Karel Chobot

Černý M., Waldhauser M.
ČSOP Vlašim 2014, 180 stran.

Hodnotící zprávy o stavu evropsky významných druhů a přírodních stanovišť jsou Evropské komisi podávány každých šest let, přičemž v roce 2013 byl stav z hlediska ochrany stanoven již podruhé. V seriálu článků se věnujeme jednotlivým hodnoceným skupinám (viz OP 6/2013). Tento poslední díl seriálu shrnuje výsledky hodnocení 84 druhů obratlovců žijících na území ČR (zpráv za kontinentální i panonský region bylo odevzdáno celkem 141).

Hodnotící zprávy o stavu evropsky významných druhů a přírodních stanovišť jsou předmětem pravidelného šestiletého reportingu Evropské komisi. V roce 2013 byl stav z hlediska ochrany určen již podruhé. V seriálu článků se věnujeme jednotlivým hodnoceným skupinám (úvodní text s popisem obsahu hodnotících zpráv 
viz OP 6/2013). Tento díl seriálu shrne výsledky hodnocení bezobratlých, v případě ČR tedy vybraných (evropsky významných) druhů brouků, motýlů, vážek, měkkýšů, dvou druhů raků, jednoho štírka a jednoho kroužkovce.

V minulém roce jsme jako podklad pro mapování ekosystémových služeb sestavili podrobnou vrstvu krajinného pokryvu, která zahrnuje celé území ČR. Jako vstup jsme použili nejpodrobnější a nejaktuálnější data, která byla k dispozici. Vrstva dělí krajinný pokryv do 41 různých kategorií. Mapovací zrno se blíží detailu rozlišitelnému člověkem při terénním mapování.

Hodnotící zprávy pro přírodní stanoviště podle směrnice o stanovištích, podávané členskými státy EU v šestiletých cyklech, shrnuly výsledky aktualizace mapování biotopů, jedné z nejrozsáhlejších odborných aktivit ochrany přírody. Je možné je považovat za shrnující zprávu o jejich stavu z hlediska ochrany (jak zní i právní pojem ze směrnice). Tento stav je vyhodnocen na základě komplexních dat, která považujeme za zajímavé přiblížit alespoň touto stručnou formou.

Hodnotící zprávy podle směrnice o stanovištích jsou jedním z nejvýznamnějších výstupů sledování stavu biotopů a druhů. Členské státy EU je podávají jednou za šest let. Poprvé se tak stalo v roce 2007, letos podruhé. Česká republika tak v obou případech učinila mezi prvními. Výsledky rozsáhlého sběru dat na celostátní úrovni přispívají k tvorbě jednoho z nejkompletnějších datových zdrojů o druhové rozmanitosti v evropském měřítku.

Profesor Stanislav Komárek je biolog (původní specializací entomolog), historik biologie, filozof a autor četných svébytných, čtivých esejů, tří románů s esejistickými prvky a několika básnických sbírek. Přednáší na Přírodovědecké i Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jeho hlavními tématy jsou dějiny biologie, vztah přírody a kultury, humánní etologie, biologická estetika a teoretické dílo švýcarského biologa Adolfa Portmanna. Podnětné úvahy k naší každodennosti i k civilizačnímu vývoji publikuje na svém blogu a na stránkách českých periodik. Především v rámci svých rozborů vztahu přírody a kultury nenechává stranou ani otázku ochrany přírody.

Nálezová databáze ochrany přírody, ND OP (pro bližší informace viz Ochrana přírody2/2011, 3/2010, 6/2008), georeferencovaná a trvale aktualizovaná databáze dat o výskytu všech druhů rostlin, živočichů i hub na území (nejen) České republiky, je dnes již široce známým a využívaným nástrojem pro praxi mnoha subjektů ochrany přírody i dalších smluvních partnerů. Na podzim 2012, kdy databáze překročila symbolickou hranici počtu 10 milionů dat, došlo i ke skutečnému naplnění záměru veřejného zpřístupnění interpretovaného obsahu databáze – tedy ke zveřejnění přehledů rozšíření všech druhů, jak je aktuálně zaznamenáno v ND OP, v síťových kartogramech (nebo méně přesně v síťových mapách či faunistických/floristických „čtvercích“) na tzv. kartách druhů, jejichž podobu článek krátce představuje.