Podrobné vyhledávání v článcích

Jedná se celkem o 52,7 hektaru v přírodních rezervacích Pleš a Starý Hirštejn. Smlouvu o vyhlášení obou bezzásahových území podepsali 8. listopadu 2018 generální ředitel státního podniku Lesy ČR Josef Vojáček a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc. Oba ředitelé se zároveň dohodli, že se příště vymezí pro bezzásahovost větší ucelená plocha.

Sasko bylo v roce 2000 první německou spolkovou zemí, kde se objevil vlk, a na dalších šest let zůstalo jediným místem jeho výskytu v SRN. Dnes zmiňované šelmy žijí již v sedmi spolkových zemích. Sasko však nadále zůstává místem, kde se soužití s „potenciálně konfliktní šelmou“, jak ji v němčině nazývají, daří zdánlivě nejlépe. I proto vznikl projekt OWAD – Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině, jehož prvním milníkem je právě přenos zkušeností ze Saska do Čech (owad.fzp.czu.cz). Co jsme se za prvních devět měsíců tříletého projektu dozvěděli, představujeme v následujících řádcích.

Problematice výzkumu a ochraně ohrožených druhů velkých šelem jako je rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý je v současné době věnována velká pozornost nejen v rámci České republiky, ale i v dalších státech Evropy. Výzkum je zaměřen především na monitoring populací těchto skrytě žijících druhů. Aplikovaná ochrana druhů spočívá nejen v ochraně jejich míst trvalého výskytu, ale i míst, která využívají k dálkovým přesunům mezi nimi – tzv. migračního biotopu.

Poslední článek k danému tématu v Ochraně přírody (6/2012) nesl název Nálezová databáze ochrany přírody a služby veřejnosti. Popisoval veřejné karty druhů, síťové mapy rozšíření a otevřené číselníky. Tento text je vlastně jeho pokračováním, otevření databáze veřejnosti totiž v současnosti dosahuje svého maxima. Od vydání předchozího textu v roce 2012 se otevření databáze posunulo na další úroveň. Od října roku 2017 byla otevřena vlastní nálezová data u neohrožených a nechráněných druhů. Nyní nastává dlouho očekávané maximální otevření, neveřejné zůstanou pouze citlivé údaje.

Oblast Českého krasu patří z hlediska motýlů (Lepidoptera) k nejbohatším a nejlépe prozkoumaným územím Česka. Vysoká diverzita motýlů je zde způsobena zejména souběhem přírodních podmínek (poloha v českém termofytiku, převažující vápencový podklad, říční a krasový fenomén a členitost území) a historickým působením člověka na zdejší krajinu. Dosavadním průzkumem motýlí fauny Českého krasu od poloviny 19. století zde bylo zjištěno přes 2300 druhů – včetně několika nově popsaných taxonů a řady faunistických prvonálezů, z nichž část druhů je u nás známa pouze odtud.

Jihočeská Chýnovská jeskyně je jednou z nejdéle chiropterologicky sledovaných lokalit u nás. První konkrétní zprávy o zdejších netopýrech pocházejí již z druhé poloviny 50. let 20. století, soustavné sledování, zprvu pouze v zimním období a později i celoročně, ovšem začalo až počátkem 80. let. Do té doby byly kontroly nepravidelné a nepokrývaly všechny dostupné prostory jeskyně, takže získané údaje bezpochyby neodpovídají reálné situaci v jeskyni.

Snižování biodiverzity a úbytek ptáků v naší krajině jsou dnes již obecně známými skutečnostmi, kterým byl i v tomto časopise věnován prostor (např. č. 4/2018). Jako ukázkový příklad dříve poměrně běžného a početného druhu, který v průběhu posledních pár desetiletí prodělal dramatický pokles početnosti, bývá uváděna čejka chocholatá, dosud náš nejhojnější zástupce bahňáků. V tomto ohledu je čejka vlastně i typickým bahňákem. Většina druhů z této skupiny na tom totiž není, co se vývoje populací týče, o moc lépe. Příčiny jejich úbytku lze v naprosté většině případů hledat ve změnách ve využívání krajiny.

Ve svém stručném článku bych se rád zabýval třemi úseky právní odpovědnosti, a to trestní, přestupkové a občanskoprávní, pokud jde o možnou odpovědnost vlastníka pasteveckého psa, sloužícího k ochraně stád, zejména před vlkem obecným.

Nezbytnou součástí každého záchranného programu je doplňování znalostí o druhu, pro který je realizován. Nové poznatky pak mohou být uplatněny v péči o biotop a druh. Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) je studován již řadu let a podrobné sledování jeho populace přináší řadu zajímavých výsledků. Hlavním cílem sledování je popsat populační dynamiku hvozdíku a zjistit, jak ji ovlivňuje postupující sukcese a přítomná herbivorie semen.