Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2019 — 25. 10. 2019 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
V Kateřinské jeskyni byly zjištěny pravěké uhlíkové kresebné stopy, nejstarší v České republice
Řada jeskyní u nás byla v pleistocénu osídlena pravěkými lidmi, a to jak druhem homo neanderthalensis, tak i populacemi homo sapiens. Svědčí o tom řada archeologických nálezů. Na rozdíl od podobných jeskyní ve světě však dosud nebyly nalezeny pravěké jeskynní kresby v pravém slova smyslu. Existují však na stěnách některých jeskyní uhlíkové stopy zdánlivě připomínající abstraktní kresby. Pravěký původ jedné z nich byl poprvé zjištěn roku 2005 z jeskyně Býčí skála. Její stáří činí přibližně 5200 let. V letošním roce se podařilo pomocí radiouhlíkové metody identifikovat ještě o 1000 let starší čáry, a to v Kateřinské jeskyni. Stáří přibližně 6300 let plně koresponduje s doloženým, pozdně neolitickým osídlením vchodové části této lokality.
Tzv. stará Kateřinská jeskyně byla známa od nepaměti. Mohutný vstupní portál gotického tvaru přechází ve vstupní, 60 metrů dlouhou chodbu. Ta ústí do třetí největší krasové prostory na území České republiky – Hlavního dómu. Z něho vybíhá několik odboček. V koncové partii této staré části jeskyně bylo roku 1909 objeveno pokračování do nové Kateřinské jeskyně. O rok později byly prostory obou částí zpřístupněny veřejnosti.
Pravěké kresby postav z jeskyně Nově nalezené kresby z Ledové chodby
Beztažovca ve Slovinsku v Kateřinské jeskyni – dosud nedatováno. SJČR
staré 6 700 let. Zdroj archiv SJČR Foto Petr Zajíček,
Historické návštěvy staré Kateřinské jeskyně a archeologické výzkumy
Stará část Kateřinské jeskyně byla od 18. století hojně navštěvována, o čemž svědčí historické nápisy na stěnách, zvláště v koncové partii jedné z odboček z Hlavního dómu – tzv. Ledové chodby. Ve druhé polovině 19. století zde prováděl výzkumy Dr. Jindřich Wankel, který zároveň odkryl v sedimentech na dně vstupního portálu a navazující prostory stopy pravěkého osídlení. Nalezl stopy po ohništích a pravěké nástroje. Podobné nálezy učinil na začátku 20. století i archeolog Jan Knies. Navíc byla v nedaleké jeskyni Koňská jáma nalezena lineární keramika odpovídající pozdnímu neolitu. Lze předpokládat, že v hlubších vrstvách usazenin by mohly být i starší stopy pravěkého osídlení, avšak pozdější archeologické výzkumy nevelkého rozsahu tuto domněnku zatím neprokázaly. A to také z toho důvodu, že vrstvy sedimentů v portálové části jeskyně, ale i ve vstupní chodbě byly během zpřístupnění překryty vrstvou betonu.
Dosud nedatovaná kresba z Kateřinské jeskyně
připomínající postavu. Foto Petr Zajíček, SJČR
Hledání uhlíkových kreseb a stop a první výsledky datování
Vzhledem ke skutečnostem, že v jeskyni Býčí skála byla datována uhlíková abstraktní kresba v podobě mřížky do období před přibližně 5200 lety, byl zahájen v roce 2016 průzkum některých jeskyní na území Moravského krasu s již dříve zjištěným pravěkým osídlením. Iniciátorem tohoto průzkumu byl archeolog Mgr. Martin Golec, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci. Ve spolupráci s odborným oddělením Správy jeskyní České republiky tak byla provedena první etapa výzkumu zaměřená na hledání uhlíkových čar ve vybraných jeskyních. Podrobně tak byly ohledány stěny staré Kateřinské jeskyně, kde se podařilo nalézt několik zajímavých objektů, převážně v Ledové chodbě a chodbě bezejmenné v protilehlé části Hlavního dómu. Poté bylo koncem roku zahájeno jednání s odborným pracovištěm Ústavu jaderné fyziky AVČR Praha, které se pod vedením Ing. Ivo Světlíka, Ph.D., zabývá odběry a přípravou vzorků pro dataci radiouhlíkovou metodou. Správa jeskyní ČR zajistila finance pro první sérii odběrů vzorků a pro vlastní dataci. Z Kateřinské jeskyně bylo odebráno velmi citlivou metodou celkem pět zajímavých vzorků z různých částí staré Kateřinské jeskyně a k tomu jeden kontrolní vzorek uhlíkového nápisu s letopočtem 1825, aby byla ověřena přesnost metodiky datování. V první polovině roku 2017 přišly výsledky tří vzorků abstraktních kreseb (pro zbývající dva vzorky bylo příliš malé množství odebraného uhlíkového materiálu). Dva určené vzorky byly novověké a jeden byl určen do období 13. století. Tato skutečnost byla zajímavá v souvislosti s existencí nedalekých, raně středověkých sídel (hrady Blansek, Lečenec, Holštějn či jeskynní hrad v Rytířské jeskyni). Datace čar ukázala, že lidé v tomto období jeskyně v okolí cíleně navštěvovali.
Odběr vzorků uhlíkových kreseb v Ledové chodbě pracovní Ústavu jaderné fyziky
AVČR Praha. Foto Petr Zajíček, SJČR
Druhá série vzorků pro dataci prokázala pravěké stáří uhlíkových čar
Z hlediska pravěkého osídlení byla datace prvních vzorků neúspěšná. Proto byl další výzkum více než rok pozastaven a hledaly se finance pro další možné nákladné radiouhlíkové analýzy. Ty se podařilo v roce 2018 získat v rámci grantového projektu Univerzitě Palackého, a to pro 10 vzorků. Dalších pět poskytl Ústav jaderné fyziky AVČR v rámci aktivit při zakládání AMS laboratoře v Praze. Otevřela se tak možnost odebrat vzorky uhlíkových stop i z dalších jeskyní; Býčí skály a Sloupských, kde byly také podobné uhlíkové stopy zjištěny. K tomu byly ještě odebrány vzorky z dalších nalezených objektů v Kateřinské jeskyni. V červnu letošního roku přišly překvapující výsledky ze specializované laboratoře v maďarském Debrecínu, kde jsou vlastní analýzy prováděny. Tři vzorky kresebných uhlíkových stop odebraných v Kateřinské jeskyni byly určeny do stáří přibližně 6300 let. Byl tak prokázán jejich pravěký původ z období pozdního neolitu, což koresponduje s archeologickými nálezy v portálu Kateřinské jeskyně. Zároveň se jedná o nejstarší dosud zjištěné uhlíkové stopy v jeskyních České republiky.
Odběr vzorků dalších nalezených kresebných stop v Kateřinské jeskyni
Výsledky analýz měly pozitivní ohlas mezi odborníky. Zároveň však vyvolaly diskuse, zda pravěké uhlíkové čáry vytvořili lidé v neolitu záměrně, například z důvodu, že pravěcí lidé tak označovali některé výrazné plochy stěn či skalní výstupky, které jim mohly připomínat výjevy ze života, či zda vznikly otěrem loučí o stěnu. Není vyloučeno, že mohly být jen značkami, aby se lidé v jeskyni lépe orientovali. Žádná z nich (na rozdíl od mřížkové struktury z Býčí skály) ale výrazně nepřipomíná ani strukturu, ani náznak nějakého obrazce či výjevu. K zajímavé situaci však došlo během podrobné dokumentace pravěkých čar v Ledové chodbě. Byly při ní nalezeny další zajímavé uhlíkové stopy. Při podrobnějším prohlédnutí fotografií těchto objektů našel člen výzkumného týmu Martin Golec zjevnou podobnost s kresbami ze slovinské jeskyně Beztažovca. Ty byly též dříve datovány a jejich stáří určeno na přibližně 6700 let. Zároveň byly identifikovány jako primitivní vyobrazení postav. Když se srovnají objekty z Kateřinské jeskyně a jeskyně Beztažovca vedle sebe, podobnost je skutečně na první pohled zřejmá.
Dvě pravěké kresby v Ledové chodbě. Foto Petr Zajíček, SJČR
Proto byl 29. srpna zorganizován další odběr vzorků z Kateřinské jeskyně včetně z dvou objektů připomínajících postavy. Kromě účasti pracovníků institucí výzkumného týmu (Správy jeskyní ČR, Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu jaderné fyziky AVČR Praha) se akce zúčastnili i odborníci z Moravského zemského muzea v Brně a Slovenského národního muzea v Bratislavě. Proběhly přínosné diskuse k tomuto tématu a výměna cenných zkušeností jednotlivých odborníků. Odebráno bylo celkem šest vzorků pro analýzy.
Vzorky po jejich zpracování byly odeslány do specializovaného pracoviště v Debrecínu a výsledky analýz metodou radiouhlíkového datování by měly být známy do konce letošního roku.