Podrobné vyhledávání v článcích

V důsledku poválečného rozdělení Německa uniklo Labe osudu mnoha západoněmeckých řek, zejména nebylo regulováno a přehrazováno. Labe dnes na 550  km dlouhém úseku přirozeně protéká jedinečnou říční krajinou, na mnoha místech chráněnou, a to i mezinárodně. Mezi chráněná území patří národní park Saské Švýcarsko, začínající přímo na česko-německé hranici, a biosférická rezervace UNESCO Labská říční krajina, která zahrnuje 400  km toku. Labe je i součástí světového dědictví UNESCO Dessau-Wörlitzer Gartenreich (Desavsko-wörlitzská zahradní říše). Téměř na celý tok Labe se vztahuje právo Evropské unie v rámci soustavy Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodách se řadí mezi přirozené toky, které musí být udržovány v dobrém ekologickém stavu.

Labský kaňon je unikátní nejen pro své krajinné a přírodní hodnoty, představuje zároveň obrovský potenciál pro turistické a rekreační využití. Zatímco na německé straně si to uvědomili již dávno, na straně české stále přežívá snaha přetvořit Labe na průmyslový dopravní kanál. Historie turistického využití zdejší krajiny přitom sahá až do devatenáctého století, kdy zde vznikly jedny z nejstarších turistických spolků v Evropě a území se spolu s Alpami stalo kolébkou evropské i světové turistiky. Fascinující krajina Českosaského Švýcarska inspirovala věhlasné romantické umělce. Jejich díla a později i staré pohlednice k nám dnes promlouvají o přírodní podobě Labe.

Univerzitní profesor Jaromír Klika patřil mezi vědce, kteří si uvědomovali potřebu ochrany přírody a přímo se jí vedle své akademické a badatelské činnosti aktivně věnovali. I když patřil k vůdčím osobnostem poválečné československé ochrany přírody, nebyl jeho přínos pro tento obor na stránkách Ochrany přírody dosud¹ zhodnocen. U příležitosti výročí 130 let od narození J. Kliky chceme tímto příspěvkem přispět k nápravě letitého dluhu.

Letos je tomu přesně 100 let, co byl usnesením ministerské rady založen Státní ústav hydrologický, dnešní Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Za těch 100 let si naše vodní hospodářství prošlo turbulentním vývojem, vznikaly velké vodní nádrže, systémy meliorací, byla modernizována vodárenská infrastruktura. Dnes je naopak kladen důraz na zadržování vody v krajině, efektivní hospodaření s vodními zdroji a posilování zásob vody nejen v podobě výstavby nádrží, ale např. i prostřednictvím umělé infiltrace vody. U všech těchto událostí a činností VÚV TGM stál nebo participoval. Pojďme se spolu podívat na vodohospodářská témata, která obvykle nejvíce jitří společenskou debatu.

Na řece Labi se nacházejí dvě lokality soustavy Natura 2000, ve kterých je bobr evropský (Castor fiber) předmětem ochrany a ve kterých lze očekávat negativní vliv plavebního stupně Děčín v případě jeho výstavby. Konkrétně se jedná o EVL Labské údolí a EVL Porta Bohemica. V návaznosti na tzv. naturové hodnocení Koncepce vodních cest, jejíž součástí je i zmíněný plavební stupeň Děčín, byla mimo jiné posuzována kompenzovatelnost negativního vlivu plánovaného vodního díla na přítomné bobří osídlení.

Bahnité náplavy chráněné jako typ evropského stanoviště se v České republice vyskytují především na řece Labi mezi Ústím nad Labem a Hřenskem (státní hranicí s Německem). Jedná se o fenomén, který je předmětem zájmu ochrany přírody, ale také je ohrožen plánem na výstavbu plavebních stupňů. Ta je dlouhodobým zájmem Ředitelství vodních cest. Z tohoto důvodu se bahnité náplavy opakovaně dostávají pod lupu a mnoho odborníků se jimi zabývá. V roce 2018 byla Českou zemědělskou univerzitou zpracována komplexní práce, která shromáždila dosavadní znalosti o bahnitých náplavech a drobnokvětu pobřežním. Zabývala se i souvislostmi v rámci říčního kontinua a vyhodnocením možností kompenzačních opatření.