Pavel Pešout

Bez podpory veřejnosti není ochrana přírody a krajiny možná. Toto tvrzení je v ochranářské obci již (téměř) obecně přijímané. Jedním z nejdůležitějších nástrojů je práce s návštěvníky chráněných území přímo v terénu a hlavní součástí návštěvnické infrastruktury se stala návštěvnická centra (Domy přírody) a informační střediska v chráněných krajinných oblastech, která jsou realizována a provozována v rámci programu Dům přírody.

Problematika rostlinných invazí je v poslední době čím dál populárnější – Evropská unie v roce 2014 přijala „nařízení o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů“, připravují se změny národní legislativy, téma rostlinných invazí se frekventuje v souvislosti s klimatickými změnami, stává se standardní součástí strategií a politik v oblasti ochrany přírody a krajiny. Před čtvrtstoletím tomu tak však ani zdaleka nebylo, biologů i pracovníků ochrany přírody specializovaných na problematiku invazí bylo pomálu. Jedním z nejviditelnějších byl již tehdy Ing. Václav Somol, CSc., který v těchto dnech slaví šedesáté narozeniny.

„Máme-li skutečně s prospěchem hájiti zájmů i těch námi pohlcovaných, jest, jako v každém podnikání, první podmínkou, že je musíme znáti. Dobrá vůle je mnoho, ale bez poznání je prázdný pojem.“
Jiří Janda, 1924

„Skautem jednou, skautem po celý život.“

Bedřich Moldan, jeden z nejvýznamnějších představitelů československé a české environmentální školy, oslavil 15. srpna 2015 osmdesátiny. Světově uznávaný odborník v oblasti analytické chemie, biogeochemie a životního prostředí svou rozsáhlou pedagogickou, publicistickou, organizační, politickou a diplomatickou činností zásadně ovlivnil hned několik generací environmentalistů a významně se podílel na nastavení soudobého systému ochrany životního prostředí v České republice.

„František Pojer – černí čápi“ se stalo již nerozlučným spojením. Jeho počátkem snad bylo pozorování ptáků a vyvěšování budek v Pošumaví, kde ve vesnici nedaleko Horažďovic do svých deseti let žil. František Pojer se narodil v roce 1955 v Sušici (okres Klatovy), v letošním roce se tedy dožívá 60. let. V roce 1979 absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor systematická biologie. Od roku 1980 žije v Berouně. Je ženatý, má dceru.

V roce 2019 oslaví státní ochrana přírody na Slovensku sto let od svého vzniku. Vznik státní ochrany přírody je datován k vydání Nařízení ministra, zplnomocněnce vlády Československé republiky pro správu Slovenska Václava Šrobára z 20. října 1919 („O právomoci Vládneho komisariátu na ochranu pamiatok na Slovensku“). K tomuto nadcházejícímu výročí vydala v roce 2013 Státní ochrana přírody Slovenské republiky objemnou knihu „Dejiny ochrany prírody na Slovensku“. Jejím autorem je lesník, dlouholetý pracovník ochrany přírody a zkušený autor či spoluautor více než dvou desítek knih a několika set odborných článků Ing. Viliam Stockman, CSc. „Předvoj“ této knihy vydalo Ministerstvo životního prostředí k 90. výročí státní ochrany přírody na Slovensku již v r. 2011. Knihou autor navazuje také na své další předchozí počiny, zejména „Kto je kto v ochrane prírody Slovenska“ z let 2009 a 2010.

Chráněná území jsou pro zvídavé návštěvníky přirozeným magnetem. Čekají, že uvidí něco víc než v „necertifikované“ krajině. A právě tady má ochrana přírody z minulosti opravdu velký dluh. Pokud má totiž společnost považovat náklady na péči o přírodu za oprávněné, je třeba lidem srozumitelně vysvětlovat, co a proč ochrana přírody dělá. Tento dluh se pokoušíme splatit. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) se v posledních letech i přes významné rozpočtové škrty začala programově zabývat dlouho podceňovanou interpretací přírodního dědictví přímo v chráněných územích. Je ještě daleko ke spokojenosti, ale podařilo se již vytvořit systém návštěvnické infrastruktury a byly také položeny základy sítě návštěvnických center – Domů přírody.

Ochranářské veřejnosti jsou známi zakladatelé státní ochrany přírody u nás Z. Wirth a R. Maximovič či první lektor ochrany přírody na Universitě Karlově J. S. Procházka. Poněkud opomíjený zůstává pro ochranu přírody přínos přednosty Státního památkového úřadu a poslance českého Zemského sněmu JUDr. Luboše Jeřábka, od jehož narození v letošním roce uplynulo sto padesát let. Vládní rada Luboš Jeřábek se věnoval ochraně kulturních a přírodních památek v nejširším slova smyslu – jako nedělitelnému společenskému dědictví. Je předkladatelem prvního návrhu soustavy chráněných území u nás.