Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 4/2018 — 19. 8. 2018 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf

270 let od Nagelových speleologických průzkumů v Moravském krasu

Autor: Petr Zajíček

J. A. Nagel byl velmi široce vzdělaným člověkem. Jeho schopnosti vynikaly v technických i v přírodních vědách. Narodil se 3. 2. 1717 v Rietbergu ve Vestfálsku. Jeho rodina nebyla příliš zámožná. Vystudoval na gymnáziu v Paderbornu. Univerzitu pak zakončil ve čtyřicátých letech ve Vídni. Krátkou dobu působil jako revizor dolů v Solnohradu u Prešova a od roku 1747 již plnil úkoly císařského dvora a nově vzniklého matematického kabinetu.

První cesta do jeskyní
Jeho první výprava vedla do jeskyní Horního Rakouska. Byl pověřen detailním průzkumem jeskyní, jejich popisem a také měl uvádět na pravou míru různé legendy, pověsti či báchorky, které se tehdy kolem temných otvorů ve skalách šířily. V doprovodu malíře a architekta Franze Rosenstingla navštívil Nagel několik jeskyní. Nejucelenější popis podal o Dračí jeskyni, která je dnes mimořádně významnou archeologickou a paleontologickou lokalitou. Kromě charakteru podzemních prostor popsal Nagel i historické nápisy na stěnách či naplaveniny s množstvím kostí pravěkých zvířat. Tato první cesta mu vynesla odměnu přes 300 zlatých a také stálé místo v matematickém kabinetu císařského dvora. Stal se jeho vrchním dvorním matematikem.

Beduzziho vyobrazení prostor spodního patra Sloupských jeskyní.
Foto Archiv SJČR

Výprava na Moravu v roce 1748
Největším přínosem pro historii průzkumů našich jeskyní byla druhá Nagelova výprava. V roce 1748 byl pověřen zkoumáním dalších významných krasových oblastí císařství, včetně dnešního Moravského krasu. Cestu na Moravu uskutečnil v období března až května. Tentokrát jej doprovázel malíř Carl Beduzzi, který podobně jako Rosenstingel dokumentoval krasové útvary na povrchu i v podzemí. Stejně cenné jako tyto obrazy jsou Nagelovy rukopisy, kde podrobně popisuje vše zajímavé, co během výprav poznal. Největší dobu Nagel věnoval průzkumu Sloupských jeskyní. Pronikl do všech tehdy dostupných prostor tohoto krasového systému. Nejodvážnějším Nagelovým počinem byl sestup do spodních pater Stupňovitou propastí. Aktér výpravy se dlouho odhodlával, protože byla ve známosti událost ze 17. století, kdy byl do propasti spuštěn jistý kameník Lichtenštejnů. Když byl pak vytažen nahoru, začal hovořit o tom, co dole spatřil, a během tohoto vyprávění náhle skonal. Před svým sestupem Nagel chtěl, aby dolů sestoupil někdo z řad místních sedláků. Samozřejmě za úplatu. Když se nikdo neodhodlal, zdvojnásobil odměnu a teprve potom se přihlásil místní odvážlivec. Když tento sestup a výstup absolvoval, stačilo to Nagelovi k tomu, aby sebral odvahu a nechal se do jícnu Stupňovité propasti spustit. A právě jeho autentický popis prostor spodního patra pod propastí je jednou z nejpoutavějších statí rukopisu: „Tehdy nemyslil jsem na nic jiného, než že se celá stavba jeskyně pro neuvěřitelnou rozervanost a rozlehlost zřítí. Zde je všechno strašlivé a hrůzyplné. Nevidíš nic jiného než ohromné skalní útesy, které dodávají všemu obraz příšerného rázu. Takže když jsem se v tomto opuštěném, hlubokém, smrdutém a hrůzném skalním labyrintu ohlížel, napadla mne taková hrůza, že jsem se na všech údech třásl a svých hříchů jsem ze srdce litoval. Mezi všemi jeskyněmi, které jsem kdy viděl, je tato nejošklivější, jak každý se zděšením může poznat, kdo by měl chuť ji prohledat.“ Kromě jiných Beduzziho krásných vyobrazení existuje i obraz prostor pod Stupňovitou propastí.

Nagelův podpis s letopočtem 1748 ve Stříbrné chodbě
Foto Petr Zajíček, archiv SJČR

Nagel podává z výpravy na Moravu i zprávu o propasti Macocha. Na její dno však nesestoupil, ale nechal do ní spustit místní sedláky. V rukopisu pak sepsal jejich poznatky. Poslední jeskyní, kterou Nagel v Moravském krasu navštívil, byla Císařská jeskyně u Ostrova. V rukopisu popisuje „velikou a hlubokou vodu, kterou je jeskyně stále naplněna“. Po jezerech Císařské jeskyně se tedy plout a jeskyni dále prozkoumat neodvážil. Zachovalo se však opět krásné Beduzziho vyobrazení.

Beduzziho vyobrazení Gotické chodby ve Sloupských jeskyních.
Foto Archiv SJČR

Další Nagelovy výpravy
Ještě téhož roku podnikl Nagel výpravu do jeskyní Slovinska. Navštívil zde nejvýznamnější jeskyně (Postojenskou, Škocijanskou, Vilenicu ad.). Kromě krásných obrazů tady Beduzzi vytvořil i mapy některých jeskyní. V roce 1751 cestoval Nagel do Horních Uhrů (území dnešního Slovenska), kde z jeskyní navštívil Demänovskou ľadovou. Zajímavostí je, že vystoupil na vrchol Kriváně. Další Nagelovy cesty již neměly speleologické zaměření. Procestoval Holandsko, Anglii a Francii a také Halič, kde poznával etnografii.
Již od první výpravy, kdy začal pracovat v matematickém kabinetu, byl Nagel dobře finančně zajištěn. 22. 11. 1757 se oženil. Ze šesti Nagelových dětí přežily tři. Zajímavou osobností byla jeho dcera Maria Theresia, která se provdala za známého nakladatele J. T. Trattnera. Rodina měla vazbu k W. A. Mozartovi, který občas pobýval v jejich sídle.

Beduzziho kresba Císařské jeskyně.
Foto Archiv SJČR

V 60. letech Nagel delší dobu působil v solných dolech v Hallu u Innsbrucku, kde z pověření císařovny pomáhal vylepšovat zařízení pro těžbu. Nadále zůstával pracovníkem matematického kabinetu. Roku 1768 byl vyslán do Dolního Rakouska studovat následky zemětřesení, které silně postihlo město Wiener Neustadt.
V letech 1770, 1771 a 1774 vytvořil Nagel tři plány města Vídně a roku 1772 se stal vedoucím matematického kabinetu. Také byl zvolen prezidentem filozofické fakulty. V roce 1792 byl penzionován.
Zemřel 7. 5. 1794.