý, představuje Pálavu jako místo s mimořádnou druhovou pestrostí, která byla vytvářena dlouhodobým soužitím lidí a přírody už od éry lovců mamutů.

Představu, že mezi Alpami a Karpaty je modřín opadavý původní jen v Nízkém Jeseníku, mění nové výzkumy dokumentující modřín přežívající po tisíce let na několika místech v severočeských pískovcích. Jinde zatím tak podrobné výzkumy nemáme, a proto nevíme, jestli tam modřín dlouhodobě rostl. Posuny a nejistoty v poznání je přesto třeba mít na zřeteli při ochranářském plánování. Z běžných hospodářských lesů i uvnitř chráněných území nemá smysl modřín paušálně eliminovat. Na skalních stanovištích a lesnicky málo zasažených místech bychom ho naopak měli chránit jako potenciálně zajímavý a pro ochranu přírody cenný relikt. Případ modřínu opadavého ukazuje, jak postupuje vědecké poznání, i jak lze skloubit zájmy ochrany přírody a produkčního lesnictví.

EVL Vlárský průsmyk v Bílých Karpatech hostí jednu ze čtyř populací tesaříka alpského v České republice. AOPK ČR proto v roce 2021 zadala studii zaměřenou na získání informací o stavu populace, biotopu, rozšíření, mobilitě atp. Nedílnou součástí výstupů studie je i detailní návrh managementu. Uvedený text ve stručnosti představuje výsledky provedeného monitoringu, které slouží při praktické ochraně druhu.