Martin Dušek

CHKO Český ráj si letos připomíná 70 let od svého vyhlášení. Byla to tehdy dobrá volba? 
To, že se Český ráj stal naší úplně první chráněnou krajinnou oblastí, není náhoda. Padesátá léta minulého století jsou sice v naší historii mimořádně temnou stránkou, ale tohle byla výjimka. Souvisela především s dlouhodobým pozitivním vnímáním místních krajinných hodnot a působením některých mimořádných osobností. Jednou z nich byl vynikající znalec území, mineralog, lidumil a lékař Jiří Šolc (1898–1971). Mezi další osobnosti, které se pokoušely o uchování hodnot Českého ráje, byl konzervátor ochrany přírody Miroslav Pojkar. Toho jsem měl možnost už poznat osobně.

Rozhovor k výročí vzniku národního parku České Švýcarsko

Pane řediteli, nastoupil jste do funkce ve velmi složitém období, kdy po povodních v září 2024 je Vámi spravovaná síť vodních toků postižená z celé republiky zdaleka nejvíce. Co považujete v tuto chvíli za nejkritičtější bod odstraňování povodňových škod?
Naším hlavním úkolem je nyní obnova území po katastrofální zářijové povodni 2024 a pokračování v budování ochrany obyvatel před povodněmi, tedy zajistit dle možností bezpečnost v území a tím umožnit jeho budoucí rozvoj. 

Velké infrastrukturní dopravní stavby v extravilánu (a nejen tam) většinou představují velký zásah do přírody a krajiny. Tyto negativní dopady lze do značné míry snížit komplexem zmírňujících a kompenzačních opatření. Zejména druhá jmenovaná skupina může představovat příležitosti – například pro tvorbu nových biotopů. Všechna opatření však musí být realizována správně včetně často rozhodujících detailů, což ale bohužel není samozřejmostí, pokud se na nich nepodílí odborníci z řad techniků i biologů.

Ing. Tomáš Rothröckl

Tomáš Rothröckl vystudoval Vysokou školu zemědělskou (nyní ČZU) v Praze, studium ukončil v roce 1980. Poté na Univerzitě Karlově absolvoval postgraduální studia zaměřená na ochranu přírody a krajiny a právo životního prostředí. Podílel se na založení a práci Správy CHKO Podyjí, později i Správy NP Podyjí. Jejím ředitelem byl 33 let až do konce roku 2024. V letech 2006–2009 vykonával funkci prezidenta národní sekce Evropské federace chráněných území EUROPARC. Je jedním z iniciátorů bilaterálního národního parku Podyjí–Thayatal a také držitelem rakouského státního vyznamenání – stříbrného kříže Dolního Rakouska. V první polovině roku 2010 vykonával funkci náměstka ministra životního prostředí – ředitele sekce ochrany přírody a krajiny. Je spoluzakladatelem Fóra ochrany přírody a Asociace národních parků ČR a je činný v dalších nevládních institucích a spolcích.

Mgr. Mark Rieder

Mark Rieder vystudoval obor Ochrana životního prostředí a krajinná ekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, studium ukončil v roce 1993. Poté pracoval jako vedoucí oddělení jakosti vod na Českém hydrometeorologickém ústavu (1993–2005), následně na Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka nejprve v pozici náměstka ředitele pro odbornou činnost (2005–2007) a následně jako ředitel této instituce (2007–2017). Poté se vrátil na Český hydrometeorologický ústav na pozici ředitele, kde působí od roku 2017 dosud.

Stanislav Volf
Stanislav Volf se narodil v roce 1953. Původní profesí je strojař, nyní dle svých vlastních slov aktivní důchodce. Obhospodařuje 35 včelstev umístěných mimo intravilán obce na lesním stanovišti. Je propagátorem nových výsledků výzkumu v oblasti včelařství a jejich uvádění do praxe mezi širokou včelařskou veřejnost. Jedná se o velice těžký úkol, neboť obor včelařství je značně konzervativní, navíc umocněn neochotou zatvrzelých včelařů cokoli na svém konání měnit.

doc. RNDr. Ladislav Miko, PhD.
Ladislav Miko je půdní biolog a ekolog, environmentalista, pedagog a euroúředník. Je absolventem obecné biologie a následně systematické biologie a ekologie na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity v Praze. Přednáší ekologické a environmentální vědy na Univerzitě v Antverpách (profesor) a na Karlově Univerzitě v Praze (docent). Mnoho let pracoval ve statní správě – na České inspekci životního prostředí (1993–2001), jako náměstek ministra životního prostředí (2002–2005) a poté byl ministrem životního prostředí v úřednické vládě ČR J. Fišera (2009). Od roku 2005 pracuje ve vysokých funkcích Evropské komise (2005–2011 ředitel pro biodiverzitu DG Environment, 2011–2017 zástupce generálního ředitele a pověřený generální ředitel DG SANTE, v letech 2018–2021 vedoucí Zastoupení Evropské komise na Slovensku). Od roku 2022 pracuje jako poradce ministra životního prostředí a zmocněnec vlády pro mezinárodní vyjednávání v oblasti biodiverzity a ekosystémových služeb. Od března 2023 je poradcem prezidenta republiky Petra Pavla pro environmentální problematiku a udržitelnost.

Ing. JINDŘICH HORÁČEK, Ph.D.

Ředitel Regionálního pracoviště Správa CHKO Slavkovský les, AOPK ČR

Jindřich Horáček se narodil v roce 1963 v Mariánských Lázních. Absolvoval v letech 1989–1995 Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity, obor využívání a ochrana zemědělské krajiny. Následně absolvoval doktorandské studium v oboru Aplikovaná a krajinná ekologie, které úspěšně zakončil v roce 2002. Od roku 1982 pracoval na Povodí Ohře, s. p., jako odborný pracovník na úseku správy a údržby toků. V roce 1984 nastoupil na Správu CHKO Slavkovský les jako odborný pracovník v oblasti vodního hospodářství, přírodních léčivých zdrojů, zemědělství a krajinotvorných programů. V letech 2005–2011 vedl správu nově zřízené CHKO Český les, od roku 2011 na AOPK ČR vede Regionální pracoviště Správa CHKO Slavkovský les.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

mám tu čest oslovit Vás z pozice nového šéfredaktora časopisu, který již dlouhé roky plní důležitou úlohu informačního servisu pro odbornou veřejnost i zájemce o problematiku ochrany přírody z řad veřejnosti. Laťka je nastavená vysoko. Zásluhou mého předchůdce Zdeňka Patzelta má časopis výbornou odbornou úroveň a značné renomé. To vnímám jako výzvu a zároveň závazek.