Petr Zajíček

Propast Macocha je především krasový a geomorfologický fenomén. Díky svému charakteru, pozici a napojení na systém podzemních prostor protékaných podzemní řekou má specifické mikroklima postupně se měnící s hloubkou. Rozdílná teplota a vlhkost ovzduší v různých částech propasti podpořily i výskyt pestré škály živočichů a rostlin. Ten největší unikát byl poprvé nalezen a determinován právě před sto lety.

Části podzemního krasového labyrintu u poutního místa Sloup v Moravském krasu byly známy od nepaměti. Sloužily jako útočiště pleistocenních zvířat a sídliště pravěkých lidí. Od 17. století se jeskyně vytvořené ponorným tokem Sloupského potoka stávaly předmětem zájmu učenců a badatelů. Dnes jsou nejdelší veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v České republice a zároveň součástí nejrozsáhlejšího jeskynního systému u nás.

První vyobrazení Moravského krasu začala vznikat od poloviny 18. století. V dalších desetiletích, zvláště v období romantismu, maleb, kreseb či grafik přibývalo. Nejoblíbenějším motivem umělců byla propast Macocha, ale i Býčí skála, Kostelík a další. Koncem druhé poloviny 19. století začala tvorbu malířů a grafiků střídat fotografie. Přesto i později byla vytvořena krásná umělecká díla, a to jak z povrchu, tak i z podzemí Moravského krasu.

V naší největší krasové oblasti – Moravském krasu – je evidováno 1132 jeskyní, včetně dvou nejdelších jeskynních systémů. Přesto je zde ještě mnoho bílých míst; dosud neobjevených jeskyní, propastí nebo částí jeskyní již známých. Takové místo se nachází i pod předělem mezi Pustým a Suchým žlebem. Generace badatelů tuší, že se tu nachází volné prostory mezi propastí Macochou a Kateřinskou jeskyní. Klíčem k objevům by mohl být i dosud nepřekonaný zával na konci Kateřinské jeskyně „Dantovo peklo“.

Moravský kras je kolébkou naší speleologie. První ucelenější publikace o podzemních krasových jevech vznikly na tomto území v 17. století. Pak následoval první historicky ověřený sestup na dno Macochy v roce 1723. Systematický speleologický průzkum známých jeskyní Moravského krasu učinil o čtvrt století později matematik císařského dvora Josef Anton Nagel. Dá se říci, že byl prvním profesionálním speleologem Evropy.

V rámci projektu České rozvojové agentury v Gruzii – „Zvýšení efektivnosti řízení Jeskynní chráněné oblasti Imereti II“, který řešili odborní pracovníci Správy jeskyní ČR, bylo mj. plánováno zavedení trvalého monitoringu mikroklimatických poměrů ve vybraných jeskyních. Úkol se podařilo realizovat již v roce 2015, ve kterém byl zahájen zkušební režim monitoringu. V posledních letech jsou již dostupné ucelené soubory výsledků měření a správce jeskyní tak má k dispozici důležité podklady pro efektivní péči a ochranu tohoto podzemního přírodního dědictví Gruzie.

Podzemní krasové dutiny pod vrchem Třesín byly v pravěku přístupné. Pak došlo v neznámé době k zavalení vchodů. Znovu objeveny byly až v 19. století. Lidé je navštěvovali a nacházeli zde kosti zvířat i lidí. Spolu s krápníky je prodávali na tržištích. Až od roku 1880 začaly v jeskyních u Mladče systematické archeologické a paleontologické výzkumy. V té době vznikla také první mapa tohoto labyrintu. V roce 1911 byly jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti. Teprve nedávné vědecké výzkumy dochovaných kosterních pozůstatků pravěkých lidí ukázaly mimořádný význam této lokality.

Propast Macocha lákala k náročnému sestupu dobrodruhy i badatele v dobách, kdy ještě nebyla zpřístupněna veřejnosti. Na dno bylo možno sestoupit pouze shora, nejlépe z místa dnešního dolního můstku. Poprvé to bylo dle historických pramenů v roce 1723. Nejvíce výprav se uskutečnilo ve druhé polovině 19. století. Jedním z aktérů vědecké expedice roku 1898 byl významný český přírodovědec Vladimír Josef Procházka.

Jeskyně Výpustek byla známa už v pravěku. V pleistocénu obývaly podzemní prostory populace zvířat, převážně jeskynních medvědů. Okolí jeskynních portálů také sloužilo v době kamenné lidem moderního typu jako sídliště a i vlastní jeskyně byla využívána jako úkryt či příbytek. Svědčí o tom řada nálezů: kostí, nástrojů či stop lidské činnosti. Mj. i nedávno objevené uhlíky z pravěkých ohnišť.

Jen málokdy nastane situace, že se sejdou výročí narození či úmrtí několika významných osobností vázaných na určitý obor či oblast v jednom roce. Rok 2017 je však výjimečný. Půlkulaté či kulaté výročí má hned deset badatelů, kteří se v minulosti podíleli na výzkumu, dokumentaci a poznání naší největší krasové oblasti, Moravského krasu.